České školy bez hranic

Elektronickou poštou k nám do Českého dialogu dorazilo nové číslo Zpravodaje Českých škol bez hranic z ledna 2016.
Informace z jednotlivých škol rádi zveřejňujeme, pokud k nám doputují.
Domnívám se, že neuškodí představit České školy bez hranic (dále též ČŠBH).
Celosvětová síť Českých škol bez hranic a spolupracujících škol představuje více než 50 výukových center, které navštěvuje přes 2200 žáků.
České školy bez hranic nabízejí výuku češtiny a českých reálií pro děti ve věku od 18 měsíců do 15 let za hranicemi ČR jako doplnění každodenního vzdělání, které děti českého původu získávají v zahraničních školách.
Činnost Českých škol bez hranic je koordinována spolkem ČŠBH, který je garantem kvality výuky, kterou školy s tímto jménem ve světě nabízejí. Dále spolek pomáhá vzniku dalších výukových center v zahraničí, které se modelem ČŠBH inspirují, eviduje jejich počet, sleduje jejich vývoj.
České školy bez hranic vzdělávají a vychovávají děti, které budou pro svou rodnou zemi a zároveň i pro zemi, ve které žijí, přínosem. Tyto děti budou schopny, díky svým jazykovým a kulturním znalostem, uchovat českou identitu v zahraničí ale i přispívat ke vzájemnému porozumění mezi národy.
Myšlenka ČŠBH vznikla v Paříži na podzim roku 2003, kdy zde byla pořádána první jazyková setkání v češtině pro děti. Postupně vznikla současná mezinárodní síť škol s vlastním návazným vzdělávacím systémem.
Více se dozvíte na www.csbh.cz
Z lednového Zpravodaje ČŠBH jsem vybrala příspěvek Tomáše Grulicha, předsedy Stálé komise Senátu pro Čechy žijící v zahraničí, k její činnosti pro rok 2016
Dnešní krajanskou komunitu (lépe českou diasporu) nejde už nazývat pouze novodobou emigrací. Mladí lidé, kteří odcházejí z ČR po roce 1989, často mění místo pobytu. Přechází ze státu do státu. Přesnější by bylo hovořit spíše o mobilitě než o emigraci, zvláště pak v členských zemích EU.
Zájmem státu by mělo být vylepšování vztahů mezi diasporou a většinovou společností. Pozitivním výsledkem pro ČR pak bude šíření dobrého jména v cizině, udržování kontaktů za účelem lobbingu a vytváření takových podmínek, aby případný a také chtěný návrat do vlasti byl co nejméně problematický.
Současný zájem státu o krajany je úředně realizován Oddělením zvláštního zmocněnce pro krajanské záležitosti MZV. Jeho základní činnost vyplývá z Usnesení vlády z roku 2015 o pokračování Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí na léta 2016 až 2020. Mimo zájmu o klasickou krajanskou komunitu se objevují přímo zmínky o výuce češtiny v zahraničí pro novodobou migraci.
Potřeby současné migrace silně přesahují běžné kulturní vztahy státu a české diaspory a odehrávají se v oblastech, které spadají pod různá ministerstva. Proto je třeba hledat takové pracoviště, které může ovlivňovat více resortů, než je pouze ministerstvo zahraničí se svými konzulárními úřady. Na základě našich cest a průzkumu sociálních sítí identifikujeme následující oblasti:
1.
Jednoznačně nejvíce opakovaným dotazem jsou dotazy na daně, sociální a zdravotní pojištění a příspěvky, tedy na povinnosti krajanů v zahraničí tyto platit a možnosti čerpat. S tématem odvodů a příspěvků také souvisí započítávání odpracovaných let v zahraničí do českého důchodu.
2.
Velká část dotazů se týká sňatků.
3.
Dalším velkým tématem jsou děti.
Zde identifikujeme dotazy ve čtyřech základních kategoriích:
(1)
Otázka školní docházky při návratu s dětmi do ČR, případně hledání škol a školek v místě bydliště a otázka dostupnosti dvojjazyčných škol a školek.
(2)
Otázka dětí narozených v zahraničí, jejichž český rodič má zájem o české občanství pro dítě. S tím souvisejí i otázky na možnost dvojího občanství pro děti.
(3)
Povinnost doložit překlad očkovacího průkazu pro děti, které byly očkovány v zahraničí.
(4)
Problematika vymáhání výživného na děti, jejichž jedním rodičem je český občan žijící v Čechách a druhým cizinec zdržující se v zahraničí.
4.
Další série dotazů se týká získání určitých dokladů od českého státu.
5.
Krajany také zajímají možnosti uznání zahraničního vzdělání v případě návratu do ČR.
6.
Série otázek směřuje k případnému návratu do ČR. (Co všechno je nutné zařídit, tj. jaké dokumenty je třeba vyplnit, které úřady je nutné obejít a také co z toho se dá zařídit ze zahraničí ještě před příjezdem do ČR).
Výčet jistě není úplný. Může nám být ale vodítkem pro letošní činnost Stálé komise Senátu pro Čechy žijící v zahraničí. Téma budeme rozvíjet jak v „kulatých stolech“ za účasti zástupců různých ministerstev, tak nakonec i v chystané konferenci ve spolupráci s Českými školami bez hranic.
Tomáš Grulich
Foto: Lucie Slavíková-Boucher, iniciátorka myšlenky a zakladatelka České školy bez hranic Paříž, předsedkyně spolku ČŠBH
Lada Topinková
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce

Horálkovic rodina a zvířena II.
Autorka Eva Střížovská psala dosud hlavně o svém putování za krajany v zahraničí (pět knížek - Austrálie, Texas, Kalifornie atd.). Kromě toho uvedla v tiskový život poučné i zábavné publikace s názvem Český kalendář (22 ročníků).
Nyní vydává novou knížku. Je to druhý díl rodinné ságy prošpikované osobitým humorem. Knížka kromě rodinných příběhů zahrnuje i zkratkovité události doby od roku 1890 do současnosti.
Kromě mnoha černobílých fotografií v celé knize je několik barevných příloh a barevná obálka.
Cena brožované publikace je 200 Kč, v Evropě 10 EUR a v zámoří 10 USD i s leteckým poštovným.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad