Paměť národa

Paměť národa

V roce 2011 mi zemřel prastrýc a mně se stýskalo nejen po něm fyzicky, tak i po jeho zajímavém vyprávění. Vzpomněla jsem si na informace o existenci Paměti národa. Našla jsem si na internetu www.pametnaroda.cz, a to byla veliká radost i dojetí, když jsem mohla opět slyšet jeho hlas.

Volně přístupné jsou jen ukázky, není ovšem problém zřídit si přístup do e-badateny. Portál Paměť národa rozlišuje své návštěvníky na běžné uživatele internetu a na tzv. badatele. Badatelem se zájemce může stát tak, že vyplní registrační formulář, po jehož verifikaci obdrží od správců portálu badatelský certifikát. Na základě certifikátu je mu umožněn přístup do e-badatelny, kde jsou zpřístupněny celé nahrávky, protokoly a veškeré shromážděné dodatečné materiály. Registrovaný badatel může výpovědi pamětníků komentovat a zapojit se do odborných diskusí, pokud dodržuje pravidla e-badatelny, ctí autorská práva a respektuje důstojnost pamětníků.

Dovoluji si na tomto místě připojit stručné informace o mém prastrýci – nadporučíkovi v. v. Karlu Veselém

Nadporučík v. v. Karel Veselý se narodil v roce 1921 v Praze, jako nejmladší ze 4 sourozenců. Vyrůstal v Černošicích u Prahy. Až do kvinty studoval na gymnáziu v Praze. V roce 1937 se přihlásil ke studiu ve Francii v Nîmes, kde získal stipendium. O letních prázdninách roku 1939 se rozhodl prodloužit si pobyt ve Francii, 1. září však vypukla druhá světová válka. Na konzulátu v Marseille podepsali s kamarádem prohlášení, že chtějí vstoupit do armády. 8. dubna, přesně o svých devatenáctých narozeninách tak Karel Veselý narukoval v Agde do formující se československé zahraniční armády. Většinu studentů zařadili do nově formující se telegrafní roty.

Jako telegrafista se zúčastnil ústupových bojů ve Francii. V Británii sloužil u telegrafní roty spojovací čety při obrněném velitelském vozu (ACV).  Na této pozici sloužil i v Belgii pod generálem Liškou v týlu operace při obléhání Dunkerque.

Po válce vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor angličtina-francouzština a po absolvování až do odchodu do důchodu vyučoval angličtinu. Na začátku 50. let přišel při nehodě u stroje na brigádě v Královédvorské cementárně o pravou ruku.

Co je Paměť národa?

Jde o rozsáhlou sbírku vzpomínek pamětníků, budovanou po celé Evropě jednotlivci, neziskovými organizacemi, školskými a vzdělávacími, státními a příspěvkovými institucemi, kteří chtějí své nahrávky, texty, fotografie a archivní dokumenty sdílet, porovnávat, vyhodnocovat a společně nad nimi diskutovat. Uchováváme a zpřístupňujeme sbírky vzpomínek pamětníků, kteří souhlasili, aby jejich svědectví posloužilo ke zkoumání moderních dějin a bylo veřejně přístupné. Všichni, kdo se připojí svými sbírkami, se stávají součástí Společenství evropské paměti.

Je možné také přispět do sbírky, ať již svědectvím, výsledky svého bádání či finančním příspěvkem

Cílem vzniku Paměť národa je přehlednou a srozumitelnou formou zpřístupnit badatelům i široké veřejnosti individuální svědectví pamětníků významných dějinných událostí 20. století. V databázi jsou uchovávány celé nahrávky, ukázky z nahrávek, fotografie, deníky, archivní dokumenty a mnoho dalšího. Čím více sbírek, portrétů a svědectví se podaří shromáždit, tím pestřejší a srozumitelnější mozaika uplynulého století vznikne. Skrze svědectví pamětníků a pomocí ostatních historických pramenů lze poznávat podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu, a zkoumat fenomény, které je provázely. Je skládána mozaika ze vzpomínek tisíců jednotlivců, kteří se ocitli v mezní situaci a o své svědectví byli ochotni se podělit. Můžeme tak bádat po důvodech, proč se lidé chovali tak či onak, co mělo vliv na vývoj jejich názorů a postojů. Vzpomínky pamětníků jsou roztříděny pro badatelské potřeby podle dějinných epoch, výročí, událostí a také pamětnických kategorií.

Myšlenka vytvořit digitální archiv se zrodila během jednání probíhajících v letech 2006-2007 mezi českými institucemi, které archivují vzpomínky pamětníků (sdružení Post Bellum, Český rozhlas, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Vojenský historický ústav, Židovské muzeum v Praze, Živá paměť o.p.s., Muzeum Ústí nad Labem). Vznik byl motivován potřebou nalezení platformy, jež by umožnila v digitální formě ukládat, sdílet a vzájemně porovnávat jednotlivé badatelské výstupy.

Digitální pamětnický archiv Paměť národa vytvořily v roce 2008 tři české instituce: sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů. Post Bellum je sdružení novinářů a historiků, které od roku 2001 buduje sbírku vzpomínek pamětníků, Český rozhlas je významnou mediální veřejnoprávní institucí a disponuje rozsáhlým zvukovým archivem a technikou, Ústav pro studium totalitních režimů je úřad zabývající se zkoumáním, analýzou a dokumentací totalitních režimů 20. století. Právě tyto tři smluvně vázané instituce vytvořily tým specialistů, který připravil a zprovoznil unikátní aplikaci, jež byla oficiálně spuštěna 28. října 2008. Doménu www.pametnaroda.cz bezplatně poskytla tvůrcům portálu Společnost za mravní a právní uznání 3. odboje, kterou na konci 90. let založili studenti.

V tuto chvíli jsou v digitálním pamětnickém archivu Paměť národa zpřístupněny vzpomínky několika set pamětníků. Základ archivu tvoří sbírka sdružení Post Bellum, která je budována od roku 2001. Jde o záznamy vzpomínek veteránů druhé světové války, protinacistických odbojářů, obětí holocaustu, politických vězňů 50. let a let pozdějších, duchovních, disidentů, vedle toho jsou publikována svědectví funkcionářů výkonné moci - agentů KGB, NKVD, StB, politických funkcionářů a dalších.

Od roku 2008 se k iniciativě Paměť národa přidávají organizace a jednotlivci, kteří zaznamenávají vzpomínky pamětníků jak z České republiky, tak z celé Evropy. Digitální archiv je tak postupně obohacován o výpovědi významných kulturních osobností, představitelů národnostních menšin, pamětníků událostí ze Slovenska, Rumunska, Maďarska, pobaltských zemí a dalších evropských států. Výpovědi se digitalizují, texty jsou redakčně zpracovávány a překládány z národních jazyků do angličtiny.

Uložené nahrávky ze sbírek jsou doplněny audio a video ukázkami, životopisnými texty, fotografiemi, deníky, archivními dokumenty, odkazy na mediální výstupy a dalšími materiály. Jednotliví pamětníci jsou vždy přiřazeni k dějinným epochám, výročím a pamětnickým kategoriím. Právě možnost porovnávání jednotlivých výpovědí a jejich zařazení do dějinných souvislostí umožní odborníkům i laikům poutavou a zasvěcenou formou přiblížit události a fenomény 20. Století.

Subjektivní výpovědi pamětníků nemohou přinést vyčerpávající historické poznání - mohou však zásadním způsobem přispět k jeho obohacení. Zprostředkování jedinečných životních příběhů pamětníků může být cestou, jak přiblížit nedávnou evropskou minulost nejmladší generaci.

(v článku byly použity informace z www.pametnaroda.cz)