Děkujeme za březen

Uběhl nám ten měsíc březen snad ještě rychleji než krátký únor…
Za finanční příspěvek děkujeme v tomto měsíci třem ženám.
První je Blanka Forstová. Žila léta v Kanadě, nyní střídá Německo a Prahu, kde žije její dcera. Píše básně a knížky. O těch budeme brzy informovat v rubrice Knihy. Je také dlouholetou členku spolku Vltavan, o němž jsme několikrát psali. Když přijede do Prahy, vždycky nás navštíví a společně se potěšíme ať v redakci v Klementinu nebo na nějaké akci MČK.
Ludmila Koutná žije od roku 1968 ve Švédsku. Zde se při mezinárodním lyžařském klání seznámila se svým manželem Jiřím. Oba byli a jsou sportovci dodnes, i když už jim není dvacet. Mají dvě dospělé děti. Dcera Veronika si našla manžela z Prahy a nyní spolu vychovávají dva chlapce ve Stockholmu. Syn Martin následuje rodiče ve sportu a má vlastní půjčovnu mořských kajaků.
Manželé Koutných, vždycky, když přijedou do Prahy, přijdou na akce MČK, přispějí finančně a koupí si i pro své blízké všechny naše nové knížky.
Mgr. Věra Hančíková je učitelka, která by ráda cestovala po USA, hlavně v Kalifornii. Koupila si všechny knížky, co jsem o lidech v USA napsala, a přidala finanční příspěvek na ČD.
Děkujeme.
Ale sluší se poděkovat i autorům, kteří nám nezištně přispívají. Jsou to v poslední době: (nemůžeme jmenovat všechny za celých 25 let časopisu a 20 let kalendáře, což litujeme.)
Josef Poláček (viz článek o něm v Aktualitách), který přispívá do Českého dialogu i do Českého kalendáře jak články, tak roztomilými kresbami – jedna z nich doprovází tento text.
Lidka Lojdová – její kresby, básně a povídky, které píše pro Český dialog, jsou úžasné! (A vyšly také knižně, můžete si objednat u nás.)
Alena Klímová – básnířka a malířka s nádhernými verši i kresbami, můžete číst v rubrice Kultura.
Olga Szymanská – viz čerstvý článek o nedávném setkání s ní v rubrice MČK. O její nové sbírce poezie budeme též ještě informovat.
Jana Volfová – historička, emeritní profesorka Akademického gymnázia, je nejen autorkou bestseleru Českých dějin hrátky ošidné, ale i více než 13 let obětavou spolupracovnicí redakce. Její články z české historie jak v ČD, tak v ČK, jsou velmi čtivé a historicky, i literárně hodnotné. Dr. Volfová nejen, že za články nežádá žádné honoráře, ale navíc kalendáře od nás kupuje a prodává (a obáváme se), že i rozdává na svých besedách v rámci přednášek Univerzity třetího věku.
Ota Ulč – tento politolog a světoběžník, řekla bych – badatel všeho zajímavého po naší zeměkouli, je pilným psavcem, který nám posílá dost velmi zajímavých článků. Také je autorem asi 20 knížek, z nichž jedna je čtivější než druhá.
Venda Šebrlová – všichni ji znáte, kdo čtete náš web, dík jejím Aktualitám. Tato jemná, drobná ženská bytost je stejně tak jako já odhodlaná psát všechnu pravdu, kterou potká. A to hezky a vtipně.
Zdeněk Reimann – původně odborník na jídlo a pití, je též velmi dobrým pozorovatelem současného politického dění v ČR i jinde. Jeho Politikony jsou již nedílnou a důležitou součástí našich Aktualit. Chystáme se s ním uveřejnit větší rozhovor.
Miroslav Seifert – má stejné příjmení jako známý český básník, držitel Nobelovy ceny. A také básní, v Českém dialogu nebo v českém kalendáři. Také jeho verše pro děti s hezkými obrázky Dagmar Broučkové jsou vítané hlavně dětmi a jejich učitelkami ve školách a školičkách Češtiny bez hranic na celém světě.
Jaromír Novotný, redaktor s dlouholetou praxí, nám pomáhá s korekturami a píše i články do Českého dialogu.
Jan Pokorný z Olomouce nám posílá články do rubriky cestování, která se orientovala hlavně na cizinu, ale nyní si díky němu můžeme pocestovat i po krásách naší vlasti.
-red-
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad