Věda –národ – dějiny

Martina Fialková 10 2015 Dějiny česky

Akademické ohlédnutí

Národní muzeum hostí výstavu, která připomíná 125 let od založení Akademie věd. Vystavuje zde vedle historických exponátů, dokládajících bohatou historii Akademie, také současné výsledky některých jejích ústavů, například unikátní 3D animace pravěkých lidí. Návštěvníci mohou na vlastní oči vidět i obě české Nobelovy ceny, udělené členům Akademie Jaroslavu Heyrovskému a Jaroslavu Seifertovi.

 

Instituce, počátky jejíž existence jsou spojené s historickou budovou Národního muzea, nesla nejprve název Česká akademie věd a umění. O její vznik se zasloužil nejvýznamnější měrou stavitel a mecenáš Josef Hlávka, který svým postavením a kontakty dokázal získat i „záštitu“ tehdejšího panovníka, Františka Josefa I. Financování Akademie zajistil založením „Hlávkova nadání“, tedy nadace, která přežila dodnes. Na rozdíl od současné podoby neměla Akademie zpočátku síť vědeckých pracovišť, ale soustředila se především na podporu bádání a umělecké tvorby. Po přeměnách souvisejících se vznikem tzv. první republiky přispěla Akademie k největším úspěchům české vědy – například i k objevu polarografie Jaroslavem Heyrovským nebo k archeologickým výzkumům Bedřicha Hrozného, rozluštitele chetitského písma. To již bylo období, kdy vznikaly samostatné vědecké ústavy Akademie.

 

Nejvýznamnější exponáty získávají na působivosti vystavením v tmavých dřevěných regálech, které symbolizují prostředí vědeckých institucí 19. a začátku 20. století.  Výstava krom největších úspěchů ale dokládá cennými originály písemností, jak mohly i politika a klientelismus ovlivňovat činnost Akademie již v raných dobách. Takto se instituce uzavřela pro reprezentanty staročeské politiky, jakými byli například i T. G. Masaryk či Jan Neruda. Vystavuje se i jmenování Oskara Nedbala dopisujícím členem Akademie (1901), s výčtem jeho mezinárodních zásluh jako hudebního skladatele a také světově proslulého violisty Českého kvarteta. A v roce 1918 odebrání členství Nedbalovi zdůvodněné neslučitelností s českými národními zájmy. (Nedbal žil a tvořil tou dobou ve Vídni, s politikou monarchie ale neměl pranic společného).

 

Další zajímavostí  je i vytvoření iluze pracovny Zdeňka Nejedlého, hudebního vědce, historika a také politika, který se stal ředitelem Akademie po II. sv. válce.  V té době došlo jak k rušení některých ústavů, tak ke změně názvu na Československou akademii věd, kterou Nejedlý intenzivně začal přebudovávat podle sovětského vzoru. Uvidíme tu jeho legitimaci, kufřík, pracovní stůl i hrací karty. I přes různá finanční a politická omezení se ČSAV dopracovala k výrazným úspěchům například v podobě objevu Otty Wichterleho - kontaktních čoček, nebo vypuštění české družice Magion do vesmíru. Činnost dnešní  Akademie věd České republiky se představuje moderními audiovizuálními prostředky i zábavnou formou.

 

K hlavní výstavě je připojena ještě zajímavá menší výstava Grammatyka Cžeska, která představuje vývoj žánru gramatik češtiny od 16. do 19. století v knižní i digitální podobě. Návštěvníci se dozvědí zajímavé informace i díky propojení s QR kódy a elektronickou studovnou starých mluvnic a mohou i sluchově porovnat češtinu s dalšími slovanskými jazyky.

Nová budova Národního muzea – do 10. ledna 2016

Martina Fialková

 

K výstavě Grammatyka Cžeska více též očima Olgy Szymanské

Tato výstava poprvé představuje vývoj žánru gramatik češtiny od 16. do 19. století. A to souborem nejdůležitějších starých tisků gramatik v jejich knižní i digitální podobě. Návštěvníci poznávají nepřetržitý vývoj mluvnic češtiny od tzv. náměšťské mluvnice k Janu Gebauerovi, autoru dodnes užívaných příruček. Gramatiky jsou nahlíženy z různých pohledů: z hlediska obsahu se zaměří na ustálení gramatického výkladu, který nejlépe popisuje český jazykový systém. Nastíněny budou také žánrové a oborové přesahy vyvolané aktuálními potřebami uživatelů. Protože první gramatiky měly přímou souvislost s biblickým textem, jehož český překlad ovlivnily, umožňuje výstava nahlédnout do tří význačných tisků biblí – Melantrichovy, Kralické a Svatováclavské. Návštěvníci se dozvědí zajímavé informace i díky propojení s QR kódy a elektronickou studovnou starých mluvnic ve Vokabuláři webovém.

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012