Sokolská hlídka do čísla 3 - Z historie rodného domu dr. M. Tyrše

3 2003 Ostatní česky
obálka čísla

V Děčíně, městě rozkládajícím se v romantické kotlině při soutoku řeky Ploučnice, Jílovského potoka a Labe, se hned na několika místech můžeme setkat se jménem dr. Miroslava Tyrše, významného zdejšího rodáka, zakladatele Sokola.


V zahradním domě číslo 3 na jižní terase ostrohu, na kterém se tyčí děčínskýá zámek, se 17. 9. 1832 narodil v rodině lázeňského a panského lékaře dr. Jana Vincence Tirsche prvorozený syn, pokřtěný Friedrich Emanuel. Jeho otec i matka Vincencie Tirschová, rozená Kischbaumová, pocházeli z Čech, avšak z německy mluvícího prostředí. Až při studiích v Praze dozrál u mladého F. E. Tirsche proces národního uvědomění mj. i počeštěním jména na Miroslav Tyrš.

Rodina žila v Děčíně pouhé čtyři roky. Dr. Tiersch, stižený tuberkulózou, musel v roce 1836 opustit službu u hraběte Thuna a odešel s rodinou k příbuzným do Döblingu u Vídně, kde ještě téhož roku zemřel. Tyršova matka zemřela o dva roky později ve Vrutici, kam se předtím se synem uchýlila. V závěti odkázala na jeho výchovu 3000 zlatých.

Své počátky má Tyršův rodný dům, jeden ze dvou současných objektů někdejšího areálu kryté jízdárny, v době rozsáhlé barokní přestavby zámku ke konci 17. století. Komplex z jižní strany navazuje na Horní bránu Dlouhé jízdy -- 300 metrů dlouhé příjezdové komunikace vytesané ve skále ve stejné době. Později, kdy zámek sloužil vojenským účelům, se v objektech bývalé jízdárny vystřídaly všechny zde působící armády včetně sovětské. V 19. a 20. století zde také došlo k mnoha stavebním úpravám a změnám. Přes stavební, komunikační a kdysi i funkční propojení budov se Tyršův rodný dům dosud nestal předmětem podrobného stavebně historického průzkumu. Podle historických dokumentů byla jízdárna vyzdobena nástěnnými malbami koní.

České sokolstvo samozřejmě vědělo již v minulém století, že Tyršovým rodištěm je děčínský zámek. Svůj vztah k tomuto městu však mohlo vyjadřovat jedině pořádáním společných výletů. První velká oslava se tady konala až 9. července 1922 při slavnostním odhalení pamětní desky na Tyršově rodném domku. O deset let později, kdy celý národ slavil 100. výročí narození M. Tyrše, byly oslavy v Děčíně opravdu mohutné. Jeho jménem byl nazván nový most přes Labe a před zámeckou salla terrenou -- palácovým sálem otevřeným do zahrady -- byl odhalen bronzový odlitek Tyršovy sochy od Ladislava Šalouna. Konala se zde také výstava věnovaná Československým legiím a zakladateli Sokola. Po osvobození byly obnoveny Tyršova pamětní deska i socha. Brzy se však staly tyto symboly tzv. nepohodlnými a po roce 1948 socha několikrát změnila svoje stanoviště. Dnes stojí na labském nábřeží v části zachovaného zámeckého parku.

Sokolstvo se vrátilo na děčínský zámek až při oslavě 160. výročí Tyršova narození 12. 9. 1992. O rok později byla na nádvoří u zdevastovaného domku znovu odhalena pamětní deska pěti legionářům popraveným nacisty. Vedení župy Severočeské-Novákovy se sídlem v Děčíně ve spolupráci s ČOS a vedením města Děčína se snaží, aby se tato památka stala rovnocennou součástí restaurovaného zámeckého areálu. Záměrem je i obnovení Tyršova muzea, které zde bylo krátce po roce 1934.


Podaří se zachránit Tyršův rodný dům?

Úvahy uveřejněné před časem v časopise SOKOL, zda se podaří pokročit se záměrem záchrany rodného domu Miroslava Tyrše v areálu děčínského zámku, naráží přes dobrou vůli všech zúčastněných stran na řadu problémů. Prioritní jak se zdá je vyjasnění vlastnických vztahů k objektu, dále výše nákladů předpokládané rekonstrukce a nakolik budou efektivně vynaloženy do značně zchátralého domu, součásti bývalé zámecké jízdárny. Tím i návrh umístit v omezených vnitřních prostorách domu Tyršovo muzeum se jeví prozatím jako předčasný. Pokroku se pravděpodobně dosáhne až po vyřešení těchto otázek.


Slavnost na nádvořích Tyršova domu

Krátce poté, co se vrátil život do Tyršova domu postiženého srpnovou povodní, byly na jeho nádvořích 24. října slavnostně odhaleny dva památníky. Slavnostního aktu se účastnili představitelé ČOS, členové PV ČOS, vzdělavatelského sboru, zástupci žup, pozůstalí rodinní příslušníci sokolů, kteří položili své životy v bojích za naši svobodu, představitelé spolků sdružených ve Všesportovním kolegiu ČR a vzácní hosté z řad veřejného a politického života.

Na nádvoří s kašnou se po národní hymně v podání souboru Jitřenka, hudby Sokola Pražského, ujal slova vzdělavatel ČOS Jiří Sobota. Krátce připomenul sepětí Sokola s historickými událostmi v průběhu druhé světové války, kdy v letech 1939--1943 položila život za svobodu své vlasti řada činovníků Ústředí ČOS. Spolu se starostou ČOS Miloslavem Pleskačem odhalil pamětní desky s nápisem "Na paměť členů Ústředí ČOS, kteří přinesli v letech 1939--1945 oběť nejvyšší". Je na nich uvedeno 81 jmen, na která shlíží s úctou něžná socha mladé ženy -- dílo akademického sochaře Josefa Nálepy.

Odtud se všichni přítomní odebrali na nádvoří před vstupem do Tyršova muzea tělovýchovy a sportu, kde byl odhalen druhý památník na počest sokolských bratří a sester, kteří položili své životy během 1., 2. a 3. odboje. Starosta ČOS Miloslav Pleskač krátce hovořil o historické roli Sokolů během odbojů a jejich obětech v boji za svobodu -- přesně před 60 lety bylo 24. října popraveno v Mauthausenu 264 lidí, převážně sokolů a sokolek jako krvavá pomsta za spáchání atentátu za R. Heydricha.

Památník odhalil starosta ČOS společně s iniciátorem myšlenky na jeho zbudování Janem Přidalem, přímým účastníkem odboje a posledním žijícím členem skupiny JINDRA. "Cítil jsem povinnost vyjádřit se k historické pravdě a připomenout trvale oběti sokolských bratří a sester. Jsem rád, že se dnes mohu poklonit památce všech, kteří položili životy za naši svobodu, za nás, za naši republiku. Památník symbolizuje, že úhlavní nepřítel sice zlomil Sokolu křídla, ale nezlomil naše srdce. Důkazem toho je skutečnost, že jsme postavili památník na počest všech, kteří se nedožili současnosti."

Symbolem jeho osobní úcty byly dvě růže, které na piedestal sochy sokola, rovněž díla Josefa Nálepy, položil.

Na závěr slavnostních okamžiků všichni přítomní uctili památku umučených hrdinů minutou ticha.

Dle časopisu SOKOL č. 10 a 11/2002

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012