Sbohem, královno, piruet

Mirek Seifert 7 2015 Aktuality česky

Vzpomínka na paní Áju

Vloni v září mne paní šéfredaktorka Střížovská pozvala do Prahy na "výlet". Od 10. do 12. toho měsíce se tam totiž konala konference s názvem Krajané a český jazyk, a to v  budově Národního muzea (v té nové, kde dříve krátce vysílalo rádio Svobodná Evropa a pak úřadoval Parlament). Vedle mnoha zajímavých přednášek, besed, filmů a osobností (mj. zde přednášela p. Libuše Stráníková z Chorvatska, Ludmila Muchina z Ukrajiny, Jindra Dimitrova z Bulharska nebo Eva Střížovská za Český dialog) zde, a to doslova, vyčnívala jedna dáma - legendární krasobruslařka, paní Ája Vrzáňová, která celou konferenci zahajovala.

 

Nedalo mi to,  využil jsem příležitosti a v jedné přestávce mezi přednáškami jsem šel poprosit paní Vrzáňovou o podpis. Přivítala mne s úsměvem - vysoká, štíhlá, prudce elegantní ve slušivém kostýmku a s velkým náhrdelníkem, charisma z ní sálalo na sto honů. Byť jsem za svou novinářskou kariéru potkal mnoho skvělých a výjimečných osobností (třeba Martu Kubišovou, Evy Pilarovou a Olmerovou, Michaela Žantovského nebo megastar francouzského šansonu Gilberta Bécauda), setkání s p. Ájou ve mne zanechalo hluboký dojem (mimochodem, myslel jsem, že mám před sebou asi pětašedesátiletou dámu, a - jak jsem později zjistil - jí bylo už neuvěřitelných 83 let!). Věnovala mi skoro patnáct minut, krásně jsme si popovídali třeba o tom, jak bude v New Yorku (nebo Washingtonu?) odhalovat bustu Václava Havla, jak se ráda do rodné země vrací a jaké má plány ohledně podpory českého krasobruslení atd. Netušil jsem, že ji vidím v té chvíli (bylo to ve čtvrtek 11. září 2014) naposledy...   Před třemi dny, 30. července,  nás paní Ája navždy,  naprosto nečekaně, ve věku 84 let opustila. Dovolte mi proto, abych krátce připomněl její životní pouť.

 

Ája (tedy Alena) Vrzáňová se narodila 16. května roku 1931 na pražských Vinohradech. Její maminka byla učitelkou hudby a také nadšenou sportovkyní - krasobruslařkou. Když šla malá Alenka do první třídy, maminka ji zavedla na Štvanici, kde bylo kluziště, a svěřila ji přísnému trenéru Karlu Glogarovi. Už v sedmi letech Ája vyhrála svůj první závod.

Po válce - už s puncem výjimečného talentu - přešla ke slavnému anglickému kouči Arnoldu Gerschwillerovi. Kouč později ve svých pamětech vzpomínal na svou svěřenkyni takto" "V letech 1946-1950 jsem trénoval  v Londýně několik českých bruslařek. Nade všemi však vynikala vysoká tmavovlasá dívka. Dělal všechno s takovým nadšením a zápalem, že jsem hned od začátku věděl, že ji čeká velká budoucnost". Tím nevybroušeným diamantem byla samozřejmě Ája Vrzáňová.

 

Od září 1946 tedy trénovala v Londýně a její tvrdošíjnost a vytrvalost přinášely výsledky. Čtyřikrát vybojovala titul mistryně Československa. V lednu 1948 získala v Praze svou první "velkou" medaili - bronz z mistrovství Evropy.     Ze zimní olympiády ve Svatém Mořici si však žádný cenný kov nepřivezla - i když jako první na světě začala skákat dvojitého lutze, vybojovala pouze páté místo, které pro ni bylo rozčarováním.

Ovšem o rok později si vše vynahradila. Na mistrovství světa v Paříži získala zlato a o rok později v Norsku (za přítomnosti krasobruslařské ikony Sonji Hennie) byla první na mistrovství Evropy. Zlato z mistrovsvství světa obhájila ve městě, které dobře ze svých tréninků znala, tedy v Londýně. Tam také v témže roce (1950) požádala o politický azyl, protože se nechtěla smířit se šikanou komunistických úřadů. V březnu pak emigrovala do USA.

V Americe pokračovala v úspěšné kariéře, zářila v lední revue Ice Follies (zde vystupovala pod zkráceným jménem Aja Zanova) a později pracovala jako konzultantka a rozhodčí závodů profesionálů. V r. 1969 se provdala za newyorského Čecha a restauratéra Pavla Steindlera, se kterým pak úspěšně podnikala v gastronomii. Do vlasti se vrátila až po sametové revoluci a pravidelně se sem vracela. Její první cesta vedla na hřbitov za tatínkem, na jehož pohřeb v r. 1978 kvůli zákazu tehdejšího režimu nesměla.

V r. 2004 v den státního svátku 28. října obdržela od prezidenta Klause Medaili Za zásluhy II. stupně a v r. 2009 byla jako první česká krasobruslařka uvedena do Síně slávy v Los Angeles. Byla rovněž vyhlášena českou Sportovní legendou.

 

Jak tisku potvrdila Ájina nejlepší přítelkyně, Svatava Chalupská, měla právě v těchto dnech p. Ája naplánovanou cestu do České republiky a dokonce už zakoupenou letenku. Letenka bohužel propadne... Ája Vrzáňová ale prožila krásný, plnohodnotný a plodný život a buďme rádi, že s námi tady pobyla tak dlouho.

Paní Ájo, sbohem, budete nám všem moc chybět.

 

Miroslav Seifert

Foto: Wikipedie

Pozn. redakce: Ája Vrzáńová byla od roku 2007 také předsedkyní Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů, který zde v Praze organizuje setkání, konference a Dny zahraničních Čechů a také uděluje ceny Významná česká žena. (Tímto oceněním byla poctěna ještě dříve, než se sama stala předsedkyní Výboru)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012