ČSÚZ - Masarykův den československého zahraničí

Krajané sehráli klíčovou roli pro vznik československého státu. Proto byl v roce 1934 na jejich počest poprvé uspořádán Masarykův den československého zahraničí. Záměrně byl volen počátek března podle data narození prezidenta T.G. Masaryka (7. března). T.G. Masaryk svolil, aby Den čsl. zahraničí nesl jeho jméno a navíc zaštítil I. Den svým patronátem, aby tím naznačil, jaký mu přikládá význam. Smyslem celé akce bylo dokázat, že československé zahraničí je "živou větví jednoho národního kmene". Tak probíhaly díky Čsl. ústavu zahraničnímu Masarykovy dny až do roku 1938. Uskutečnilo se jich pět, než je přerušila válka.
Masarykův den zahraničí byl obnoven až dva roky po válce. 9. března 1947 uspořádal Čsl. Ústav zahraniční slavnostní VI. Masarykův den československého zahraničí. Záštitu převzal prezident, Dr. Edvard Beneš. Program zahrnoval přednášky v rozhlase a besedy v řadě míst a měst. V Národním divadle se večer konalo slavnostní představení Dvořákovy opery Jakobín. Vyvrcholení ovšem představovalo slavnostní shromáždění ve Velkém sále Rudolfina 9. 3. v 9,30 hod. dopoledne.
Všechny projevy byly proneseny v Rudolfinu, kde se konaly i předcházející Dny čsl. zahraničí. Schůzi zahájil místopředseda Ústavodárného shromáždění Alois Petr, promluvil zástupce československé vlády, ministr školství Dr. Jaroslav Stránský: "Naši krajané se osvědčili i v nejtěžších dobách. V tomto smyslu je i Masarykův den čsl. zahraničí symbolem a závazkem. Jsme krajanům vděčni za věrnost, kterou jim zachováme." Za stranu národně-socialistickou promluvila v poselství krajanům i Dr.Milada Horáková (také členka ČSÚZ) ve velmi emotivním projevu. Píše o tom časopis Československý svět 10. dubna 1947: "Krajané v cizině vždy dobře sloužili vlasti, oni jsou naší nejlepší propagací, oni dovedou být věrni. Dnes se k nám vracejí s láskou a přáním, aby mohli pomoci."
Závěrečný projev přednesl Věnceslav Švihovský, předseda Čsl. ústavu zahraničního: "Z vděčnosti ke krajanům, kteří první poskytli pomoc T.G. Masarykovi v jeho boji, byl vybudován Čsl. ústav zahraniční jako místo, jemuž národ ukládá péči o své příslušníky, rozptýlené ve světě. Po Mnichově byl Ústav mezi prvními oběťmi jako výrazný nositel pokrokových snah demokratického Československa. Oběti fašistického teroru jsou četné i mezi krajanskými pracovníky...Zahraniční ústav hodlá v Praze vybudovati důstojné středisko pro krajany z celého světa, aby tak byla manifestována spojitost domova s Čechy a Slováky za hranicemi. ...Chceme, aby krajané čerpali z bohatých a nesmrtelných tradic a zdrojů československých, aby byli našimi pomocníky a zastánci československých věcí před světovou veřejností."
VI. den byl výjimečný tím, že probíhal v duchu reemigrace, návratu krajanů do vlasti a nadšení ze společného budování vlasti. Následující rok ovšem toto nadšení zmrazil a VII. Masarykův den čsl. zahraničí se odehrál již pod silným vlivem února 1948. Někteří z organizátorů odešli do emigrace, další byli z Čsl. ústavu zahraničního vyhozeni. VIII. Den čsl. zahraničí roku 1949 již nenesl Masarykovo jméno a přes veškerou snahu o slavnostní charakter shromáždění ve Smetanově síni Obecního domu předznamenával smutnou etapu nových vln emigrace.
sestavila vebrJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad