Ostudní prezidenti

Když umřel Stalin, plakala jsem. Byla jsem holka a všude hrála smutná hudba, bylo to dojemné a já jsem tehdy ani nevěděla, kdo to ten Stalin byl. Když asi za týden umřel Gottwald, kterého prý otrávili v Moskvě jedovatým buřtem, to už jsem neplakala, přišlo mi normální, že prezidenti náhle umírají. Ale pak byli další. Styděla jsem se za Zápotockého, který lhal, že nebude měnová reforma a byla hned druhý den, styděla jsem se za Novotného, který byl i v mých dívčích očích jakousi nickou, styděla jsem se za Svobodu, který byl hrdinou od Dukly, ale pak se sklonil před rusáky, a moc a moc jsem se styděla za Husáka. Snad nemusím psát proč. To každý ví, kdo má mozek větší než kaštan. Styděla jsem se za Klause, který je nemocný narcis a tou svou amnestií na zakončení své vlády se zachoval jako zločinec, nyní se moc stydím za Zemana. Když vstoupil do politiky, chodil s mojí kamarádkou. Žádala jsem jí, aby mu předala jednu knížku, kterou napsali mí přátelé v Austrálii. Byla o tom, jak by mohla vypadat politika v dalších letech. Bylo to jednoduché čtení o jednoduchém státním zřízení. Například tam stálo, že všechna ministerstva by se měla vejít do jednoho domu. (Cha, cha!) Ale už tehdy nazvali svoji útlou knížečku Program pro deset milionů. Věděli, že se se Slovenskem rozdělíme. Zeman se do ní samozřejmě (papaláš, proč by to dělal?) ani nepodíval. Pozval mne do papalášní restaurace na snídani za účelem rozhovoru. Asi deset minut jsme měli rozhovor, přičemž mluvil jen on, pak jsem si tu snídani (9,50 Kč) zaplatila a on odešel do výšin parlamentu. Kamarádka se s ním brzy rozešla řka, že ho už nesnese ani den.
Když byl ještě jen jakýmsi politikem (asi předsedou parlamentu, jak si čtenáři pamatují - tyto funkce - předseda parlamentu a předseda vlády si tito narcisové střídali), přijel do New Yorku, kde se mluvilo o tom, jestli má česká vláda koupit za jeden dolar Český dům na Manhattanu. Neměl sice ještě Ovčáčka (chudák, co ten asi má za sebevědomí), nicméně mu jiný předchozí ovčáček cosi napovídal a on vykřikl nahlas: pane Krondl, vy jste tady chtěl udělat parkoviště pro Vietnamce! Mířil tím na novináře, který bojoval za to, aby Český dům zůstal českým obyvatelům New Yorku, aby si ho sami spravovali atd., to je ale jiný příběh. Byla to bota, kterou hned ten minulý ovčáček opravil: ne, pane předsedo…cosi kdesi. Ale už dost o tom, že náš prezident často plácne něco, co je sice hloupost, ale co zaujme ty lidi bez kaštanu, co ho volili. Jednou z posledních hloupostí bylo nařčení novináře Peroutky (ani ke kotníkům mu ten Zeman nesahá!) ze sympatií k nacismu.
A tak nabízím k přečtení vyjádření Peroutkovy vnučky, úryvek z novin:
Peroutkova vnučka Zemanovi: Chráním čest člověka, který se nemůže bránit
Žalobu na český stát připravuje Terezie Kaslová, aby ochránila čest svého děda Ferdinanda Peroutky. Míří na prezidenta Miloše Zemana, ale ten je chráněn imunitou. Proto žaloba připravovaná na tento týden bude adresována státu.
Proč jste se tak rozhodla?
Jako Sdružení Ferdinanda Peroutky jsme požádali o omluvu prezidenta, když nařkl dědu z fascinace nacismem v souvislosti s údajným článkem Hitler je gentleman. Žádnou odpověď z Hradu jsme nedostali, jen mediální ohlasy. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček stále tvrdí, že ho hledá.
Prezident pokračoval v útoku článkem z Přítomnosti „Nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky“.
Ukázalo se, že autorem nebyl Peroutka, ale Jan Stránský. Tam mohla omluva zaznít hned. Útoky však pokračují, Peroutka byl prý antisemita, což je nesmysl. Soudy nejsou moje hobby, ale nic jiného asi nezbývá. Pravda, kdyby se prezident omluvil, žalobu stáhnu.
Jiří Voskovec v řeči nad Peroutkovou rakví v USA v roce 1978 řekl, že s ním odchází duch Masarykovy republiky. Čeho si na něm vážíte vy?
Nikdy jsem dědečka neviděla, ale na rozdíl od pana Zemana a Ovčáčka mě jeho texty, které čtu, uvádějí v úžas. Jak brilantně promlouval, byl stále nad věcí. A jak byl statečný!
Když ho K. H. Frank před koncem války nechal přivézt z koncentračního tábora a nabídl mu záchranu života za spolupráci s nacisty, odmítl. Ne, děkuju, vracím se do koncentračního tábora. Kdo by to udělal? Chovám k němu hlubokou úctu.
FOTO: Milan Malíček, Právo
Vnučka Ferdinanda Peroutky Terezie Kaslová
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad