Viktor Ullmann Svědek a oběť apokalypsy

Olga Szymanská 5 2015 Dějiny česky

Svědek a oběť apokalypsy

Tento název má výstava o židovsko-česko-rakouském umělci Viktorovi Ullmannovi, který patří mezi nejvýznamnější hudební skladatele, pianisty a dirigenty první poloviny 20. století.

 

Život

Studoval studoval hudbu ve Vídni (1918-1919), poté se stal sbormistrem v Novém německém divadle v Praze, později dirigentem. Roku 1928 šéfem opery v Ústí nad Labem, odkud o rok později odešel do Curychu, kde působil jako kapelník. Po návratu do Prahy se angažoval v divadlech, dále působil jako hudební skladatel. Roku 1942 byl jakožto žid deportován do Terezína, kde se zapojil do ilegálního uměleckého života, roku 1944 v Auschwitzu - Birkenau zahynul.

Před několika lety se v Berlínské státní knihovně objevily dopisy, umělec psal v letech 1916–1918 z fronty svojí tehdejší přítelkyni Anně Wottitz do Vídně. Na jejich základě i studiem dalších archivních materiálu se Gantschacherovi podařilo velmi přesně zrekonstruovat Ullmannovu vojenskou kariéru c.a k. „jednoročního dobrovolníka“ i jeho tehdejší frontové zážitky. Ty byly také hlavním inspiračním zdrojem při kompozici jeho stěžejní opery Císař Atlantidy, vytvořené v Terezíně. Tato opera byla většinou interpretována pouze jako vyrovnávání se s nacistickým režimem a v postavě militantního Císaře byla spatřována groteskní parodie Adolfa Hitlera. Gantschacher ale dokazuje, že toto Pojetí díla však dokazuje, že je velmi působivým protestem proti válce a násilí obecně, a patří mu tak významné místo v dlouhé linii uměleckých děl a autorů, kteří aktivně bojují proti společenskému a politickému zlu tohoto světa.

 

Tvorba

Její většinová část byla považována za ztracenou, až po roce 1989 došlo k nálezu více skladeb. Z nich některé, do té doby nezpracované, měly úspěšné premiéry v devadesátých letech, např.opera Der Sturz des Antichrist (1935)-premiéra 1995, dále i 7 klavírních sonát Klavierkonzert (vzniklých asi 1939), Slawische Rhapsodie (1940), Streichquartet, 1943. Nejznámějšími a v současnosti často uváděnými díly autora jsou opera Císař Atlantidy aneb Odepření smrti (Der Kaiser von Atlantis oder Die Tod-Verweigerung), kterou složil 1943-1944 v Terezíně či melodram-zhudebnění slavné epické básně Rainera Marii Rilka Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka (Die Weise von Liebe und Tod des Cornets Christoph Rilke). Mezi lety 1935-1938 napsal Der fremde Passagier -vydáno r. 1992. Dvacet šest kritik hudební tvorby ještě v koncentračním táboře Terezín, vydaných 1993, i několik dalších děl , vydaných v novém miléniu.

 

Výstava

V pražském Clam-Gallasově paláci nastoluje téma dvou světových válek veškeré souvislosti, jež zásadně ovlivnily život a dílo Viktora Ullmanna - jako svědka i oběť tohoto období.

Výstavy zároveň předestírá jeho válečné dojmy - prožitek Velké války, jíž se účastnil aktivně: kdy se do armády roku 1916 přihlásil dobrovolně a v pozici dělostřeleckého pozorovatele c. a k. rakouské armády byl nasazen na italské frontě v tzv. dvanácté bitvě v údolí řeky Soči. A kdy další světový válečný konflikt byl pro něj osudný.

Jde o prezentaci rakouského divadelníka a znalce Ullmannova života Herberta Ganschachera, který se Ullmannovým dílem i jeho osobou zabývá řadu let. Jeho inscenace Císaře Atlantidy, kterou vytvořil se svým domovským souborem ARBOS Společnost pro hudbu a divadlo z Klagenfurtu a v roce 1993 uvedl v Praze, byla vůbec prvním provedením této opery na české půdě a získala tehdy v anketě českých divadelních kritiků ocenění jako „nejlepší operní inscenace sezóny“. Gantschacher a jeho soubor byli také první, kteří dílo o dva roky později, v roce 1995, uvedli přímo v místě jeho vzniku, v někdejším židovském ghettu Terezín.

 

Jméno Viktora Ullmanna jako jednoho z tzv. terezínských skladatelů po roce 1989 se do povědomí české odborné i laické veřejnosti daří postupně prosadit jeho hudebními, především scénickými díly, které se stávají součástí našeho hudebního života.

Výstava veřejnosti otevřena do 31. května 2015.

 

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012