Jaroslav Miller: Zapadlí vlastenci – Český exil v Západní Austrálii v letech 1948-1989

-jn- 1 2015 Naši ve světě česky

Jaroslav Miller: Zapadlí vlastenci – Český exil v Západní Austrálii v letech 1948-1989

 

(Tento příspěvek navazuje na článek z čísla 12/2014 o vydání knihy.)

 

Na Západní Austrálii připadá zhruba třetina území australského kontinentu, žije tu však jen asi 10 procent obyvatelstva celé Austrálie. Čechů a Slováků zde žilo na konci 20. století zhruba dvanáct se.

Pro čs. Poválečnou emigraci (exilovou vlnu po únoru 1948 i druhou po srpnu 1968) nebyla Austrálie nejvyhledávanější destinací, preferována byla západní Evropa a Severní Amerika. V utečeneckých táborech na německém a rakouském území se však v roce 1948 čekalo kvůli imigračním kvótám na možnost vycestování do USA deset let, do Kanady pět let. Austrálie naopak imigraci podporovala a nabízela i pracovní příležitosti. Cílem její imigrační politiky bylo podpořit hospodářský a průmyslový rozvoj řídce osídleného území.

Problémem první vlny československých emigrantů motivovaných hlavně politicky (o dvacet let později přistoupila i motivace materiální) byla obtížná adaptace na odlišné civilizační prostředí a také to, že nově příchozí nenacházeli v Austrálii zavedené krajanské instituce, na které by se mohli obracet o případnou podporu.

Poúnorový čs. Exil v Západní Austrálii se vyvíjel nezávisle na hlavních exilových centrech tohoto kontinentu (Sydney, Melbourne, Brisbane, Adelaide). Byl vystaven specifickým podmínkám – ohromné rozloze tohoto území, řídkému osídlení, nedostatečně rozvinuté infrastruktuře. Ani postoj domácího obyvatelstva vůči Evropanům z jiné než anglosaské oblasti nebyl bezproblémový.

Vůdčí osobou čs. Exilu v Západní Austrálii – v Perthu – se stal záhy po svém příjezdu buchlovický rodák Josef Kučík (1912 – 1993). S manželkou Boženou přešel západní hranici Československa v srpnu 1948, do Austrálie připluli v září 1950. Josef Kučík byl podobně jako jiní přistěhovalci přidělen k manuální práci, a to na železnici, brzy však našel uplatnění pro své výtvarné vzdělání: stal se odborníkem na nástěnné malby nejprve nádražních budov a později církevních objektů. Z jeho podnětu bylo v Perthu (viz foto) založeno 20.6. 1953 – jako nadstranický spolek – Sdružení lidí dobré vůle, které pak zastupovalo západoaustralský čs. Exil až do roku 1969, kdy po příchodu nových krajanů z posrpnové vlny zaniklo a vznikl nový už standardní spolek – Sdružení Čechoslováků v Západní Austrálii.

Sdružení vedené J. Kučíkem se zaměřovalo hlavně na pomoc Čechům a Slovákům s integrací do zdejší společnosti, jinak ale zůstávalo stranou politických rozepří a konfliktů uvnitř vedení čs. Exilu nejen v Austrálii, ale i v USA a Evropě.

Ve své pozůstalosti zanechal Josef Kučík neobyčejně cenný pramenný materiál o exilovém životě v Perthu, který jeho rodina nezištně věnovala Centru pro československá exilová studia v Olomouci.

 

(jn)

 

Knihu vydalo Nakladatelství Lidové noviny v Knižnici Dějin a současnosti

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012