Rybáři odlivu

Vladimír Stibor

Rybáři odlivu

„Vítám na palubě přes osmdesát básníků, kteří mají ve svém rodném listě zapsanou českou zemi jako svou nejbližší krajinu, třebaže někteří z nich usídlili a žijí natrvalo v cizině. Jsou nejrůznějšího věku, vzdělání, osudů, vyznání i vnímání soudobého světa...” píše autor v editorialu.

Je to radostná kniha. Pro člověka, který obdivuje nesčetná zákoutí českého jazyka, obdivu hodná. Opravdu hodná obdivu. Kolika stovkami stran se probíral autor a rozhodoval se: koho, s jakým tématem? Najdete tam verše, reagující na momentální sociální a politickou situaci, kterou bychom my (nebásníci) shrnuli do jednoho či tři razantních slov. Nebojí se připomenutí moderní techniky, která ovládá dětskou generaci (Pavel Kovář), vymýšlejí kouzelné aforismy (Ladislav Muška)... Jaká křehkost je v milostných verších! Jsou zbaveny zvadlých příměrů a zůstávají větve, bohaté rašícími slovy. Chcete pro změnu trochu ironie? Alternativní životy, přeložené do vět Jiřím Žáčkem, se nám připomínají svou nezdolností.

Až vám bude ouvej, vezměte tento almanach a listujte. Přečtěte tři slova, jinde větu, obdivujte češtinu darovanou autory. Zastavte se u ilustrací Aleny Stiborové a promítejte si k nim vlastní slova. A do dalších dnů si pamatujte aforismus Dagmar Molinové: „Dveře, které nikam nevedou, by měly být stále zamčené.” Kdybychom se tak dokázali řídit těmito moudrými slovy!

Vydal Milan Hodek/Paper Jam v Hradci Králové

Venda Šebrlová