Tajemný svět vltavínů,

Bohumil Tesařík 2 2015 Knihy česky

Tajemný svět vltavínů,

českých mýtických drahokamů a svědků dávné kosmické katastrofy

(Drahé kameny se dnes mohou zhodnotit více než zlato či diamanty.)

 

" V kameni jsou zaznamenány geologické a historické vzpomínky."

(John Goldsworthy)

"Co je krásné, liší se od toho, co je účelné, ať si o tom nevědomí myslí, co chtějí."

(Auguste Rodin)

"To, co vytvořila příroda, je vždycky lepší než to, co bylo vytvořeno uměle."

(Marcus Tullius Cicero)

 

Během více než čtyř miliard let vývoje na Zemi vznikly přibližně tři tisíce druhů chemicky a fyzikálně homogenních minerálů, které člověka provázejí již od počátku jeho dějin. Z tohoto velkého množství známých minerálů je v přírodě rozšířeno jen asi 40 až 50 nerostných druhů. Ačkoliv netvoří žádnou přirozenou skupinu shodného chemického složení a vnitřní stavby, patří některé z nich do vznešené společnosti drahokamů a polodrahokamů (šperkových či ozdobných kamenů), které upoutávají pozornost nejen zajímavými přírodními tvary, svojí jiskřivou hrou nádherných barev, třpytivým leskem krystalů, čirostí a průhledností, ale často také zvláštní, jako by výtvarně uměleckou formou. Okouzlují nás svou tajemností a vzbuzují v nás estetické pocity. Ve starověku a zvláště silně ve středověku přisuzovali lidé drahokamům rovněž tajemné, magické vlastnosti a zázračně léčebné schopnosti. Věřilo se, že drahokamy mají vztah ke hvězdám a že spolu s nimi určují lidské osudy (měsíční kameny). Některé pověry o drahokamech přežívají dosud, jak se o tom snadno přesvědčíme v četných obchodních nabídkách na internetu.

Těchto několik úvodních řádek obecných poznatků věd o neživé přírodě nás přivádí k vlastnímu obsahu a cíli článku - doporučit čtenářům novou populárně naučnou publikaci o českých národních kamenech - vltavínech, které se v poslední době dostaly do obecného povědomí a staly se populárními po celém světě, a to nejen mezi sběrateli.

 

Knihu napsanou za přispění řady spoluautorů a sběratelů, předním českým odborníkem a soudním znalcem v oboru drahé kovy a drahé kameny RNDr. Radkem Hanusem, Ph.D., vydalo nakladatelství Granit (zaměřené na přírodovědnou populárně naučnou literaturu) pod jednoznačným názvem "České a moravské vltavíny" (Praha 2015, 1. vyd., 126 str., ISBN 978-80-7290-094-1).

 

Od konce 18. století, kdy byly poprvé popsány, existuje o vltavínech nepřeberné množství literatury nejrůznější provenience, a výsledkům jejich výzkumu byla věnována i řada specializovaných mezinárodních konferencí. Při zadání hesla "české a moravské vltavíny" do internetového vyhledavače např. Seznamu.cz, nalezneme zde téměř deset tisíc odkazů. Z dlouhé řady badatelů a odborných publicistů připomeňme například J. Oswalda, R. Rosta, V. Boušku, S. Honzara, M. Procházku, E. Pacovskou, Jana A. Nováka a samozřejmě autora této publikace R. Hanuse, který v rámci profesního života pracoval mimo jiné v Libyi, Rwandě, Tanzánii, Vietnamu a Mongolsku.

RNDr. Radek Hanousek je také autorem dalších knižních titulů (Český granát, Drahé kameny z pohledu restaurátora a klenotníka).

Záměrem zkušeného autora knihy je čtenáře s vltavíny ze všech možných úhlů pohledu. V první řadě objasňuje jejich původ, který opravdu má i mimozemské kořeny. Upřesňuje jejich výjimečné postavení z geologického pohledu ve skupině tektitů (přírodních skel) z celého světa. Podle nejnovějších poznatků se pektity rozlišují podle místa jejich původu (haitská skla, bediasity, urengolty, severoamrické tektity, ivority, irgizity, tektity australskoasijského pádového pole, mikrotektity) a čtyř základních tvarových typů.

Věda si vltavínů poprvé všimla roku 1786, kdy o svém zajímavém nálezu několika přírodních skel referoval na přednášce České vědecké společnosti profesor přírodopisu na pražské univerzitě doktor Josef Mayer. Tehdejší doba je považovala za jeden z řady druhů českých drahokamů ("chrysolity od Týna"). Název moldavit zavedl roku 1836 první kustod mineralogických sbírek Národního muzea v Praze F. X. M. Zippe podle řeky Vltavy (německy Moldau) či německého názvu Týna nad Vltavou (Moldatein), kde se vltavíny poprvé nalezly. Český název vltavín se začal používat později, zejména až na jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891. Z mineralogického hlediska je vltavín tvořen převážně oxidem křemičitým (obyčejným křemenem) a asi 10 % oxidu hlinitého; dalších deset procent pak připadá na doprovodné příměsi. Z geologického pohledu patří vltavíny do skupiny tektitů (meteorických skel), které se nacházejí i na jiných místech světa jako výsledek dopadu vesmírných asteroidů. Vzhledem k extrémně vysoké teplotě a tlaku při výbuchu došlo k roztavení meteoritu i okolních pozemských hornin a vymrštění této taveniny v různých koutech světa. Kazachstánské, západoafrické, australoasijské aj. jsou však tmavé a jen nepatrně průsvitné, ty naše z oblasti jižních Čech a Moravy doslova hrají všemi odstíny zelené (tzv. láhvové kameny). Nejcennější částí knihy představuje právě podrobný popis jihočeských, západočeských a moravských naležišť, zahrnující asi polovinu z rozsahu celého textu knihy.

V dalších kapitolách jsou popsány možnosti, jak odlišit tento drahý kámen od pouhého skla nebo od čínských padělků, které se nedávno objevily na trhu. Pro praktické potřeby je pojednáno o hodnocení vality a určování ceny vltavínů, která bude s postupem času stále stoupat. Od šedesátých let minulého století se totiž dostaly mezi šperkařsky ceněné materiály, většinou ve své přírodní formě. Často jsou nyní ve šperkařství zasazovány především do zlata, které se k nim barevně výtečně hodí. Závěrečné pasáže publikace jsou věnovány uměle vyrobeným (syntetickým) vltavínům, významným sbírkám vltavínů (jejich největší sbírku na světě obhospodařuje Národní museum v Praze se zhruba 20 tisíci exponátů).

Pro vyznavače ezoterických nauk jsou shrnuty nejdůležitější informace, které vltavíny díky svému tajemnému původu řadí mezi nejvíce ceněné kultovní kameny, připisují jim mimozemský vznik a další atributy s ním spojené. Dodnes lidé věří, že kámen propouštějící magické světlo připomínající svět pod vodní hladinou má jakousi mystickou sílu. Právě proto údajně nosil jeden vltavín stále v kapse Winston Churchill a papež Jan Pavel II. z nich měl dokonce celý růženec. Za časů starého rakousko-uherského mocnářství jej museli zájemci o sňatek osobně předat své vyvolené, aby byla zajištěna trvalost manželství. Švýcarská vláda věnovala britské královně Alžbětě II. k desátému výročí její korunovace šperk, ve kterém je přírodní vltavín oválného tvaru zasazen do platiny spolu s diamantem a černými perlami. Ze zajímavostí spojených s vltavíny ještě jmenujme kavárnu Vltavín hotelu Kárník ve Znojmě, presentující svým stylem 30. léta minulého století. Součástí jejího interiéru je instalovaná část sbírky moravských a českých vltavínů významného sběratele těchto tektitů Rudolfa Rychlíka. Mimo příjemného prostředí a kvalitní kávy zde mohou zájemci dostat tip, kde mohou najít svůj vltavín.

Nejcennější přínos představuje obsáhlá obrazová část knihy, která poprvé předvádí takové množství vltavínů v jejich přirozené kráse. Okruh potenciálních zájemců o publikaci je široký a představují jej nejen mineralogové, archeologové a geologové, ale také učitelé přírodních věd, správci muzejních a jiných sbírek, sběratelé minerálů a milovníci drahých kamenů, obchodníci s drahými kameny, odhadci cen šperků a soudní znalci, klenotníci, odborní publicisté a všichni další zájemci o tento mimořádný fenomén "kamenů z nebe".

 

Bohumil Tesařík

 

Autor děkuje touto cestou nakladatelství Granit za věnování recenzních výtisků publikací "Český granát" a "České a moravské vltavíny".

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012