Věda a technika.

Dobrodružství, které vás bude bavit!

Otevřením expozice v Národním technickém muzeu byl zahájen cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Dlouhodobá spolupráce technického muzea s Akademií věd ČR se projevila již v řadě předchozích výstav, muzeum například také obohatil unikátní Van de Graaffův generátor, který je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy. NTM i Akademie Věd ČR spolupracují i při každoročním Týdni vědy a techniky. Právě zahájený výstavní cyklus by měl názorně ukázat velký přínos, kterým Akademie věd obohacuje současnou společnost. A také by měl návštěvníky bavit.

Malý vědec - velký vědec, hravá věda

Poprvé v této šíři je představena sbírka historických školních fyzikálních a dalších přírodovědných pomůcek. Výstava tak také dokazuje, že mnozí významní vědci i technici získávali sklony k budoucímu povolání v dětství - ve škole i při hrách doma. Návštěvníky potěší historické i současné polytechnické vědecké hračky, které mohou ovlivnit vývoj dítěte a předurčit jeho zájmy. Samostatný oddíl patří dírkovaným stavebnicím včetně slavného Merkura. V doprovodném programu si mohou děti i dospělí zahrát na „malé vědce“ a s lektorem si vyzkoušet badatelskou práci. „Děti získají vlastní první zkušenost, jak věci fungují, mohou si sáhnout na model atomu, zjistit, jak vypadá virus. Budou se ptát, k čemu co je? Tak se může vzbudit jejich zvídavost – základní vlastnost, která často není rozvíjena“, říká kurátorka výstavy I. Lorencová.

Doslova k uchopení zde je také unikátní historická stavebnice, tzv. Richterova kotvová stavebnice z umělého kamene, která se začala vyrábět v Německu v roce 1880. Je doloženo, že si s touto stavebnicí hrál malý Albert Einstein. Těžko můžeme tvrdit, že měla vliv na jeho další rozvoj, ale věřme, že ano. Vždyť např. také architekt Walter Gropius ji uváděl jako jednu ze svých oblíbených hraček. Výroba pokračovala asi do roku 1963 a naštěstí byla v devadesátých letech obnovena díky nadšencům z celého světa, kteří znali její pozitivní roli.

Od počátků až po dnešek

Z celé palety vědních oborů, témat i osobností nabízí výstava – kvůli nutnému zjednodušení –  pouhou „ochutnávku“ z oborů přírodověda, technika a medicína. Projdeme k ní pomyslnou síní slávy zakladatelské osobnosti Akademie věd, Josefa Hlávky, stavitele, podnikatele a mecenáše – a také jejího prvního prezidenta. Jeho jméno je spojeno s vyslovením základní ideje nové instituce, které sám poskytl velkorysý finanční vklad. Hlávkův význam se však zhodnocuje teprve v posledních desetiletích, zatímco v průběhu historie byla jeho osobnost odmítána. Ať už za první republiky tím, že se Hlávka hlásil k Rakousku, za nacistů pro své češství, nebo za komunistů jako podnikatelský element. Celé své jmění vlastně později „znárodnil“, aby jej věnoval Nadaci, kterou založil. A je nesmírně zajímavé, že Hlávkova nadace přežila navzdory 39 pokusům o její zrušení, ba dokonce zůstala nesemletá časem jako jediná z tehdy založených nadací i v rakouském kontextu. Josef Hlávka byl osvíceným mecenášem, který za své skutky nepožadoval slávu ani „někde vystavené logo“, jak shrnul při vernisáži ředitel NTM Karel Ksandr, velký znalec Hlávkova života a díla.

Z historických dokumentů je na výstavě k vidění česky psaná zakládací listina České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění z roku 1892. Představeny jsou i další významné osobnosti a jejich objevy, povětšinou spojené s náročnou a systematickou prací, oddaností vědě, odhodláním a schopností riskovat ve správnou dobu. Jejich dobrodružné příběhy přibližují exponáty, které dokládají mimořádné úspěchy české vědy. Například polarograf nobelisty Jaroslava Heyrovského, čočkostroj ze stavebnice Merkur, na němž odlil první měkké kontaktní čočky Otto Wichterle, doklady o práci chemika Antonína Holého či letecká kombinéza fyzika Františka Běhounka. Výstava připomene i další významné osobnosti – matematiky, fyziky, chemiky, geology, biology, geografy, lékaře, techniky a architekty. Dostalo se i na úspěchy vybraných ústavů Akademie věd ČR a výsledky jejich práce

Česká věda se podobně, jako nyní v NTM, představí i v zahraničí, a to expozicí pro EXPO 2015 v Miláně. Ta svým záměrem vychází z výstavy o využití badatelských výsledků prof. Antonína Holého, kterou připravilo společně Národní technické muzeum s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

Věda a technika bude bavit návštěvníky Národního technického muzea až do 19. července 2015.

Marina Hužvárová, Akademický bulletin

(Pro Český dialog upravila Martina Fialková)