Babiččino pečivo

Akce „Babiččino pečivo“ se konala v Herkulových lázních a vyvolala zvědavost nejen u všech obyvatel města, ale i u všech příslušníků české menšiny v rumunském Banátu.
Pohádková atmosféra lázeňského města i nádherné počasí umocnilo kouzlo konané akce a mnozí z návštěvníků měli pocit, jako by se přenesli přímo do díla Boženy Němcové Babička. Víme o ní, že pečení chleba považovala za rituál a že než vložila chléb do pece, požehnala mu ve jménu Trojice. Je možné, že i paní Klaudie Šemberová se nechala dílem slavné spisovatelky inspirovat, a proto natočila video s názvem „Babiččino pečivo“. V průběhu dokumentu mnozí přivírali oči a uvědomovali si, jako by cítili vůni, před kterou všechny vůně světa pokleknou. Pečivo v domácnostech bylo vždy symbolem nejvýznamnějších dnů v rodinách, dávalo se koledníkům, muzikantům i pastevcům, nosilo se v rancích do kouta, podávalo se sousedům na ulici, dříve než se nevěsta s ženichem odcházeli do kostela oddat, podávalo se příbuzným, sousedům i známým, když šli do kostela pokřtít dítě. Pečivo se v českých rodinách stalo symbolem svátků a významných rodinných událostí, ale ten nejdůležitější a nejmagičtější nastává, když maminky nebo babičky u stolu vstanou, sepnou ruce a někdy s úsměvem, častěji však se slzami v očích se začnou modlit: „Bože, děkujeme Ti za tyto dary, které z tvé štědrosti požívat budeme, Amen.“
Mnozí návštěvníci této akce hledali inspiraci pro své domácí pečení, a proto ochutnávali koláče upečené obyvatelkami z českých lokalit: Herkulových lázní, Bígru, Karansebeše, Šumice, Gerníku, Svaté Heleny, Eibentálu, Nové Moldavy a Ješelnice. Typické české koláče byly vkusně a neodolatelně prezentovány a dá se konstatovat, že neunikly pozornosti ani jednomu z návštěvníků. Za perfektní organizaci této akce vděčíme paní Klaudii Šemberové, předsedkyni místní organizace a slečně Janě Mlezivové, účetní filiálky Jižního Banátu se sídlem v Nové Moldavě.
Středem pozornosti hodné obdivu byly dětské tance a divadelní hra. Divadelní hru nacvičili: Petr Skořepa spolu s paní Sofií Štěpničkovou a s panem Františkem Rochem. Tance nacvičili: Alena Gecseová, Maria Kobauová, Josef Bouda, Michaela Pospíšílová a Marie Doskočilová. Paní Alena Gecseová se podílela na organizaci společného zpěvu písně „Ta naše písnička česká“. Zněla jako přátelský český chvalozpěv a zpíval ji každý.
Velký úspěch měla výstava řezbáře pana Václava Mlezivy a malíře Josefa Mlezivy. O vystavená díla se zajímal pan poslanec Adrian Merka, který si s autory o jejich vystavených dílech, jejich práci i inspiraci dlouho vyprávěl.
Pan Štěpán Bouda, předseda Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku, pobočky Jižního Banátu, poděkoval organizátorům akce, autorkám koláčů i dětem za jejich vystoupení.
V sobotu večer probíhalo zasedání učitelů a předsedů místních organizací. Zasedání vedli pán Adrian Miroslav Merka, předseda Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku a také poslanec v Rumunském parlamentu spolu s panem Štěpánem Boudou, který je předsedou Demokratického svazu Slováků a Čechů v Rumunsku filiálky Jižního Banátu. Hlavní diskuze se týkala plánů a projektů na rok 2016.
V neděli ráno se analyzovaly nabyté dojmy a ze všech tváří se dal vyčíst smutek z nastávajícího rozloučení. Náš smutek ale tlumil slib dalšího setkání a také vůně pečiva z nastávajícího roku 2016.
Josef Mleziva
Foto: Historické lázně - Herkulovy lázně v Rumunsku
autor Petr Slinták
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad