České kořeny ve Vancouveru – o vzniku nového dokumentu

Kdo jste se nemohli zúčastnit besedy v Českém centru 5.10. o natáčení našeho nového dokumentu, můžete si přečíst zde...

Dokumentární film s tímto pracovním názvem vzniká – jako už čtvrtý díl cyklu České kořeny – v produkci našeho spolku Mezinárodní český klub s Kam Studiem Tomáše Kubáka z jihomoravského Kyjova. Všechny tři předchozí dokončené díly postupně uvedla Česká televize (České kořeny ve Švédsku 2010, ve Švýcarsku 2011 a v rakouské Vídni 2013), na dílu z Vancouveru se pracuje. O čem filmy jsou a proč vznikají?

Jsou o lidech, kteří byli donuceni bývalým režimem před rokem 1989 k odchodu z vlasti. Kteří měli odvahu a sílu opustit zem, kde se narodili, měli rodinu, přátele, mnozí již i kariéru –  tu jim ale často režim bránil rozvinout - ale neměli svobodu. O lidech, které bytostná potřeba svobody často dovedla do konfliktu s komunistickým aparátem, s tajnou policií, se státem, nebo kterým režim svévolně ničil život. Znárodňoval, usměrňoval, fízloval, zakazoval, nepouštěl…O lidech, kteří za svobodou odešli a našli nový domov v různých zemích. Je pro ně opravdu domovem? Co dnes dělají, jak se uplatnili? Jak na svoje rozhodnutí, opustit rodné Československo, hledí dnes, po třiceti, čtyřiceti, ale někteří i po více letech? Jakým zorným úhlem vidí Českou republiku a dění v ní? To jsou otázky, na které před kamerou Tomáše Kubáka odpovídají členové několika česko-kanadských rodin z Vancouveru a také Victorie. Někde i více generací. A v případě kanadského filmu také poprvé i příslušníci generace, která emigrovala již po roce 1948, zatímco předchozí dokumenty sledovaly vlnu po roce 1968. České kořeny jsou pestrou mozaikou příběhů rodin a osobností, která je zachycuje při jejich současných aktivitách.

Důležitou složkou jsou i geografické souvislosti. Každá země si formuje „své Čechy“ nejen ekonomickým i politickým klimatem, ale i tím přírodním.  Proto divák nahlédne nejen do českých domácností, ale potěší se i romantikou vancouverského pobřeží, sveze se pomyslně trajektem a na skok se ocitne i v půvabném hlavním městě Britské Kolumbie, Victorii, na ostrově Vancouver. A hlavně – prostřednictvím poetické kamery Tomáše Kubáka se jistě nadchne pro vzdušný, moderní, elegantní a přívětivé město Vancouver, obklopené kanadskou přírodou, které si – od doby příchodu první české emigrace – stále zachovává přívětivou tvář pro všechny národy.

Těžká volba

A tady se již pisatelka dostává do osobní roviny. Kdo z několika set, možná i tisíc vancouverských Čechů a těch ve Victorii se tedy ocitne v novém dokumentu? Vždy těžká volba, kterou určuje souhrn předchozích informací a kontaktů, časové i ekonomické hledisko možného -  ale i jakýsi „vnitřní hlas“. Co dali Češi Kanadě a co Kanada jim? Kdo z nich na to zajímavě odpoví?

Natáčení se zúčastnilo celkem 9 českých osobností s rodinami: česky i anglicky píšící spisovatel Jan Drábek, oceňovaný lékař a divadelník Josef Skála, vynikající pianistka a pedagožka Eva Solar - Kindermann, olympijská vítězka Milena Duchková-Neveklovská s manželem Petrem, trenérem vrcholového volejbalu i tenisu, či spisovatel a muž mnoha dalších profesí Milan Matějček. Ale také Květoslav Janda, nedávno vyznamenaný účastník III. odboje a jeho žena Milena Jandová, která spolupracuje s vancouverskou univerzitou a operou při uvádění českých oper. Dále i Lenka Storzer, provozující české zásilkové knihkupectví, Markéta Goetz Stankiewicz, propagátorka her Václava Havla v Kanadě, která byla spojujícím článkem disentu s kanadskými Čechy, nebo Miloš Zach, donedávna čelný představitel krajanského sdružení, který se skvěle uplatnil i na vědeckém poli.

Nezapomenutelné momenty

Patří k nim jistě naše první ráno, kdy z oken na romantickém Sun-Shine Coast, kde nám laskavě poskytl ubytování pan Erik Sova, bylo vidět poklidný oceán a nad ním poletujícího orla bělohlavého. Chvíle, kdy jsme mohli potěžkat v rukou obě olympijské medaile Mileny Duchkové-Neveklovské, která je kvůli nám vyzvedla z bankovního sejfu. Kdy jsme u pana Drábka listovali albem fotek s rozpustilými komentáři, které mu udělal jeho otec, významný politik a právník Jaroslav Drábek, přeživší Osvětim. Chvíle, kdy při natáčení paní Milena Jandová do kamery vyprávění o své práci přerušila spontánním zvoláním: Podívejte, kolibřík! A ukazovala na miniaturního krasavce, jak se napájí u krmítka na terase. Bohužel, stihl to dříve než náš kameraman. Chvíle, kdy její muž nám, překvapeným, skromně vyprávěl, jak riskantně převáděl s kolegy významné osobnosti přes zelenou hranici v nejkritičtější době po únoru 1948, kdy všem hrozila smrt. Sám pak uprchl přes hranice jako voják PTP, což se klasifikovalo jako velezrada. Překvapilo nás i vyprávění Lenky Storzer o jejím, již nežijícím manželovi, který se stal prvním českým lodivodem na obrovských zámořských lodích, připlouvajících do kanadských a amerických přístavů. S Lenkou emigrovali už jako manželé v 18 letech, kdy začal pracovat na lodích jako poslední pomocná síla a přes důstojnickou a kapitánskou pozici získal po řadě let služby i tuto, obrovsky zodpovědnou a prestižní práci. Seděli jsme na „jeho lavičce“, kterou mu nechali na pobřeží Victorie vybudovat kolegové. „Kanadský sen?“, říkali jsme si…A takových chvil bylo ještě mnoho… nad klavírem Evy Solar – Kindermann i u doktora a divadelníka Josefa Skály, jehož obraz smutného klauna jakoby symbolizoval stesk všech, kdo museli odejít a nevěděli, zda se vrátí. Výstižně toto rozhodnutí, učiněné ve prospěch svých potomků, ale za cenu těžké újmy na duši, popisuje ve svých knížkách Milan Matějček. Ztráty však mají i své nálezy a všichni tito lidé jsou nejlepším příkladem, jak na nich vybudovat nové hodnoty. Náš kanadský sen skončil po 18 dnech intenzivní práce a odlétali jsme s vědomím, že s tak vynikajícím materiálem je třeba zodpovědně naložit – a těšili se na další fáze zpracování.

Proč právě Vancouver?

Natáčení v Kanadě, v jejím východní části, se připravovalo již v roce 2011, ale z důvodu nedostatku financí k němu nedošlo. Dokumenty vznikají za velmi skromných finančních podmínek, vše vykonáváme ve 2-3 členném týmu. Jsou financovány sponzorsky nebo z prostředků krajanských spolků či nadací, státní zdroje nás bohužel přehlížejí.

V případě Vancouveru zaúřadovala velká náhoda a štěstí, kterému napomohlo vysílání Českého rozhlasu. V jeho pořadu byl hostem houslový virtuos Jaroslav Šonský, který byl i osobností našeho Českých kořenů ve Švédsku. Jeho nahrávky také doprovázejí všechny tři předchozí filmy. Jeho vyprávění a hudební ukázky poslouchal přes internet nám doposud neznámý pan Erik Sova až ze vzdáleného Vancouveru. Byl vším velice nadšen a kontaktoval do vysílání Jaroslava Šonského. Rozvinula se přátelská komunikace na dálku, během níž se pan Sova (prezident firmy PGI) dozveděl o projektu České kořeny a projevil přání napomoci natočení dalšího dílu v Kanadě. A tak se – po několikaměsíčních přípravách -  i stalo, s přispěním dalších sponzorů, kteří se připojili, a jimž rovněž patří velký dík. Za morální a organizační podporu je třeba poděkovat i Kanadské obchodní komoře v Praze a velvyslanectví Kanady. Zde jsme byli vřele a se zájmem přijati a poté obdrželi i podpůrný dopis od pana velvyslance Otto Jelinka, také výjimečného kanadského Čecha.

Sponzoři natáčení:

PGI - Vancouver, EKOFLUID -Vancouver, Banar – Kobylnice, ÚJOP UK – Praha, Tomáš Říha – Praha, Jaroslav Šonský - Norrköping

Text a foto: Martina Fialková

Na fotografii Dr. Josef Skála a kolegové z týmu, Tomáš Kubák a Hana Toupalová