Krajané v Jihoafrické republice (IV.)

Článek uveřejněný v Českém dialogu č. 2/2012 pod názvem
40 let Československého Sokola - Jižní Afrika
Do roku 1948 žilo v Jihoafrické republice pouze několik československých rodin, většinou zaměstnaných u firmy Baťa.
V roce 1969 - 70 přicestovalo do Jižní Afriky větší množství českých a slovenských rodin, které většinou z politických důvodů musely opustit svoji vlast. Většina z nich se usadila v severní části Jihoafrické republiky v provincii Transvaal, kde byl soustředěn průmysl země. Hodně z těchto krajanů nalezlo práci v továrně Atlas v Kemptom Parku. Atlas jim již ve Vídni na Velvyslanectví Jihoafrické republiky přislíbil práci a hmotnou pomoc v začátcích po příjezdu do země.
Po krátkém čase, když jsme již trochu začali dýchat v novém prostředí, jsme pocítili potřebu se sdružit do nějaké organizace a vzájemně si pomáhat. Velmi málo z krajanů ovládalo anglický jazyk, což byl velmi nepříjemný nedostatek a způsoboval mnoho potíží v denním životě. Po různých debatách jsme se rozhodli založit krajanskou organizaci a koncem roku 1971 byl utvořen Přípravný výbor k založení Sokola.
Československý Sokol Jižní Afrika byl založen 16. února 1972 u příležitosti 110. výročí založení Sokola v Praze.
Starosta - br. Drahota, jednatel - br. Černý, pokladník - br. Vašák, vzdělavatelé - br. Majer (s. Hášová, náčelník - br. Nový) br. Čtyroký, náčelnice - s. Jeřábková, hospodář - br. Pulpán (br. Pliml, zapisovatel) - br. Škubník, kronikářka - s. Plimlová.
Po velmi krátké době naše jednota měla skoro 100 členů a stovky dalších krajanských příznivců. Vedle tradiční sokolské činnosti, kterou jsme my starší měli ještě v živé paměti, jsme se soustředili na různá setkání se sportovní náplní, pořádali jsme dětské sportovní dny, pěší výlety do přírody (auta většina z nás ještě neměla), organizovali jsme táboráky apod.
Další naší činností bylo organizování společenských akcí, jako jsou taneční zábavy, Sokolské šibřinky, kulturní večery, přednášky, Mikulášské nadílky pro děti i s nezbytným Mikulášem a jeho doprovodem, pořádali jsme česká filmová představení, Josefské zábavy, krojované tanečky pro naše děti, které s velkým úspěchem přenášela i jihoafrická televize a mělo to velký ohlas ve veřejnosti. Později jsme začali vyučovat děti češtině. Nezapomínali jsme každý rok krajanům připomínat 28. říjen.
Všemožně jsme se snažili udržovat národní tradice, mateřský jazyk, a proto jsme založili Masarykovu sokolskou knihovnu, vydávali sokolské oběžníky s užitečnými informacemi, podíleli se na krajanském časopise Jaro a později spolupracovali s krajanským časopisem Našinec vydávaným panem Trojákem v Pretorii.
Sokolsko-krajanskou činností v Jižní Africe jsme se zasloužili, že se v krajanských rodinách mluví česky nebo slovensky a všechny naše děti, i ty narozené již zde, se domluví v mateřském jazyce rodičů. Potíže byly později ve smíšených manželstvích, ale i tam byl u jejich dětí docílen určitý jazykový úspěch ve prospěch češtiny a slovenštiny.
Nevyhýbali jsme se ani politické činnosti. Spoluobčany jiných národností jsme při každé příležitosti informovali o vyspělosti naší rodné vlasti, o kulturních tradicích, vyspělosti školství, průmyslu, sociálních vymoženostech, zdravotnictví a vysoké mezinárodní úrovni našich sportovců, a tak jsme se přičinili, že Československá republika se stala známou zemí v Jihoafrické Republice.
Nezapomínali jsme ani na rodnou vlast, kde občané žili v nesvobodě a při každé příležitosti jsme protestovali proti komunistickému režimu v ČSR. Organizovali jsme protestní manifestace za osvobození Československa od komunistické okupace a proti vojenskému obsazení v roce 1968.
Protože v Jižní Africe po řadu let nebylo zastoupení ČSR, Sokol Jižní Afrika převzal úlohu spojovacího článku mezi čsl. krajany a oficiálními úřady Jižní Afriky a starosta byl zván k různým menšinovým jednáním na zdejší ministerstva.
V 80. letech se odhadoval počet čsl. krajanů v Jižní Africe asi na 3 000 - 4 000 lidí.
V roce 1990 zájem krajanů o krajanskou činnost upadl, protože jsme měli možnost navštěvovat Československou republiku a intenzivní kulturní a politická aktivita již nebyla potřeba. Pokračovali jsme však v činnosti sportovní, pořádají se nadále výlety do přírody a pravidelně se stále scházíme, předvádíme česká videa a návzájem se informujeme o novinkách z rodné vlasti.
Velká většina krajanů se ve zcela novém prostředí Jižní Afriky dobře prosadila. Mnozí z nás se dopracovali ředitelských a vedoucích postavení ve velkých mezinárodních podnicích, mnozí si vybudovali velmi dobře prosperující vlastní firmy a továrny. Naši krajané vyučují na zdejších univerzitách, mají významná postavení ve výzkumných ústavech, ve společnosti a těší se vážnosti Jihoafrických spoluobčanů.
Souhrnně řečeno Čechoslováci v Jižní Africe dělají svému národu čest a jsou zařazeni do špiček národnostních skupin žijících v Jihoafrické Republice.
Autor: Jan Drahota, starosta Sokola Jižní Afrika
Na fotu Jan Drahota
Pan Jan Drahota bohužel v roce 2012 zemřel.
V rámci série článků Krajané v Jihoafrické republice připravila Lada Topinková
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad