Čtyř-Lístek štěstí z Beskyd

Vrcholy Lysé, Smrku, Kněhyně, Ostrého, Ondřejníku obkružují půvabné údolí Čeladné. Údolí s původními lázněmi, dnes Beskydským rehabilitačním centrem, jež se rozvíjelo vždy díky osvíceným osobnostem. Vrcholy-údolí-lázně-osobnosti: čtyř-lístek, v posledních třech letech umocněný druhým. Složeným ze tří knih o této části Beskyd – zatím méně mapované, a proto málo známé. Proč čtyřlístkem, když knihy jsou tři? To musím pěkně od začátku...

Lázně - Spolek

„Okrašlovací a zalesňovací spolek pro Velké Kunčice, Čeladnou a okolí konal v neděli dne 8 t. m. v místnostech hotelu na Skalce v Čeladné ustavující valnou hromadu, za velkého účastenství hostí z Moravské Ostravy, Mariánských Hor, Přívozu, Frýdlantu (nad Ostravicí – pozn. redakce), Velkých Kunčic a Čeladné…“ (z regionálních novin dne 8. února 1903). Předsedou spolku byl zvolen MUDr. Jan May (období 1903-1909), první ředitel lázní Skalka na zdejším území Velkých Kunčic pod Radhoštěm (dnes Kunčic pod Ondřejníkem). Byl zastáncem myšlenky zvelebování přírodního prostředí zdejší krajiny i památek, lesních cest, stezek a chodníků. Okolí Kunčic bylo totiž již od konce 19. století pro svou malebnost i dobře dostupnou železniční trať z Moravské Ostravy do Valašského Meziříčí vyhledávanou oblastí, a to i výše postavených zaměstnanců průmyslových závodů z Ostravy. Ve výboru spolku byli obchodníci, stavitelé a majitelé ostravských podniků. Po J. aktivní činnost však přinesla obcím prospěch. Z obdivu ke zdejší přírodě si mnohé přespolní rodiny lázně s okolím vybraly ke svému trvalému životu.

Po roce 1989 jejich potomci i mnozí pamětníci oživili historii o vývoji lázní i okolní pozoruhodné urbanizaci. Pomohli k obnově spolku, a to na ustavující valné hromadě Okrašlovacího spolku Rozhledna v Čeladné (v dubnu 2010). Ředitel současného Beskydského rehabilitačního centra a první předseda tohoto sdružení MUDr. J. Bajgar vysvětlil záměr obnovy a potřebu občanských aktivit v oblasti obcí Čeladné, Pstruží, Kunčic pod Ondřejníkem a okolí. Historii výstavby rozhleden a souvisejících aktivit Klubu českých turistů a zároveň návrh dlouhodobého programu přednesl historik a místopředseda spolku P. Andrle. V současnosti v něm pracují význační odborníci a osobnosti, dalece přesahující rámec kraje. Čestným členem je od roku 2011 i kníže Karel VII. ze Schwarzenbergu: může obdivovat zdejší přírodní krásy i například dopis dr. Maye, v němž žádá tento olomoucké arcibiskupství o povolení výstavby rozhledny na Ondřejníku – Skalce. Okrašlovací spolek Rozhledna má v plánu výstavbu této rozhledny i více rozhleden v okolí. Jeho filozofií je „rozhlížení se v minulosti i v současnosti oblasti“ tak, aby co nejvíce občanů, i přicházejících sem natrvalo, se ztotožnilo se zdejším místem a krajem. Vydává časopis Rozhledna. Pořádá vlastivědné výlety, přednáškové cykly Koho daly naše země Evropě a lidstvu.

Knihy - Zájem

V debatě jedné z přednášek zazněl námět na nevšední vlastivědnou publikaci, týkající se této oblastí Beskyd s obcemi v okolí jmenovaných vrcholů a Radhoště. Vznikl tým v čele s historikem Petrem Andrlem. Dnes se škálou spolupracovníků, fotografů, spoluautorů a šiřitelů vydávaných knih. Tým realizuje reprezentativní barevné publikace na křídovém papíru, s úvodním a závěrečným slovem v angličtině a němčině. Nádherné objevnými texty, barevnými fotografiemi profesionálů, snímky historickými i ze soukromých archivů.

Cestami lesními od Lysé až po Radhošť (2013), pro nebývalý zájem s dotiskem v roce 2015, je první obsahově originální kniha. Představuje zdejší krajinu, lemovanou obcemi Ostravice, Frýdlant nad Ostravicí, Pstruží, Čeladná, Kunčice pod Ondřejníkem, Trojanovice, Frenštát pod Radhoštěm, Tichá, Kopřivnice, Kozlovice, Lhotka a Metylovice. Ve vzpomínkách pamětníků, především lesníků a myslivců, kteří zasvětili život beskydským lesům, čteme jejich příběhy a zkušenosti, které by jinak zapadly hluboko, jako tento kraj zapadá každoročně sněhem. Po známých i neznámých cestách se dostáváme k lesním stavbám, zajímavým a záhadným památkám. Přes lesy a paseky k jednotlivým obcím s jejich stručnou historií. Skrze slovní místní i lesnické výrazy a skrze nářečí ve vyprávěních o lesní zvěři a o mnohých bájných zajímavostech. Současně poznáváme místní spolky i historii zdejší turistiky.

Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech (2014) vtáhnou do děje nabitého příběhy. Prostoupeny krásami a tajemstvím lesů, zákoutí, míst, luk, pasek, potoků. A to i díky nádherným ilustracím. Seznamují se samotným středem Moravskoslezských Beskyd upřímnými výpověďmi svědků i mnohými fotografiemi přírodních scenérií a vzácných záběrů pamětníků. Začteme-li se do dvaceti silných příběhů o lidech, kteří jsou s touto oblastí nerozlučně spjati, neodtrhneme se. Navíc u mnohých zde uvedených známých osobností objevujeme spojení s tímto krajem.  Například u T. G. Masaryka. V kapitole o „krásné Irin“ pochopíme, že herečkou, která v kraji pobývala, nebyl nikdo jiný nežli Irena Kačírková. Tato kniha o přírodě, horách s příběhy lidí, kteří si zaslouží, aby se o jejich životních osudech vědělo, je volným pokračováním první.

O lidech v Beskydech a o pozoruhodných památkách a přírodních zajímavostech I (2015). Mapuje velmi bohatou přírodou prostřednictvím stovek osudů zajímavých lidí: rodáků a usedlíků v souvislosti s řadou památek a se zajímavostmi, které nejsou známé. Hrdiny jsou desítky bezejmenných pasekářů, učitelů, kněží, rolníků, lesních dělníků a dalších jim podobných, kteří dokázali držet život pevně za opratě. A v přetěžkých horských podmínkách, do nichž se museli narodit, zde prostě umět žít. Když nic jiného nezbývalo: žít s pokorou, a tedy moudře. Kniha jim vzdává hold a náležitou úctu: proto je ze všech svazků nejobsáhlejší. „Ona římská jednička v názvu značí, že v listopadu 2016 vyjde její druhý díl, neboť se do té první nevešly všechny zajímavé příhody ze života těch, kteří zde v minulosti byli jakousi ´solí země´,“ dodává hlavní autor publikací Petr Andrle.

První dvě knihy byly křtěny vodou z místních říček, řek, potoků. Ta třetí o lidech byla v listopadu 2015 pokřtěna výrobky lidskými (jak jinak!): výtečnými pálenkami, slivovicemi a podobnými výrobky. Na čtvrtou knihu volné pokračování třetí a tedy nesoucí II, se již nyní můžeme velmi těšit. A na krásný obsah křtem procitnutý do jejího dlouhého života.

Olga Szymanská

Dodatek:

Ve druhé knize Osady a samoty Zadních hor v historii a v obrazech - v kapitole "Tanečnice z Podolanek" je psáno o významu hájenky a revíru v Podolankach, pod nějž spadaly samoty již zaniklé či dodnes existující. I se jmény hospodářů (dle výslovnosti): Mečova-Zadni s chalupami Oldřicha a Josefa Němcovych (v knize-str. 371), Pajurčanky, Umučeny (str. 372), Raztoka, Rakove, Bařiny, Skurečena (str. 374), Kocianka s Ondrušakovymi (str. 376), Plucnarka s hospodářstvím Josefa a Oldřicha Vašutovych i Oprštěnych.

Všechna tato místa a jména jejich hospodářů jsou rodově svázána s rodinou Jána Chovančika na Podolankach, jehož stavení v této knize (str. 375-nahoře) a stavení Filipa a Marie Liškových (str. 375-dole) je nejblíže podolanského revíru s hájenkou.

Autorka tohoto článku je vnučkou F. a M. Liškových, pravnučkou J. Chovančíka a je proto spřízněna se všemi jmenovanými rodinami !

Proto se podílela na poslední knize "O lidech v Beskydech..." - kapitolou "Jak je důležité míti Filipa"