Tajemné dálky symbolismu

Olga Szymanská 6 2015 Kultura česky

Národní galerie v Praze zve na výstavu Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích 1880 – 1914. Představuje české umělce přelomu dvou století, ovlivněných a prostoupených symbolismem. Tím se stal samostatným výtvarným fenoménem, přesahujícím hranice.

Platforma

V české kultuře se nacionální uvědomění přelomu dvou zmíněných století projevovalo velkou silou. Umělci, bez ohledu na národnost či sociální původ, se cítili být nedílnou součástí duchovního společenství. V rozpravách užívaný pojem „syntetismus“ se stal zásadním pro uměleckou teorii a kritiku. Vyjadřoval snahu o propojení umění a života, vnímání krásy a harmonie, bolesti a hrůzy. A to jakýmsi vyšším i hlubším způsobem a se snahou projevovat jej zároveň i v lidském konání. Realita a pragmatismus doby chápaly ovšem problémy jinak: technický rozvoj sám má moc a tedy ovlivnit tvář umění a kultury. Řada umělců a myslitelů se s touto teorií odmítala smířit, a proto volila osamělé snění například v kavárnách či ateliérech. Tvořili v tichu a ústraní.

 

Přesahy

V českém prostředí byl symbolismus směrem, vystupujícím jako součást celkového evropského uměleckého proudu. Hlavní osobností symbolismu a dekadence byl básník, kritik a výtvarník Karel Hlaváček. Domácí umělci byli fascinováni poznáváním tvorby „spřízněných duší“ z Paříže, Londýna, Berlína, Vídně, Bruselu, Krakova, Říma, jejichž díla jim byla svými obsahy a formami velice blízká. Navazovali kontakty s německými, zejména mnichovskými expresionisty, lidské a umělecké vazby s pařížskými kubisty a po první světové válce se propojili s mezinárodním hnutím surrealismu. Mohli proto směle tvořit výjimečná díla symbolismu, leckdy nazývaného „podkapitolou secese“. Tím vstupovat přímo do mezinárodního kontextu a posílit tak významnou pozici českého umění v tehdejší kultuře starého kontinentu.

 

Prostor tajemna

A z těchto pohnutek vznikla z česko-polské kulturní spolupráce 2014–2015 mezinárodní výstava. O symbolismu jako samostatném fenoménu. Prvně proběhla v Olomouci, v komornější verzi v Krakově. Současná expozice v Anežském klášteře nese výstižný název dle titulu symbolistního básníka Otokara Březiny. V příhodném prostoru početná a rozmanitá, zdůrazňuje vliv domácích symbolistních umělců na evropskou výtvarnou scénu. Tím je jedinečná. Díla z Národní galerie v Praze jsou jádrem výstavy, doplněna ze sbírek Galerie hlavního města Prahy a Památníku národního písemnictví. Taktéž díly z menších regionálních muzeí a institucí. Navíc ze sbírek zahraničních: z Řezna, Osla, Paříže. Větší prostor je věnován symbolistní knize, která „hraje nezpochybnitelnou roli ve vývoji moderní české literatury,“ dle slov kurátorky Anny Pravdové.

 

Krása symbolů

Okruhy výstavy představují zásadní díla známých uznávaných umělců symbolismu, například Alfonse Muchy, Maxe Švabinského, František Bílka, Josefa Váchala, Bohumila Kubišty, Jana Zrzavého a dalších. A pro celkový kontext výstavy důležitou tvorbu autorů méně vystavovaných či vystavených poprvé, například Maxmiliána Pirnera, Beneše Knüpfera, Augusta Brömsea, Jaroslava Panušky, Josefa Mandla, Tavíka Františka Šimona, Aloise Boháče a jiných. Součástí jsou i práce „českých Němců“, například Richarda Teschnera či Ferdinanda Staegera. O rozmanitosti, poutavě ucelené náplni výstavy s více nežli tři sta exponáty svědčí jednotlivá témata, věnována mytologii, duchovním námětům, světu démonů a pohádkových bytostí, světu touhy po ztraceném ráji, kráse a melancholii. Ale také symbolům bolesti a temných stínů lidské existence. Společným prvkem všech vystavených děl byl duchovní názor umělců využívajících řeči symbolu, náznaku, sugesce pro poznávání podstaty skutečnosti.

Přesah do dalších kulturních forem má doprovodný program, který dostává do souvislostí výtvarné umění a literaturu stejně jako divadlo a hudbu. Vše doplňuje krásná stejnojmenná publikace. Ozřejmuje Symbolismus jako samostatný fenomén.

 

Výstava Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích 1880 – 1914 je v Klášteře sv. Anežky České představena do konce září.

Článek doprovází obraz Jana Preislera Černé jezero z r. 1904

 

Olga Szymanská

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012