NÁVŠTĚVA POŘADU TV NOVA "KOTEL"

4 2003 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Jako asi většina z vás, kteří žijete, či jste dlouho žili na Západě, i já jsem byl po prvém zhlédnutí pořadu TV NOVA "KOTEL" jeho úrovní dost zaražen. Způsobila to uměle navozovaná atmosféra hrubosti až primitivnosti a častá netaktnost vůči hostům a divákům. Přesto jsem se pokusil využít březnové možnosti tento pořad navštívit a v přímém přenosu moci položit otázky panu ministrovi vnitra S. Grossovi.

Už přihlašování do pořadu bylo zajímavé. Chtěli po mně jméno, rok narození, rodné číslo, telefon (zde dochází k porušení zákona na ochranu osobních dat)...a zda-li se budu ptát?! Při nastoupení do autobusu TV NOVA v Praze na Knížecí byl vyžadován podpis. Během asi hodinového čekaní na dlouhé chodbě studia na Barrandově se snažili pracovníci diváky třídit dle témat, na která se chtějí ptát, a školit je jak se ptát, chovat apod. Často se ozývalo: "Nejsme v mateřské školce". Bylo to nedůstojné a pro člověka žijícího na Západě neskutečný šok. Poté následovala přísná osobní prohlídka, podobná té, jakou známe z letišť. Chování většiny pracovníků ochranky bylo zbytečně arogantní. Po obsazení míst následovalo další "školení" a motivační proslov režiséra pořadu.

Řekl bych, že se pořadu zúčastňují asi tři skupiny lidí. Jedni chtějí být prostě vidět v televizi a pořad je v podstatě nezajímá -- většinou se protlačí do prvních řad a tím i ztěžují jiným možnost se zeptat. Druzí, a těch je asi většina, jdou do televize jako na fotbal, ti třetí jsou připraveni cíleně se ptát. Bohužel se většinou nedostanou ke slovu, ke škodě pořadu, poněvadž jejich otázky nepatří k těm, na které jsou politici zvyklí, a na něž asi mají nacvičené odpovědi. Mezi diváky jsou k dispozici 4 "pohybující se" mikrofony, z nichž je zapnut vždy jen jeden, který snímá jen nejbližší okolí, čímž jsou televizní diváci o mnoho ochuzováni -- během večera se vedly i ostré výměny názorů, které na který přinesl dokumenty, ukazující jací lidé pracují v bezprostředním okolí pana Grosse. Nebyl puštěn ke slovu, ačkoli všichni viděli a slyšeli o co jde -- až na televizní diváky. Na přímou nabídku pana Cibulky moderátorce pořadu paní Jílkové (nabídka byla vznesena po skončení pořadu a podporována mnoha diváky), aby ho pozvala do jejího pořadu, paní Jílková vůbec nereagovala a rozzlobeně opustila studio. Údajně i ona měla být spolupracovnicí StB. Právě vydaná torza seznamů spolupracovníků StB byly jedním z témat a pan Cibulka měl jen omezenou možnost se k tomuto tématu vyjádřit.

Možná vás zajímá, na co jsem se chtěl pana ministra zeptat a přes všechnu snahu nemohl? Zda při svém postavení považuje za standardní chování, "hrát si" během volby prezidenta ČR, při projevech jednotlivých kandidátů, přímo za nimi a před zraky televizních diváků se svým mobilem a po dlouhé minuty číst a vyřizovat elektronickou poštu, jistě "důležitou", jak naznačoval jeho skoro neustálý pobavený výraz a úsměv. Druhá otázka by se týkala pana Vladimíra Hučína, kterého v tomto pořadu asi před rokem -- ještě než proběhl soud -- nepřímo odsoudil poukázáním na to, čeho všeho se pan Hučín měl dopustit. Jako právník -- ponechávám stranou hodnocení jeho právnického studia a úroveň disertační práce (dostatečně komentováno v tisku) -- porušil jednu ze základních právnických pouček -- presumpci neviny -- a v očích veřejnosti předem "odsoudil" člověka, kterému dodnes žádný soud nic nedokázal, a který byl po mnoho měsíců bezdůvodně a protizákonně vězněn a vyšetřován. (Poslední soud se měl konat 27. 2. 2003 v Přerově a byl protizákonně zrušen. Pan Hučín stále požaduje veřejný soud, který by dokázal jeho nevinu). Chtěl jsem pana ministra jako jednoho z nejpopulárnějších politiků, který by měl jít příkladem, vyzvat, aby se ve stejném pořadu, kde se chyby dopustil, panu Vladimíru Hučínovi omluvil. Pro ty kdo neví -- pan Vladimír Hučín jako bývalý kapitán BIS chce a mohl by důkazně odhalit a prokázat pronikání bývalých mocenských struktur do ekonomických a politických struktur ČR. Jeho případ je i další velkou mezinárodní ostudou ČR.

Po pořadu se ve studiu ještě vášnivě diskutovalo. Pořad má své dané hranice, které nemůže překročit. Je typickým produktem nízkoúrovňové komerční televize sloužící především medializaci politiků a manipulaci s veřejným míněním - ne už tak přispívající k cílenému řešení v něm nadnesených a často velmi závažných problémů. S demokracií má tento pořad málo společného.

Březen 2003, Jan Šinágl

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012