Migrující národ hledá domov

8 2015 Naši ve světě česky

Tento článek buöhužel nebyl podepsaný…prosím autorku či autora, ať se přihlásí. Nikoliv o honorář, to není v našich silách, ale o pěknou knížku.

-ES-

 

Migrující národ hledá domov

 

Nedávno jsem slyšela pěknou větu: každá rodina ve střední Evropě má svůj příběh. Platí to i o Rusínech, o národnosti, jejíž počet se odhaduje na půldruhého až dva miliony lidí. Počínaje v to i obyvatele s rusínskými kořeny žijící v zámoří. Rusíni totiž jsou (jsme) migrující národ. Asi nejznámějším příkladem je slavný americký výtvarník Andy Warhol – nebo taky „po našem Andrijko Varhola: jeho rodiče pocházeli z Mikové u Medzilaborců, odkud odešli do Ameriky. Maminka jinak než rusínsky neuměla.

Nikoli náhodou nazval divadelní soubor Farma v jeskyni, působící v Praze, své snad nejsilnější představení vycházející z dějin Rusínů Sclavi – Emigrantova píseň. Právem získalo řadu ocenění a pořád se ještě úspěšně hraje, má hloubku prožitku životního i uměleckého, znějí v něm rusínské písně. Ostatně, jděte se na ně podívat.

Jsme národ na cestě. Mnozí Rusíni žijící v Česku to znají z vlastní rodiny. Původ na Podkarpatské Rusi, kde zůstala část příbuzných, další se usadila v Čechách, jiná třeba na Slovensku nebo v Maďarsku. Příznačný je i osud „rumunských“ Rusínů, jež dobře známe ze souboru Skejušan: předkové se vydali za chlebem a půdou z východního Slovenska do Rumunska, odtud se podstatná část po r. 1945 vrátila do Československa, někteří žijí v severních Čechách, jiní na Moravě...

Rusínská migrace se, jak víme, odehrává především v rámci Evropy. Její rozsah i směr určuje ekonomika, ale ve značné míře (a často s velkou a nespravedlivou krutostí) i politika. Třeba nové poválečné uspořádání střední Evropy, konkrétně připojení Podkarpatské Rusi k Sovětskému svazu, které vyhnalo z rodné země řadu Rusínů, jež si nepřáli žít v sovětském režimu.

Významným, nepříznivým životním mezníkem pro polské Rusíny – Lemky se zas stalo tzv. akce Visla, při níž byli vystěhováni z původních bydlišť na sever a západ země.

Neméně dramatické zvraty pro osud mnoha rusínských rodin znamenaly i jejich životní, existenční podmínky, jež je nutí hledat obživu jinde.. Známe to i u nás – Rusíny z Podkarpatí potkáváme v českých městech na rozličných pracovištích. A protože jim po dlouhá léta byla v době nesvobody upírána národnost, mnozí už dnes nemají a ani necítí svou národní identitu. Navíc Rusíni – na rozdíl od jiných národnostních menšin či cizinců žijících v českých zemích – nemají a nikdy neměli svůj stát, který zpravidla své menšiny, žijící za hranicemi země, podporuje morálně i finančně.

 

Dějinné zvraty, touha po lepším životě či osud to už tak zkrátka chtěly, že mnozí Rusíni našli domov v různých místech světa. Proto je tolik důležité, aby mezi většinovou národnostní společností neztratili povědomí o svých kořenech, aby si zachovali svůj rusínský domov aspoň v duši.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012