Rok 2016 – rok Karla IV.

V právě započatém roce si budou české země – a také mnohá další místa v Evropě, připomínat 700 let od narození Karla IV. (13. 5. 1316 – 29. 11. 1378). Datum bylo zařazeno i mezi světová výročí UNESCO. Panovník z rodu Lucemburků, císař a král Karel IV., byl kdysi v celonárodní anketě zvolen jako „Největší Čech“ - ač jím byl pouze po matce, královně Elišce Přemyslovně, jejíž původ byl český jen z poloviny. Proč jej tak vidíme?

Císař a král Karel IV. zanechal svým působením na českém i římském trůně natolik trvalý hmotný i duchovní odkaz, že z obojího čerpáme dodnes. To bychom chtěli při příležitosti 700letého výročí připomínat i v dalších měsících tohoto roku. Budeme se věnovat událostem s oslavami spojenými, navštěvovat místa, kterým tento panovník vtiskl jejich nezaměnitelnou podobu. Budeme si i všímat, jak „našeho“ panovníka viděla Evropa, jaké stopy zanechal za hranicemi Čech a Moravy. Letošní rok oslav jeho narození se totiž bude připomínat nejen u nás, ale i v sousedním Bavorsku spojeném silně s Karlovým titulem císaře římské říše, hned na několika místech. A díky síti Českých center i v celé Evropě i mimo ni. Doma oslavy ovládnou program řady kulturních, akademických i vědeckých institucí a poskytnou mnoho příležitostí nejen k návštěvám výstav a jiných událostí, ale i k výletům a dalším zajímavým cestám.

Karel IV. dnešním pohledem

Panovník si úctu obyvatel českých zemí získal už za svého života tím, že království České, v době vlády jeho otce chudnoucí a válčící, dovedl k míru a k nebývalé prosperitě. Byl na svou dobu neobvykle vzdělaný, což mu umožnilo stát se mezinárodně uznávanou osobností a dosednout i na císařský trůn. Z něj tahal za nitky evropské politiky, kterou vedl pochopitelně tak, že prospívala především jeho zemím. To, co v Praze a v Českém království dokázal vybudovat, nás dodnes naplňuje obdivem. Petr Hora – Hořejš ve svém II. díle Toulek českou minulostí uvozuje rozsáhlou část věnovanou Karlu IV. takto: …“Karel IV. přivedl český stát k vrcholu hospodářského i kulturního rozkvětu. V dané feudální společensko-ekonomické struktuře už ani nebylo možno jít dál, naopak, zákonitě musela následovat stagnace a pak vývojový zlom…Nesmíme si však představovat nějakého dobroděje, „otce vlasti“, …nýbrž typického feudálního vladaře, myslícího vždy hlavně na svůj rod a na sebe. Cokoli konal, směřovalo na prvním místě k posílení dynastické moci, k zvýšení prestiže vlastního majestátu. Ovšem bez ohledu na motivaci byly objektivní důsledky Karlova úsilí pro naši vlast blahodárné…Odtud směřoval za dalšími územními nebo politickými zisky, odtud zasahoval, a to s pocitem relativního bezpečí v zádech, do spletitého dění v říši římské. ….Prahu, povýšenou na císařskou rezidenci a vlastně politické centrum Evropy, proměnil v urbanistický drahokam. Výstavba gotické Prahy se stala vůbec největším jednorázovým dílem evropské středověké architektury… „

Od ledna po celý rok

Ačkoli zahájení největších oslav připadá až na květen, už nyní je možné plánovat výlety či návštěvy prvních akcí. V lednu v Praze můžete začít návštěvou některé z přednášek v Městské knihovně, které jsou 700. výročí věnovány (18. a 19. 1. – Karel IV. a svatá říše římská), ve spolupráci s Pražskou informační službou. V únoru se pak můžeme těšit na vydání významné publikace Prahou Karla IV. V březnu mimo jiné zahájí Muzeum hl. m. Prahy novou stálou expozici s názvem Mysterium věže Karel IV. - Mostecké věže, na podzim pak stěžejní expozici v Domě U Zlatého prstenu Karel IV., Praha a Lucemburkové a již nyní běží jeho informační web www.karlovapraha.cz. V jarních měsících se otevřou i mimopražské nové expozice na hradech a zámcích v rámci tzv. Lucemburského roku. Centrem bude hrad Karlštejn, kam se dočasně vrátí a bude vystaven Karlštejnský poklad, nalezený při rekonstrukci hradu v 19. století.

Stěžejní mezinárodní výstava

V den panovníkova narození 14. 5. bude zahájena stěžejní výstava roku, Císař Karel IV. 1316 – 2016, připravená Národní galerií. Hlavním autorem je Jiří Fajt. V prostorách Valdštejnské jízdárny a Univerzity Karlovy v Karolinu bude k vidění zcela mimořádný soubor památek obrovské kulturní hodnoty vypůjčený z více jak stovky prestižních institucí i soukromých sbírek. Jednou z nejvzácnějších bude karlovská koruna z Cách, vystavená na našem území poprvé. Přenesením do Norimberku se stane projekt zároveň i první česko-bavorskou zemskou výstavou, se záštitou premiérů obou zemí. V Bavorsku se též uskuteční mezinárodní konference na téma Norimberk v době Lucemburků. V obou zemích výstava nabídne řadu doprovodných programů.

Královský oktáv

Nejvýznamnějšími dny oslav bude blok tzv. „Královského oktávu“, devíti dnů od 9. 5. do 17. 5. Tehdy proběhnou vrcholné akce za přítomnosti nejvyšších představitelů státu, kulturního a duchovního života, které by měly reprezentovat a ocenit státnický, duchovní a kulturní odkaz císaře Karla IV.

Do oslav se zapojí a stěžejními projekty je připomenou i další instituce v Praze. Národní technické muzeum výstavou Vita Caroli – Stavitelství doby gotické, Akademie věd ČR připravuje nejen aktivity pro veřejnost – cyklus přednášek či letní školu, ale i rozsáhlý odborný program – mezinárodní kolokvia a konference. Dalším centrem oslav bude logicky i Univerzita Karlova, která chystá nejen slavnostní shromáždění, odbornou konferenci, výstavy i vydání reprezentativní publikace. Také zde proběhne setkání rektorů světových univerzit. Ve spolupráci s Českou televizí chystá také dokumentární cyklus o Karlovi IV. Výročí bude připomenuto i několika hudebními projekty České filharmonie a Pražských symfoniků FOK.

Martina Fialková