Ukolébavka z Terezína zazní v Miláně

1 2015 Naši ve světě česky

u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu

 

27. ledna 1945 se vojákům Rudé armády, kteří právě osvobodili Osvětim, naskytl otřesný pohled na kostry s nepřítomným výrazem, oblečené do lidské kůže... Tento den byl v roce 2005 vyhlášen rezolucí valného shromáždění OSN  jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, který nám připomíná utrpení 6 milionů židovských obětí nacistického běsnění.

 

V italském Miláně se u této příležitosti každoročně koná mnoho přednášek, čtení, koncertů a divadelních představení. Letos si můžeme již po sedmé připomenout osud české intelektuálky židovského původu Ilse Weber, kterým se již léta a s velkým nasazením zabývá liberecká rodačka, žijící již léta v Itálii, Susanna Barta. Výsledkem její usilovné práce je vydání textů Ilse Weber pod názvem "Quando finirà la sofferenza? Lettere e poesie da Theresienstadt" (Dopisy a básně z Terezína. Kdy skončí naše utrpení).

Ilse se narodila v roce 1903 ve Vítkovicích, byla hudebně nadanou intelektuálkou židovského původu, německy píšící básnířkou a autorkou několika divadelních her pro děti. Po svatbě s Willym, z jejichž svazku vzešli dva synové, pracovala jako produkční a kromě toho pravidelně příspívala do dětských periodik. Zdánlivě poklidný život rodinného štěstí nenávratně zničily události druhé světové války.

 

Staršího syna Hanuše se podařilo dostat díky odvážnému činu Sira Nicolase Wintona do Kindertransportu na západ. Hanuš byl tak jedním z 669 zachráněných "Wintonových dětí" a válečné období prožil v bezpečí ve Švédsku, kde žije dodnes. Osud jeho rodičů a bratra Tommyho byl stejný jako osud desetitisíců československých Židů, jejichž nový život plný bolesti, strádání a utrpení měl počátek ve zdech terezínského ghetta. Zde Ilse pracovala jako pečovatelka v dětské nemocnici, kde nejednou prokázala svou odvahu a odhodlání pomoct ostatním. Vydržet. Přežít. Pod pohruškou trestu tajně děti vyučovala, skládala pro ně básně, písně i ukolebávky, aby jim alespoň trochu usnadnila těžké chvíle jejich náhle zmizelého dětství. Mezi její nejznámější písně složené v Terezíně patří "Ich wandre durch Theresienstadt" nebo "Wiegala". Roku 1944 nastoupila dobrovolně se svým synem Tommym do transportu na východ, aby následovala svého manžela Willyho. A právě tyto písně zpívala společně s dětmi z terezínského ghetta v plynových komorách v Osvětimi, kam byli soustředěni ihned po příjezdu. Rychlejší smrt tak díky zpěvu milosrdně zkrátila jejich utrpení.

Protože manžel Ilse pracoval v Terezíně jako zahradník, využil možnosti a zakopal tvorbu své ženy na zahradě ghetta. Po válce, kterou přežil, se pro tento vzácný poklad mohl vrátit a předat svědectví o těchto neskutečně trpkých chvílích dalším generacím.

 

Susanna Barta společně s Manfredem Bertazzonim tak každoročně připomínají osud této vyjímečné a statečné ženy v divadelním představení, které bude v letošním roce obohaceno o tradiční melodie v yiddish a němčnině, složené vězni v koncentračním táboře. Představením, které režíruje Manfredo Bertazzoni, bude provázet Giovanna Coggi, zpěv zazní v podání Paola Fernandez Dell’Erba za doprovodu kytaristy Carla Alberta Boni a pianistky Grazie Galletta,. Recitace a texty  v podání Susanny Barta. Akce Poesie z Terezína proběhne 27. ledna ve 20.30 v auditoriu Società Umanitaria v Miláně.

Píseň Wiegala (Pampeliška): https://www.youtube.com/watch?v=Y_CfMk53AEU

Na fotografii Susana Barta

Simona Kubiková

Spolek krajanů a přátel České republiky v Miláně

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012