Lašské jaro

Lašské jaro v Praze

Kulturně-vlastivědné občanské sdružení Království Lašské - Regnum Lachiensis upořádalo v prostorách své ambasády další ze svých pořadů cyklu "Lašské jaro v Praze".

Historie

Laši to neměli nikdy lehké, ale vždy měli tuhý kořínek a výdrž. Z Lachů vyšel i Leoš Janáček: jejich kultura mu byla inspirací například k Lašským tancům. Hukvaldy pořádají Janáčkovo hudební Lašsko, existují mnohé lašské lidové sbory, soubory, lašské „izby". A co sami Laši?

Před více nežli třiceti lety jejich diskriminace zesílila: nejdříve v podobě mračen a ochlazení, pak tuhých zim, na něž ovšem Laši byli a jsou zvyklí. Ledy začaly roztávat, když v hanáckém exilu – Olomouci došlo k významnému počinu Lachů roduvěrných: dne 15. září 1987 se tu sešel ilegální spolek Lašská obroda pod krycím názvem Radegast. Tento den byl prohlášen i Prvním dnem všeho Lašstva. Bylo vyhlášeno Lašské Království a rok nato Megalia Lachia - říše veškerého lašského lidu. Ač se všechny tyto události odehrávaly vždy na podzim, pro Lachy znamenaly jejich velké Jaro. Kdeže bylo Valašské království, které vzniklo v prvé půli devadesátých let – poznámka autorky. Království Lašské dnes zahrnuje území Moravy, Slezska, Polska i Slovenska – podrobně v knize Lašsko-Etnografický a kulturní region Moravy a Slezska (Z. V. Krulikovský).

Rozmach

V lašské otázce nastal rozvoj po roce 1989. Roku 1990 proběhlo kolokvium k 85. výročí narození lašského básníka Ervína Goja (Óndry Lysohorského) ve Frýdku-Místku, navrženého na Nobelovu cenu za literaturu. Začal však rozmach tzv. Valacho mánie, jež Lachy utiskoval i na jejich území. Roduvěrný velký Lach Zdeněk Vilém Krulikovský nezahálel: na konci roku 1999 s frýdecko-místeckými lašskými bratry založili sdružení Moravskoslezské Lašsko. A byl to on, kdo byl znovu jednomyslně zvolen Lašským králem zvaným Zdeňa Viluš I. Chrabrý (poprvé 15. září 1987). Na otázku, zda Lašsko přežije rok 2000, mohl s úsměvem odpovědět kladně. Dne 27. dubna 2002 založila družina Lachů na Čeladné Markrabství Lašské. Tím stvrzeno, že Čeladná je centrem Lašska a ne Valašska, jak se dosud mylně domnívalo Valašské království se svým králem – poznámka autorky. Dne 20. srpna 2005 byl L. králem stvrzen do úřadu Lašského markraběte Radim Uzel (původem ze Slezské Ostravy) a tento den byl zároveň vyhlášen Dnem nezávislosti Markrabství lašského. Nejen při těchto významných příležitostech Laši pějí Lašskou hymnu, poprvé znějící před více nežli dvaceti lety. Významnou působnost L. krále a jeho družiny zahrnuje účast na každoročních vlastivědných výšlapech k pramenům, výplazech na Lysou horu a okolní vrcholy, bály, vernisáže výstav, slavnosti, krojované průvody - a to i na jiných územích, vítání jara a léta, otevírání každoroční sezóny.

Ambasáda

Království Lašské má v Praze svou ambasádu od začátku roku 2011. Její založení vyšlo z potřeby Lachů, zde žijících od narození a Lachů přistěhovaných, scházet se a sdílet své poznatky v jazyce jim vlastním. Také Lachů ze světa, kteří zavítají do Prahy a i rodného kraje. Kamarádů a všech, kteří se k Lašsku hlásí. Na půdě ambasády jsou vždy vlídně přijati a najdou zde azyl. V jejích prostorách jsou pořádány divadelní představení a hudebně-literární pořady o Lašsku, například roku 2012 představení o Ondrašovi-Pánu Lysé hory které mělo reprízy po republice. Zde mají přítomní možnost setkat se nejen s Lašským králem, ale i s ambasadorem pro Levý a Pravý břeh Vltavy. V rámci programů tu je možné koupit knihy o Lašsku: Lašsko-Etnografický a kulturní region Moravy a Slezska, Knížku pro každého Lacha, Česko-Lašský slovník i Lašský dostavník- čtvrtletník o kulturním dění Lašska, dále knihy prózy i básní předních lašských autorů a autorek, předměty a materiály s lašskou tématikou, speciální lašské likéry. Druhá ambasáda je v Beskydech – ve valašské Dolní Bečvě. Centry všeho dění Království Lašského jsou v současnosti především Hodoňovice a Čeladná.

Členové o. s. Království Lašské v rámci cyklu Lašské Jaro v Praze představili v podzemních prostorách pražské ambasády dne 11. dubna 2015 pásmo Zvoňa na Beskydě-Kabinet lašských písní a básní, s připomínkou výročí 300 let od úmrtí lašského zbojníka Ondraša z Janovic (o jeho rodovém původu i původu jeho jména psáno v Lašském dostavníku č. l/2015).

Po Lašské hymně a připomínce Ondraše z Janovic vzpomněl Lašský král výročí narození básnířky a lidové vypravěčky Františky Pituchové (o její osobnosti a tvorbě jsme v Českém dialogu psali). Zněly autorčiny písně Zvoňa na Beskydě a Slunečko vychodi a její verše v nářečí: Zatohla se Lysa, Stěklina aj v podání souboru Odualajne. Olga Szymanská vzpomněla na krásné přátelství s Františkou P. i na její výtvarnou činnost. Radana Šatánková představila osobnost básnířky Olgy Tlučkové i s recitací jejích veršů, její text v nářečí bravurně zvládl opět soubor Odualajne. Autorky - Radana Šatánková a Olga Szymanská, rodově s Lašskem spjaté, přednesly básně ze svých sbírek, Lašsku věnované. Nakonec L. král představil dílo Františka Směji ve vtipném pěveckém výstupu V jednym dumku. Lašského jara v Praze se i tentokrát kromě zmíněných básnířek a mnoha novinářů zúčastnili osobnosti, například tenorista Národního divadla Dalibor Janota. Dodejme, že členové souboru Odualajne jsou profesionálními herci, především Těšínského divadla.

Můžeme si jen přát, aby Lašskému králi a jeho družině nabitý program v budoucnu dovolil, aby se v Praze scházeli se všemi krajany více nežli jedenkrát za rok.

Olga Szymanská

posel dobrých zpráv K. L.