MÁJE,MÁJKY, MÁJ

Stavění májek je jarní slavnost, která je rozšířena po celé Evropě. Je pozůstatkem staré pohanské slavnosti, kdy strom pokácený v lese a umístěný uprostřed vesnice představoval strážného ducha, který chránil nejen obyvatele vesnice, ale i jejich obydlí, pole i sady.
Nejstarší a velice známý doklad o stavění májek v českých zemích pochází z roku 1422. Uvádí se v něm, že za vysoký a originálně vyzdobenou májku, kterou zamilovaný chlapec postavil před domem své milované dívky, dostal od jejích rodičů slib, že jim k vytouženému manželství dají své požehnání. K uzavření tohoto sňatku dala souhlas dokonce i církev, a tak se jejich svatba konala 23. června roku 1422 na Pražském hradě ve Svatovítském chrámu.
V 15. století se májky ve vesnicích stavěly na návsích, ve městech před radnicí a před soukromými domy je chlapci postavili jen tehdy, pokud v něm bydlely nezadané hospodářovy dcery. První květnovou neděli se odpoledne všichni mladí sešli na návsi a volili krále, kterým se obvykle stal nejbohatší chlapec ze vsi. Jeho královskou hodnost mu všichni prokazovali tím, že mu na oděv přišpendlovali pestrobarevné stuhy i šátky, a slibovali mu věrnost. Po volbě krále sehráli i svatební obřad krále s královnou. Za královnu zvolili nejkrásnější dívku z vesnice, a pak v průvodu chodili od domu k domu. Hospodáře, kteří byli na chasu hodní, chválili, ty zlé haněli a každou hospodyni prosili o dary. Slavnost končila pronásledováním krále, kterého pak hodili do vody a tím zrušili daný slib věrnosti.
Při stavění májky se musela dodržovat tato pravidla: stromy vybrané na májky musely být silné, rovné a vysoké, proto bylo obtížné je v lese najít, porazit a dopravit na místo určení. Nejčastěji se používaly smrky, jedle nebo borovice, protože zůstávaly dlouho zelené. Kmen stromu se osekal, zachovala se jen zelená koruna, která se pak zdobila stuhami, fábory a šátky. Pod ozdobenou korunou umístili věnec upletený z chvojí. Májka se stavěla a staví vždy večer z 30. dubna na 1. května na čestném místě v centru vesnice. Muži a chlapci ji museli bedlivě hlídat, protože ukrást májku obyvatelům ze sousední vesnice se za těchto okolností považovalo za odvážný čin a hrdinství. Stuhami ověnčený strom byl a je symbolem nejen jara, ale i mládí a lásky. Kromě vysoké ústřední májky, která stojí v centru vesnice, zamilovaní chlapci staví před domy svých dívek menší májky.
A jak stavění májek organizuje česká národnostní menšina v Chorvatsku v současnosti?
V Horním Daruvaru v noci z 30. dubna na 1. května při stavění máje vyhrává dechovka a na tuto slavnost přicházejí Češi i Chorvati. Pan Damir Malina, předseda županské menšinové rady, o této tradici vypovídá: „Stavění máje v Horním Daruvaru se traduje už dlouho. Večer 30. dubna se tady všichni každý rok sejdeme a stavíme májku. Jsem rád, že na slavnost přijde pokaždé hodně lidí, že nám vyhrává dechovka, že máme dobrou náladu, občerstvení a že ženy a děti společnými silami krášlí májku pestrými stuhami. Úplně stejná oslava probíhá i při kácení máje.“
Česká národnostní menšina v Rumunském Banátu zachovává tradice, které si jejich předkové přivezli z Čech před více než dvěma sty lety. O průběhu stavění májky ze Svaté Heleny informátorka vypovídá:
„Poslední týden v dubnu jdou nejsilnější muži do lesa, kde pokácejí vysoký rovný smrk nebo jedli a dopraví ho ke kulturnímu domu. Větve osekají a nechají jen korunu stromu, kterou pak ženy, dívky i děti ozdobí barevnými fábory. Na první květnovou neděli vždy brzy ráno májku postaví a upevní před kulturním domem, a pak začnou chlapci obcházet s malou májkou domy a děvčata jim za to dávají dárky. Odpoledne domy všech obyvatel vesnice obcházejí děvčata s tzv. „májíčkem“. Malý ozdobený stromek připevní na dřevěný talíř a na ten jim sousedé pokládají peníze. Vybrané peníze předají muzikantům, kteří večer vyhrávají před kulturním domem pod vysokou májkou na májové veselici, na kterou se přijdou pobavit mladí, staří i děti.“
Ve Svaté Heleně je už dlouhodobě naprostý nedostatek pracovních příležitostí. Střední i nejmladší generace touží po finanční nezávislosti, a proto opouštějí svou rodnou vesnici, rodiče i prarodiče a hledají práci a své uplatnění v zahraničí i v rumunských městech. Tím mění svůj životní styl a ztrácejí kontakt s rodnou vesnicí, se svými kořeny i prarodiči. Právě nejstarší generace svůj život denně konfrontuje s lidovou tradicí a reprezentuje tradiční způsob života s dodržováním všech dávných českých zvyků a obyčejů. Komu tyto generacemi udržované tradice budou předávat, když jejich děti a vnuci žijí daleko ve světě?
Mgr. Helena Kresová
Foto: Původní foto "Stavění májky v Horním Daruvaru /Chorvatsko/" bylo bohužel rozostřené, vyhledala jsem tedy jako náhradu foto Souboru Jetelíček, České besedy Záhřeb, který tančil v roce 2015 Tanec se zaplétáním máje - stavění a okrašlování májky. Na jeviště mládenci přivezli na starém trakaři čtyřmetrovou májku, postavili ji, tanečníci na scéně zpívali a tančili při hudbě výborné kapely a proplétali červené a bílé stuhy.
Lada Top.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce

Eva Střížovská
Howdy from Texas II
Češi v Texasu jsou výrazná a specifická komunita, která žije v tomto státě USA již od 19. století.
Reportážní česko-anglická publikace šéfredaktorky Českého dialogu.
Brožovaná publikace, 184 stran, cena v ČR 200 Kč + poštovné, objednávejte na: strizovska@seznam.cz
(ceny a platby pro zahraničí sdělíme)
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad