Posvícení

Helena Kresová 12 2014 Ostatní česky

POSVÍCENÍ

Posvícení je církevní slavnost, během které se posvětí kostel. Proto je výraz posvícení totožný s výrazem posvěcení. Na Moravě se mu říká Hody, ve Slezsku Kiermasz a na jižní Moravě Kiritag.  Tato slavnost souvisí s dostavbou kostela a byla považována za velmi významnou.   Po dokončení stavby byl kostel vyjmut ze světské sféry a teprve po posvěcení se v něm mohly konat bohoslužby. Den před slavností se kolem kostela postavily dva nebo i tři polní oltáře a u jednoho z nich se druhý den ráno věřící modlili. Biskup, který kostel světil ho za zpěvů a modliteb třikrát i s průvodem obyvatel vesnice obcházel a zdi kostela kropil svěcenou vodou. Kostel byl zamčený a uvnitř čekal kněz. Pokaždé, když šel biskup s průvodem kolem zamčených dveří kostela, zaklepal na ně berlou a pronášel řeč, na kterou mu kněz za dveřmi kostela odpovídal. Když biskup zaklepal na dveře potřetí, udělal na ně znamení kříže a kněz dveře kostela otevřel. Biskup s věřícími vešel dovnitř a svěcenou vodou posvětil oltář, pak všichni vyšli znovu před kostel a biskup od kostelníka převzal schránku s ostatky světce – patrona kostela a znovu s nimi obcházel kostel, pak je uložil do oltáře a následovalo svěcení všech obrazů a soch, které byly v kostele. Pak sloužil první svatou mši.

Podle legendy první posvícení slavil král Šalamoun. Po dostavbě chrámu v Jeruzalému chrám posvětil a potom  každý rok vždy ve stejný den na počest vysvěcení chrámu  zval své přátelé na hostinu.

 

Posvícení  je výroční slavnost, která se slaví vždy v neděli před nebo po svátku světce, kterému je místní kostel zasvěcen.

Posvícení se obvykle slavilo od sobotního do úterního rána, v některých oblastech i týden – od neděle do neděle.

Přípravy na posvícení začaly důkladným úklidem domu i hospodářských budov.  V pátek zabíjely hospodyně husy, kachny, kuřata, často i prasata a v sobotu je pekly, smažily řízky a dohlížely na řezníka, aby výrobky z prasete byly chutné. Podle receptů svých babiček pekly koláče a odpoledne je posílaly příbuzným a přátelům s pozváním na nedělní slavnostní oběd.  Scházely se na něj celé rodiny včetně vzdálených příbuzných, přátel a sousedů.

Večer, když byly všechny přípravy ukončeny, vyvěsili na kostelní věž prapor a v neděli ráno šli všichni do kostela na mši. Posvícení začalo slavnostním nedělním obědem. Hostitelé nabízeli svým hostům vypečené husy a kachny s knedlíky se zelím, řízky, jitrnice, jelita, na stole nechyběly koláče a pivo. Hosté vyprávěli veselé rodinné historky a společnost informovali o všem, co se v rodinách od jejich posledního setkání stalo. Po obědě šli znovu do kostela pro požehnání. Po něm se z hospody ozvala hudba a všichni šli tančit.

Posvícení se v každé farnosti slavilo vždy různě, proto císař Josef II. chtěl oslavy sjednotit a v roce 1787 vydal nařízení, které stanovilo, že posvícení se bude slavit třetí neděli v říjnu na svatého Havla, proto se mu říkalo „havelské posvícení“ nebo také „císařské hody“.  Kromě „havelského“ se slaví i místní posvícení tzv. „naše posvícení“.

 

 

Posvícenská říkadla

Už máme posvícení, za dveřmi v síni.

Jdeme pro řezníka, ať bije svini.

Voda se vaří, v měděnce skáče

zítra zas budeme dělat koláče.

A co jich napečeme, ve dvou pecích,

ty je pak rozneseš, Vašku po strejcích,

když přijdeš do domu, dej pozdravení,

že je zveme oba dva na posvícení.

 

O posvícení všechno to voní, tak jako v apatyce.

Tu voní jitrnice, tam zase koláče z pece.

Ten, kdo by nešel na posvícení,

ten je blázen přece.

 

O posvícení sedlák je pánem,

selka jde pro pivo s velikým džbánem.

 

Dnes je zlaté posvícení, dnes je zlatá neděle,

všechna kola zastavili, ve mlýně se nemele.

Zítra zlaté posvícení, zítra zlaté pondělí,

staré báby ať jsou doma, ať tančí v posteli.

 

To je zlaté posvícení, to je zlatá neděle,

máme maso a zas maso k tomu kousek pečeně.

 

V současné době dobrou náladu o posvícení ještě znásobily jarmarky a poutě, na kterých je mnoho atraktivních stánků, které si s nadšením prohlížejí a nakupují v nich nejen dospělí, ale i děti. Na návsích a náměstích nechybí kolotoče, houpačky a skluzavky.

Mgr. Helena Kresová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012