Představení Zpravodaje Českého krajanského spolku Beseda

Lada Topinková 1 2015 Naši ve světě česky

Představení Zpravodaje Českého krajanského spolku Beseda

Zpravodaj Českého krajanského spolku Beseda vychází jako barevný tištěný čtvrtletník.

Český krajanský spolek Beseda byl založen v Bruselu v březnu 1904, jako jeden z nejstarších krajanských spolků v Evropě, vznikl z potřeby krajanů se zájemně stýkat s těmi, kteří mají kořeny v dnešní  České a Slovenské republice.

Jak výstižně uvádí na svých internetových stránkách http://www.beseda.be/ v návaznosti na citaci Karla Čapka o rodném kraji, že  to je „kraj dětství, kraj prvních a proto i nejsilnějších dojmů, objevů a poznatků. Člověk se sem nemusí vracet, protože tam vlastně nepřestal žít, ať se octne kdekoliv“, že též oni si nosí rodnou zemi a rodný jazyk v jejich srdcích, avšak mají to štěstí, že se do rodné země kdykoliv vracet mohou a navíc si při vzájemných setkáních vytváří rodné ostrůvky i v Belgii.

Na internetových stránkách http://www.beseda.be/ se dozvíte více o spolku Beseda i o jeho Zpravodaji.

Pro představu o úrovni Zpravodaje si dovolujeme vložit ukázku z jednoho z článků z listopadového čísla.

 

Mírová iniciativa krále Jiřího z Poděbrad

 

V letošním roce (2014 – pozn. Redakce)  si připomínáme 550. výročí návrhu českého krále Jiřího z Poděbrad na vytvoření mírové organizace evropských států. Návrh nebyl přijat v důsledku tehdejší nepříznivé politické situace v Evropě, ale výsledkem složitých jednání byla listina, vydaná 18.7. 1464 ve francouzském městě Dieppe, v níž český král Jiří a francouzský král Ludvík XI. obnovili prostřednictvím svých zplnomocněných zástupců přátelské a spojenecké smlouvy uzavřené v minulosti mezi francouzskými a českými králi.

V zahraniční politice bylo největší snahou krále Jiřího dosáhnout, aby papež trvale uznal tak zvaná kompaktáta, jimiž basilejský koncil roku 1436 povolil Čechům přijímání z kalicha („pod obojí způsobou“). Poté, co papež Pius II. Roku 1462 zrušil platnost kompaktát, Jiří vedl na evropské politické scéně zápas o zachování legality českého kališnictví, o zajištění míru pro české království.

V letech 1462 až 1464 vznikal z iniciativy českého krále mírový projekt nazvaný „Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“. Jeho hlavním autorem byl Antonio Marini z Grenoblu, králův zahraniční poradce a diplomat. Navrhovaný projekt předpokládal vytvoření spolku světských křesťanských evropských panovníku, který by řešil spory a konflikty mezi nimi výhradně mírovými prostředky.

Cílem spolku bylo spojit síly pro boj proti turecké expanzi vážně ohrožující Evropu a celé křesťanstvo. Projekt počítal se zřízením stálého kongresu delegátu, členěného na kurie (národy), a to na francouzskou, německou, italskou a případně i španělskou, mezinárodního soudu, který by řešil spory mezi státy a aplikoval právní normy schválené kongresem, a rady kongresu, složené z panovníků, včetně jejího předsedy, kterým se měl stát francouzský král. Mezi členskými státy měla platit vzájemná rovnost, což bylo v rozporu s tehdejším hierarchickým uspořádáním Evropy, a tyto body představovaly hlavní zdroj kritiky a obav ze strany papeže a císaře. Císař Říše římské měl vystupovat pouze jako další z rovných a s členstvím papeže a církevních knížat projekt vůbec nepočítal, ačkoliv osoba papeže měla vystupovat při organizaci protitureckého tažení. Sídlo kongresu se mělo v pětiletých intervalech střídat. Místem konání zakládajícího sněmu měla být Basilej, dále se v textu návrhu hovoří o nespecifikovaných městech ve Francii a Itálii. Organizace měla disponovat rozsáhlým úřednickým aparátem v čele s tzv. syndikem. Vyšší úřady měli zastupovat především zástupci země, ve které by zrovna sídlil kongres. Finanční pokrytí nákladů na fungování organizace měly zajistit pravidelné příspěvky do společné pokladny. Návrh též předpokládal kolektivní obranu členskými státy v případě napadení jednoho člena nečlenským státem. Rovněž obsahoval nástin možné společné hospodářské politiky a možnost započít ražbu společné měny a regulace cen potravin, a to v souvislosti s vojenskými taženími proti Turkům.

Jiřího diplomatické úsilí o realizaci spolku vyvrcholilo v létě roku 1464 vysláním poselstva k francouzskému králi Ludvíkovi XI. s cílem získat jeho souhlas se svoláním sněmu evropských králů, na kterém mělo jednání vyústit v založení mezinárodní mírové organizace podle plánu krále Jiřího obsaženého v návrhu Charty všeobecné mírové organizace.

Pro silný odpor stoupenců papežské politiky v královské radě, především biskupů, Ludvík návrh spolku nepřijal a celý projekt skončil nezdarem.

Uvedený pokus o dosažení mírového soužití států a národů však bývá označován za ideového předchůdce Charty OSN a základních dokumentu Evropské unie.

Česko-francouzská mírová smlouva z r. 1464, dále tzv. Rozšíření Zlaté buly sicilské z roku 1462, které králi Jiřímu udělil císař Fridrich III. za pomoc proti vídeňským vzbouřeným měšťanům, a také vzácný rukopis s vyobrazením krále Jiřího, pocházející z majetku jeho přímých potomků, minstrberských knížat ze Slezska jsou součástí tzv. Archivu české koruny, který je národní kulturní památkou České republiky, je uložen v Národním archivu v Praze a je možné jej nalézt v digitální podobě na www.monasterium.net.

Mgr. Jan Kubišta, LL.M., pracovník Evropské služby pro vnější činnost

(redakčně zkráceno)

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012