Slovo na únor

Hups a najednou tu je nejkratší měsíc roku.

Ani jsme si zimu moc neužili. Lyžaři jsou smutní, já s radostí koukám, že téměř denně aspoň trochu prší, což může znamenat, že lesy a pole budou zavlažena, což představuje naději na úrodu rostlin i hub. Čím jsem starší, tím víc tíhnu k matce přírodě. V březnu se k ní stěhuji blíž – do krásného městečka Dobříš asi 60 km od Prahy. Za chvíli tam jedu přeměřit si koupelnu v „mém“ bytě, kterou budu renovovat. A mnohem víc práce ještě budu mít se stěhováním, balením a mnoha dalšími záležitostmi. Ale moc se těším na okolní dobříšské lesy, na zámeckou zahradu, galerii a na mé tamější přátele. Na spisovatelku Marii Hruškovou (snad znáte její knihy o památných stromech), na fotografku Hanu Rysovou (je také autorkou několika krásných knih), na její literární kavárnu, kde budu mít také svoje knížky a na další milé lidi.

Jak jste si snad všimli, máme redakční změny. Jestli jste nečetli Slovo na leden, prosím, přečtěte si jej. A hlavně – PŘEČTĚTE SI ANKETU A PROSÍM NAPIŠTE NÁM!

My, kteří jsme v redakci zůstali, což jsem já, Venda Šebrlová, asistentka Lada a v posledních měsících nám také pomáhá spisovatelka a scénáristka Mirka Besserová, máme snahu náš časopis vylepšit – kvalitou samozřejmě.

Tedy, když píšu v „redakci“...žádnou nemáme, pracujeme doma a scházíme se v kavárně. Což můžeme učinit i s vámi, pokud se ozvete a projevíte o schůzku zájem. Taky mám ještě dost Českých kalendářů a svých knížek o Texasu, Velkých pláních, Austrálii a Kalifornii, které vám mohu přinést (nebo poslat)  s velkou slevou.

Historička Jana Volfová začala psát seriál o velkých českých ženách, čtěte jej v rubrice Historie, já s Vendou chystáme rozhovory se zajímavými osobnostmi, Mirka Besserová fejetony a seriál rozhovorů s Marko Milanovičem už čtete...dále píšeme o zajímavých knížkách, budeme uveřejňovat i ukázky z nich a v rubrice Ohlasy můžete číst i dopisy a názory našich čtenářů. I asistentka Lada, která u nás asi před rokem začínala s vkládáním článků na web a na mou otázku, jestli také píše, křičela, že to ani náhodou, začala přispívat. Však si projděte rubriky a leckde najdete její jméno jako podpis.

Komentáře či glosy o politice píše nejlíp Venda (viz její Stalo se), nebudu se o to pokoušet, ale aspoň připomenu jedno téma: Ženy jsou méně placeny než muži, ženy chybí v politice...ale také: když se žena dostane do politiky a k moci, chová se jako muž. Možná, že by jinak mezi muži nevydržela, ale to ponechám psychologům. Jen mne zaujala včera večer v televizním pořadu jedna ambiciózní mrcha jménem Romana, která vede jakési důležité oddělení na okrese Hradec Králové. Má v plánu vyhodit z hájenky v lese jejího obyvatele, protože tam ambiciózka chce nechat postavit něco jako je v pražské „julděfuldě“ planetárium. Kulaté monstrum (za jakým účelem jsem nepochopila). Jen jsem pochopila, že to asi chce mít jako pomník svého geniálního nápadu, a taky, že to asi nedělá zadarmo. „Lidé píší petice a brání les, i toho „lesního muže“, který tam žije čtyřicet let v souladu s přírodou, kamarádí se srnkami a dalšími živočichy i rostlinstvem a jiný život si neumí představit. Ona, dotyčná se hájí tím, že přísun peněz nájmu hájenky je malý a z monstra bude větší. A zase – prachy, prachy, prachy. Přeji všem, kdo takhle uvažují, ať se jimi zadusí.

A čtenářům přeji hezké počtení i zamyšlení.

Eva Střížovská