Kultura středověkého Krušnohoří

Olga Szymanská 11 2015 Kultura česky

Bez hranic

Výstava "Bez hranic-Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí! představuje umělecké bohatství Krušnohorského regionu z období let 1250-1550. Dvě stě uměleckých artefaktů ilustruje rozkvět severozápadní oblasti Čech s jejími uměleckými ohnisky, s bohatými královskými a poddanskými městy a významnými kláštery i hornickými centry.

Název výstavy odkazuje na těsné kontakty a provázanost krajin po obou stranách krušnohorského hřebene. Ukazuje význam a bohatství regionu, velmi citlivě reagujícího na změny politické, hospodářské i na náboženskou situaci na české i saské straně Krušných hor. Oblast, kudy z Prahy vedly dvě obchodní trasy: Labská do Drážďan a Saská přes Louny a Most do Freibergu, spojujících Čechy a Sasko. Oblast s významnými hospodářskými centry. Architektonické řešení výstavy evokovuje dobové regionální vazby a provází po obou obchodních trasách.

 

Období

Nejstarší vystavené artefakty pocházejí z druhé poloviny 13. století a ze století následného. Převažují díla pozdní gotiky, kdy výtvarná kultura severozápadních Čech získala specifický ráz. Umělecká díla od poloviny 14. století do vypuknutí husitského hnutí pochází především z Prahy, kde byla objednávaná významnými šlechtickými rody pro jejich panství v severozápadních Čechách. Od poloviny 15. století byla pak umělecká tvorba úžeji provázána s klíčovou rolí pětice zdejších královských měst – Litoměřicemi, Ústím nad Labem, Žatcem, Louny a Mostem. Také s významnými kláštery - františkánským klášterem Čtrnácti sv. pomocníků v Kadani a cisterciáckým klášterem v Oseku. Od konce 15. století se kultura Krušnohoří rozvíjela v souvislosti s tzv. stříbrnou horečkou, kdy se důležitým fenoménem stala i horní města na české a saské straně.

 

Skvosty

Na výstavě najdeme velké křídlové oltáře, deskové a knižní malířství, sochařství, architektonické skulptury či památky zlatnictví a uměleckého řemesla. Dvě díla ze sbírek Litoměřického biskupství mají zajímavou historii. Vznik pozlacené stříbrné monstrance spadá na konec 15. století, s pořizovací cenou přes sto kop grošů. Za částku bylo možné pořídit šest domů či dvě stě krav! Její tvar připomíná monumentální gotickou architekturu: pod baldachýny scéna Zvěstování s Archandělem Gabrielem a Pannou Marií, nad nimiž na vrcholu výjev Ukřižování, pod nímž socha biskupa sv. Vojtěcha či sv. Maternu, patrona jednoho z ústeckých chrámů. Druhé dílo: Reliéf sv. Jiří zabíjejícího draka z Černěvse u Litoměřic zdobil střed rozměrného oltáře, byl však dle tradice určen do presbytáře rotundy sv. Jiří na hoře Říp. Motiv statečného rytíře zachraňujícího princeznu ze spárů draka byl chápán jako obraz souboje dobra a zla o záchranu lidské duše před zatracením. Námětu reliéfu, jež vznikl v době vlády Jagellonců, byla propůjčena i politická aktualizace: světec zde představuje křesťanského rytíře vítězícího nad pohany, v nichž byli v rámci dobové aktualizace spatřováni Turci, tehdy bezprostředně ohrožující střední Evropu.

 

Výstava Bez hranic je výstupem mnohaletého výzkumu ústeckých a pražských historiků. Zároveň navazuje na počin výzkumu gotického umění v severozápadních Čechách pražského Němce Josefa Opitze, který uspořádal velkou výstavu gotického umění v Chomutově a Mostě (1928). Výstava je součástí projektu umělecké výměny regionu Krušnohoří mezi gotikou a renesancí realizovaného v rámci Programu NAKI Ministerstva kultury ČR.

Valdštejnská jízdárna - do 13. března 2016.

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012