STANOVISKO DEMOKRATICKÉHO KLUBU Č. 23

Prohlášení k referendu o vstupu České republiky do Evropské unie

V polovině června roku 2003 budou mít občané České republiky možnost rozhodnout o tom, zda se má Česká republika stát členskou zemí Evropské unie, na základě podmínek uvedených ve smlouvě o přistoupení. Bude třeba, aby každý občan zodpovědně zvážil veškeré výhody i nevýhody tohoto zásadního kroku.

Ideou Evropské unie je především přetvoření Evropy na oblast míru, v níž budou vyloučeny válečné konflikty, které sužovaly její obyvatele v celé její historii. Současně je evropským právem zabezpečeno, že členy Unie mohou být pouze demokratické státy respektující lidská práva a vládu zákona. Klub zastává názor, že členství v takovém společenství poskytne občanům ČR, společně s členstvím v NATO, maximálně možnou záruku demokratického vývoje a zachování a rozvíjení jejich národní identity.

Přestože se domníváme, že toto hledisko přistoupení převyšuje svým významem všechna ostatní hlediska, považujeme za nutné posoudit nejen ta hlediska, která jsou nám příjemná a nepochybně přijatelná, ale i ta, která jsou nám nepříjemná a zdánlivě nepřijatelná.

Pokud jde o hledisko ekonomické, přinese vstup naším podnikům výhody v tom, že odstraní překážky v mezinárodním obchodu a otevře jim velký trh celé Unie. Na tento trh se jim ale podaří proniknout pouze tehdy, budou-li se umět přizpůsobit náročnému prostředí. Povede-li se jim to, zlepší se jejich situace i na domácím trhu. Měli bychom však vycházet z obecně známé skutečnosti, že právě na ekonomiky chudších zemí (Irska, Řecka, Španělska a Portugalska) zapůsobil vstup do ES resp. EU jednoznačně příznivě. To platí i o zemědělství, kde naši vyjednavači v závěru sjednali vyhovující podmínky jak v dotacích, tak i v produkčních kvótách. Většina sjednaných kvót je nad úrovní produkce roku 2001. Řadu otázek vyvolávají tzv. přechodná období, konkrétně ta, která si vyhradila Unie. Vzhledem k nim nebudou moci občané přistupujících zemí využívat po nejvýše sedmileté období v některých členských zemích zásadu volného pohybu pracovních sil a poskytovat tam některé dopravní služby. Jistě bychom uvítali, kdyby smlouva takováto období neobsahovala, musíme však uznat, že značná rozdílnost ekonomik členských a vstupujících zemí, projevující se mj. i značnou rozdílností mzdových a cenových hladin, činí tato opatření nezbytnými; bez jejich uplatnění by bylo rozšíření EU o postkomunistické země patrně nemožné. Takovéto opatření bylo uplatněno i vůči některým vstupujícím zemím jižní Evropy (a většinou bylo brzy zrušeno). Pamatujme ostatně, že ČR si také vyjednala některá přechodná období v oblastech, které považovala pro sebe za důležité, především právo neprodávat půdu a nemovitosti zahraničním občanům a možnost odkladu některých ekologických opatření, která by neúměrně zatížila českou ekonomiku.

Za zcela zbytečné považujeme i obavy některých našich občanů z toho, že by soudní orgány EU mohly nařídit revizi poválečných majetkových přesunů. Primární právo EU přisuzuje veškeré kompetence v majetkoprávní oblasti jednotlivým členským zemím. Zásah evropského soudu je tudíž vyloučen. Velkou vlnu diskusí vzbudil u nás i kodaňský závěr přístupových jednání v prosinci roku 2002. Zjišťujeme, že řada našich médií referovala o finančním aspektu našeho přístupu nevhodně a vzbudila v mnohých lidech dojem, že otázka peněz získaných od EU, jejich přidělení a rozdělení je rozhodujícím činitelem, na který je nutno brát ohled při rozhodování o našem vstupu do EU. Při porovnávání poskytnutých peněžních objemů byla zcela pominuta skutečnost, že ČR nebude muset vynakládat téměř žádné prostředky na zabezpečení vnější hranice Unie a na likvidaci jaderných elektráren. Objem příspěvků zemědělcům je nižší, protože podíl zemědělského obyvatelstva ČR je výrazně nižší než v ostatních přijímaných zemích. Měli bychom si také uvědomit, že ČR patří k bohatším a méně potřebným státům ze všech přijímaných. Pokud jde o prostředky poskytované jako dar, ať už Evropskou unií nebo kýmkoliv jiným, považujeme diskusi o jejich výši ze strany příjemců za politováníhodnou, ba neslušnou a urážející dárce.

Jsme rovněž toho názoru, že některé krajně nechvalné průvodní jevy našeho transformačního procesu, jakými jsou především korupce a malá úcta k zákonu, budou moci být mnohem snáze překonávány v podmínkách intenzívní spolupráce s původními členskými zeměmi, které většinou mají dlouholetou tradici demokratických právních států.

Ze všech uvedených důvodů vyzývá Demokratický klub nejen své členy a příznivce, ale i všechny občany ČR, aby se zúčastnili referenda o vstupu do EU a aby v zájmu demokratického rozvoje naší země hlasovali pro vstup ČR do EU.

V Praze dne 9. dubna 2003