Jazyk

Kolik umíš řečí...
Jazyk, to není jen řeč a prostředek vzájemného dorozumění. Je to také celá duše národa. Odráží celou historii a kulturní vývoj, jakým národ prošel. Abychom jej správně pochopili, musíme se dozvědět něco o lidech, kteří jím mluví. Proto i první prezident bývalého Československa Tomáš Masaryk řekl: „Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem.“
Můj duchovní učitel Pavel Eisner, který překládal z a do 15 jazyků a překládal díla spisovatelů jako Byron, Dante, Petrarca nebo Puškin, jednou řekl: „ Musíme se učit naši mateřskou řeč, ale i další jazyky, abychom naši mateřštinu obohatili.“
Jazyky mohou být velké i malé jako národy, mohou být i mrtvé jako latina, stará řečtina nebo hebrejština, ale mohou se i probudit a oživnout jako moderní hebrejština. Mohou být důležité nebo svůj význam ztrácet, jako se to stalo francouzštině a němčině po II. světové válce, nebo naopak získat na důležitosti jako ruština nebo čínština ve stejné době. Ale vždy se navzájem ovlivňují. Můžu uvést příklady českých slov, která užíváte, a nevíte, že jsou z češtiny: robot, pistol, kolaches a další.
Příslušníci velkých národů se neučí moc ani snadno jiné jazyky – nemají to zapotřebí. Lidé malých národů se učí více a snadněji, neboť to opravdu potřebují. Proto i Pavel Eisner ovládal tolik jazyků. Učení se cizí řeči je velmi komplikovaný proces. Už jste viděli trojúhelník klasifikace studentů cizích jazyků? Vypadá následovně:
Schéma - viz obrázek ke článku
Začíná se na nule. 3 je místo, kde je rodilý mluvčí s dobrým středoškolským vzděláním a kde obvykle končí nejlepší studenti cizího jazyka (maximálně 3+). 4 jsou rodilí mluvčí s univerzitním vzděláním, průměrní spisovatelé, novináři a další vzdělaní uživatelé jazyka.
Pokud nežijete v zemi, kde se tou řečí mluví, už této úrovně nedosáhnete. Je těžké dosáhnout i úrovně 3(+), pokud jste starší než 23 – 25 let a s jazykem začínáte. Existují výjimky – lidé s dobrým hudebním sluchem – ale není jich mnoho. S rostoucím věkem ztrácíte schopnost napodobit zvuk cizího jazyka. Můžete se naučit mluvnici, můžete mít velmi dobrou slovní zásobu, trénovat výslovnost, ale něco z melodie vašeho vlastního jazyka tam zůstane navždy. 5 je vzdělaná elita národa, ti nejlepší z nejlepších, jako v angličtině Shakespeare, Churchill nebo výjimeční spisovatelé.
V osvojování si cizích jazyků je jeden zajímavý moment. Váš první jazyk je uložen v obou polovicích mozku. Logická část je v pravé hemisféře a citová část v levé. Děti s dyslexií nedokážou obvykle tyto dvě části spojit. Proto mají problém naučit se svou mateřskou řeč, ale nemají potíže s matematikou nebo cizími jazyky. To proto, že bez problému ovládnou pravidla. Celý cizí jazyk je jen v jedné hemisféře – té logické.
A teď se konečně dostávám k tomu, proč jsem se snažila vysvětlit tato zajímavá fakta (alespoň doufám, že byla zajímavá):
Nemohu se zbavit svého akcentu, ačkoliv mě o to drazí přátelé žádají. Dokážu se pouze víc naučit a zlepšit se v jazyce, ale nikdy se nezbavím svého přízvuku. Začala jsem s angličtinou po čtyřicítce. Melodie mé mateřské řeči bude navždy patrná (dosl. navždy bude vystrkovat růžky).
Vera Sourada
Translated by Eva Vojtová
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad