Představení Calgarských listů

Představení Calgarských listů,
vydávaných Českým a Slovenským sdružením v Kanadě (ČSSK), pobočkou v Calgary.
Calgarské listy vychází v tištěné podobě 4x ročně.
ČSSK je pokračovatelem organizace, která byla založena v roce 1939 po Mnichovském diktátu a která měla v té době 92 poboček po celé Kanadě.
V pobočce Calgary po roce 1968 postupně převzaly od starousedlíků, kteří již žili svým calgarským životem, otěže spolku noví exulanti. Hlavní postavou byla neúnavná činnost Zdenka Fišery, který přitahoval do výboru a činnosti spolku nové exulantské dobrovolníky. …Velkou událostí calgarského sdružení bylo nastartování televizního vysílání v roce 1987 na kanálu č. 10. Zde jsme vydrželi i trpěli plných 8 let. Každých 14 dní jsme museli vyprodukovat půlhodinový pořad a odvysílat ho v Shaw televizním studiu bez ohledu na počasí, nemoce a ostatní nepřízně osudu. V tomto roce Milan Ač dostal bláznivý nápad zúčastnit se televizního vysílání a my se zbláznili s ním. Koupili jsme za spolkové peníze videokameru Hitachi s veškerým příslušenstvím a pustili se do práce. Z tří králů, kteří toto šílené dobrodružství začínali byl jediný Zdeněk Erben, který kdysi pracoval v pražské televizi a my, ostatní dva, Milan Ač a Josef Najman jsme znali televizi pouze z domácích obrazovek. Dostali jsme malou brožurku jak se co dělá, potom nám naši sponzorovatelé indické televize, po kterých jsme měli náš pořad, ukázali základní věci a již jsme byli na „svém“. Zorganizovali jsme skupinu oddaných odvážlivců, z nichž někteří zůstali až do konce osmého roku vysílání…. (Ze vzpomínek Josefa Najmana, bývalého předsedy a stálého člena pobočky ČSSK – Calgary).
Více o CSSK a jejích pobočkách, včetně Calgarské, se dozvíte na internetových stránkách www.cssk.ca
Z historie Calgarských listů: Kromě společenskopolitických, kulturních i sportovních, se jednou z hlavních činností ČSSK, pobočky Calgary, stalo založení českého oběžníku, který měl informovat o krajanských akcích. První čísla vznikala na kolenou, český psací stroj byl velikou vzácností. U vzniku oběžníku, později Calgarských listů stál Zdenek Fišera a Josef Najman. I přesto, že listy byly prodělečné, dotace z pokladny umožňovaly jejich vycházení 4 - 5x ročně. Listy se staly nedílnou součástí krajanského života. Lidí, kteří se podíleli na jejich vydávání, psaní a starání se o administraci byla velká řada a v současné době je tím nejdůležitějším hlavní redaktor Vladimír Mašata, který neúnavně pokračuje ve vydávání.
Ukázka z posledního aktuálního čísla Calgarských listů, které vyšlo v prosinci 2014.
Otto von Bismarck, německý kancléř v letech 1862-1890 kdysi napsal:
„Mohutnost Ruska může být podkopána jenom jeho oddělením od Ukrajiny. Je třeba Ukrajinu nejenom oddělit, ale především postavit proti Rusku, národ rozdělit na dvě části a pak se jenom dívat, jak bude bratr vraždit bratra.
Proto musíme najít a vychovat zrádce z prostředí ukrajinské nacionalistické elity a s jejich pomocí změnit uvažování jedné části velikého národa až do toho stadia, kdy bude nenávidět vše ruské. Vše ostatní je jenom otázka času"
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad