Hrady a zámky vstupují do lucemburského roku - část 1.

3 2016 Kultura česky

 

Z tiskové zprávy Národního památkového ústavu z 1.3.2016

 

Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem (NPÚ) vstupují do lucemburského roku, v němž si rozličnými akcemi a programy – zábavnými i odbornými – připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na novou sezonu chystají památky řadu dalších novinek – otevírají nové prohlídkové trasy, připravují výstavy a zpřístupňují dosud uzavřená místa a části. Návštěvníky pobaví na slavnostech evokujících časy dávno minulé, přitom nezanedbávají ani svou budoucnost: Národní památkový ústav totiž plánuje opravy a obnovy, které zajistí zachování památkových hodnot největších skvostů pro další generace. Přispívají k tomu i výzkumy a vědecké úkoly, na nichž odborníci v NPÚ pracují, a jejichž výsledky využívají při péči o památky, tedy v praxi.

 

Národní památkový ústav si letos kromě 700. výročí narození císaře a českého krále Karla IV. připomíná celý rod Lucemburků.

Již šestý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů proto nese název Lucemburský rok a NPÚ se jím připojuje k oficiálním národním karlovským oslavám. Centrem a „hlavním stanem“ lucemburského roku bude státní hrad Karlštejn, jenž je s Karlem IV. ikonicky spojen.

 

Hlavní událostí roku bude výstava Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., otevřená od 7. května právě na Karlštejně. „Jak název napovídá, představí tzv. karlštejnský poklad, soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které vypovídají o kultuře a životním stylu Karlova dvora. Nádoby na pití, módní doplňky, například šperky, přezky, spony a knoflíky, které se za Karla IV. teprve ujímaly, ale také schránky na vonné bylinky a masti, tzv. povoňky. Patřily k dennímu životu panovníka a dokládají životní styl jeho doby,“ zve na unikátní výstavu generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Karlštejnský poklad byl pravděpodobně za husitských válek ukryt v karlštejnských zdech, kde téměř 600 let čekal na své nalezení. Dnes je uložen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které se na vzniku výstavy podílí.

 

Kromě výstavy Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., která bude otevřena po celou sezonu, chystá správa hradu Karlštejn na celou sezonu řadu akcí, mim unikátních prohlídek a mimořádná představení. Návštěvníci však mohou na prohlídku Karlštejna přicházet již od 1. března, a to denně kromě pondělí.

 

Další dvě významné akce – dvě nové expozice, jimiž se rozšíří stávající prohlídkové trasy – připravují hrad Veveří a zámek Jindřichův Hradec. Hrad Veveří připomene od 2. července expozicí Lev a orlice. Moravští Lucemburkové a jejich hrad Jana Lucemburského a Karla IV. jako vládce Moravy a spolu s nimi i významné členy moravské rodové větve – markraběte Jana Jindřicha a jeho syny Jošta a Prokopa. Zvláštní pozornost bude zaměřena na hrad Veveří, hlavní panovnickou rezidenci na Moravě, důležitou zemskou pevnost i místo klíčových politických jednání. První víkend po otevření výstavy bude na hradě vystavena unikátní relikvie z lucemburské doby – pontifikální rukavice svatého Vojtěcha z boleslavské klenotnice, dokládající hluboké duchovní tradice lucemburského věku.

 

Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, budou při příležitosti otevření expozice na hradě vystaveny zcela jedinečné a na Moravě nikdy neprezentované exponáty ze svatovítského pokladu, spojené s fundátorskou činností Lucemburků. „České a moravské Lucemburky symbolicky propojí kopie tří významných středověkých děl: v dubnu na jeden víkend na hradě Veveří vystavíme královskou svatováclavskou korunu a návštěvníkům z Karlštejna na oplátku umožníme zhlédnout Šternberskou madonu. V září naopak poputuje koruna na Šternberk a kopie Madony z Veveří na Karlštejn,“ vysvětluje generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková Zámek Jindřichův Hradec představí od srpna výstavou Následovníci sv. Jiří svatojiřskou legendu a její jindřichohradecké ztvárnění. Expozice, která vzniká v Oldřichově hradu, vrcholně gotické části jindřichohradeckého zámku, bude věnována zdejší svatojiřské legendě, evropsky významnému cyklu nástěnných maleb, které umožňují nahlédnout do života společnosti v době „krále rytíře“ Jana Lucemburského. Mimořádně významná památka výtvarného umění zachycuje na mnoha scénách dobu, kdy za Jana Lucemburského i Karla IV. kvetla rytířská kultura a přes jindřichohradecký dvůr Oldřicha III. do Čech z Podunají spolu s minnesängry přicházela vyspělá dvorská kultura. Expozice provede návštěvníky středověkou podobu hradu, naznačí tehdejší využití jeho prostor a představí rytířskou kulturu první poloviny 14. století i osobnost Oldřicha III. z Hradce, jednu z nejvýznamnějších postav své doby. Vrcholem návštěvnické trasy bude komnata se svatojiřskou legendou, kde bude představen příběh, který legenda vypráví, její umělecký význam i kontext jejího vzniku.

 

Vrcholem návštěvnické sezony bude i letos HRADOZÁMECKÁ NOC 2016, velkolepá oslava léta a prázdnin, které se poslední sobotu v srpnu koná na desítkách hradů a zámků po celé republice. Hlavní program se v sobotu 27. srpna odehraje – za přítomnosti císaře Karla IV. – na Karlštejně. Prohlídky hradu doplní program na nádvoří, který potěší ducha (Krless, In Flamenus, Grál) i tělo (ochutnávky pochutin z grilu) a jejž zakončí poprvé v historii hradu slavnostní ohňostroj.

 

Vedle osobnosti Karla IV. a členů jeho rodu si budeme připomínat i členy královy družiny a dobu, v níž Lucemburkové na českém trůně vládli – a to na mnoha dalších hradech a zámcích. Na hradě Křivoklát zahájí sezonu 26 a 27. března Královské Velikonoce, tradiční jarmark s audiencí u Václava IV. Narozeniny Karla IV., připadající na 14. května, oslaví Křivoklát zasazením vzpomínkových růží. Sezona zde však vyvrcholí výstavou Václavova bible, věnovanou vynikajícímu výtvarnému dílu, které na mnoha iluminacích vykresluje život královského dvora a společnosti přelomu 14. a 15. století.

 

Na Václava IV., svého nejvýznamnějšího stavitele a obyvatele, vzpomene i královský hrad Točník. Od 1. května tam bude otevřena výstava rukopisných vyobrazení a modelů vojenské a bojové techniky Bellifortis. Ten, který je silný ve válce. Vrcholem sezony se stane Oživený hrad, performance, která 5. a 6. července ukáže běžný den na hradě na základě skutečných životních osudů hradních pánů.

 

Speciální prohlídky Putování Karla IV., věnované zájmům a životním láskám Karla IV., jimiž byly mj. cesty po Evropě, vzdělání, vojenství, umění, stavitelství, diplomacie, víra a ženy, chystá na letošek klášter Kladruby. Na hradě Lipnice začne 21. května první ze čtyř programů pro návštěvníky všech věkových kategorií nazvaný Na cestách s Karlem IV.: jeho účastníci se stanou součástí císařské družiny a na vlastní kůži poznají, jak se ve středověku cestovalo a žilo. Program se pak přesune na hrady Zvíkov (11. června), Litice (10. září) a Bečov (24. září).

 

Některé památky připomenou vedle Lucemburků i další osobnosti jejich doby. Hrad Velhartice, sídlo Karlova blízkého přítele a rádce Buška z Velhartic, oslaví 14. a 15. května přesně po 700 letech Narození Karla IV. Na hradě Landštejn se zase 5. července setká Karel IV. s Vilémem z Landštejna, svým nejvyšším purkrabím a zároveň přítelem, na slavnostní hostině na hradním nádvoří. Před hradem bude středověký trh a v hradním příkopu si budou moci návštěvníci prohlédnout ukázky řemesel ze 14. století. Šternberk představí od 14. května do 31. října výstavou Albert II. ze Šternberka ve službách Karla IV. blízkého Karlova přítele a rádce, jeho dobu a také gotickou hradní kapli, kterou nechal přestavět jako památník své kariéry. Moravské Lucemburky oslaví 6. a 7. srpna tradiční Bouzovský mumraj aneb Markraběte Jošta turnaj, věnovaný středověkému životu na hradě Bouzov.

Kromě zážitků a kulturních akcí připravila pracoviště NPÚ k lucemburskému roku také odborné a populárně naučné PŘEDNÁŠKY a PŘEDNÁŠKOVÉ CYKLY.

Územní odborné pracoviště v Lokti připravuje sérii přednášek a putovní výstavu Feuda extra curtem. Karel IV. a Nové Čechy. Zaměří se na zahraniční léna Koruny české a na památky, které Lucemburkové zanechali za hranicemi Čech a na něž se v českém prostředí zapomíná – hrad Lauf s erbovním sálem nesoucím heraldický soubor 112 znaků českých šlechtických rodů, císařskou Falc ve Forheimu, na jejichž výzdobě se podíleli přední umělci z Čech, či městečko Sulzbach, které bylo správním střediskem České Falce coby samostatné korunní země. Výstava poputuje po památkách spojených s životem či politickým působením členů lucemburské dynastie (královský hrad v Lokti, františkánský klášter v Chebu, královskou mincovnu v Jáchymově ad.) a doplní ji přednášky předních odborníků významných institucí.

Územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem upozorní od 29. dubna do 30. června výstavou Architektonické dědictví doby Lucemburků v severozápadních Čechách na počiny zachované v tomto regionu z doby vlády lucemburské dynastie. Výstava bude prezentovat čtyři typy kulturního dědictví (kláštery, kostely, hrady, nástěnné malby) na konkrétních stavbách, ovlivněných uměleckým působením císařského a královského dvora. Výstava na zámku Krásné Březno tak doloží, co by v regionu, nebýt vlády Lucemburků, chybělo.

 

(pokračování 20.2.)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012