Sfoukni svíčku a něco si přej

Svíčky patří k Vánocům a oproti stresům nás i kaprů působí uklidňujícím dojmem a dovedou navodit tu správnou vánoční atmosféru.

Ale napadlo vás někdy co je to, co na svíčce hoří? Je to knot? Nebo je to vosk?

A jak je vlastně dlouhá historie svíček?

Je delší, než si mnozí dovedou představit, v Egyptě se archeologům podařilo nalézt svícny ze třetího tisíciletí před naším letopočtem. Lidé se snažili dostat oheň na malé místo a zpomalit hoření.

Svíčky prošly od té doby mnoha změnami. Ale základní materiál k jejich výrobě se nezměnil – vždy to byl vosk (včelí) a hovězí nebo skopový lůj. Po chemické stránce jsou si tyto materiály podobné. Ale, lojové svíčky se roztékaly a zapáchaly. Včelí vosk byl drahý a vzácný. Voskařské a svíčkařské řemeslo bylo vždy vážené.

V novověku nastal zlom ve výrobě a to v roce 1811 díky francouzským chemikům (Chevreul a Gay-Lussac), kteří vynalezli jak oddělit glycerin, aby vznikla kyselina stearová, díky které se svíčky zbavili zápachu a tím je velmi zdokonalili.

I knoty prošly vývojem, od římského papyrusu až po spletená vlákna bavlny. Právě dobrý vosk a lepší knoty byli základem svíček bez zápachu, které hořeli téměř bez kouře.

První stroj na výrobu svíček se datuje do roku 1834 zásluhou průmyslníka Josepha Morgana. Stroj byl schopný vyrobit 1500 svíček za hodinu.

Hoří vosk?

Ne zcela přesně, protože vosk v tuhém stavu nehoří. Musí nejprve změnit skupenství, což ale netrvá nijak dlouho – jen zlomek vteřiny.

Ale pozor! Zkapalněný vosk sám o sobě také nehoří! Musí se spojit s knotem a až toto spojení, kdy zkapalněný vosk stoupá po knotu nahoru, přinese světlo.

Když zapápenou sirku přiložíme ke knotu, knot nechytne hned. Je nutné, aby vosk na povoskovaném knotu roztál, vystoupal nahoru a vytvořil trvalý plamen. Knot sice sám také hoří, ale plní hlavně funkci jakéhosi potrubí, vedoucí rozpuštěný vosk.

A ještě trochu chemie. Hoření neznamená nic jiného, než oxidaci vzdušným kyslíkem, na který reagují molekuly uhlíku a vodíku. V plynném stavu jsou okem nezachytitelné.

Ale když svíčku sfoukneme, tak ten stoupající kouř představuje neshořelé páry, které v chladnějším okolí okamžitě kondenzují.

Lada Topinková

V článku byl kromě informací z netu použit text Terezy Burianové z Týdeníku Rozhlas 52-1/2014-2015