Terakotová armáda a první čínský císař

Olga Szymanská 12 2014 Dějiny česky

Unikátní výlet do starověké Číny poskytuje impozantní výstava na Výstavišti v Praze-Holešovicích – do 8. 2. 2015. Nabízí velmi zdařilou rekonstrukci proslulého mauzolea, považovaného za osmý div světa a jeden z největších archeologických objevů 20. století.

Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin z 3. století př. n. l., známé pod názvem Terakotová armáda (Ping-ma-jung) patří mezi největší a nejbohatší na světě. S unikátní konstrukcí se nalézá poblíž čínského města Si-an v provincii Šen-si – v místě Lishan. Celková plocha areálu zabírá přes 56 km2. Jeho nejznámější částí jsou tři podzemní jámy, v nichž se nalézá vojsko vyrobené z terakotové hlíny, čítající celkem 8000 vojáků, 150 válečných vozů a 670 osedlaných či zapřažených koní. K nalezení "osmého divu světa" došlo shodou okolností: v březnu 1974 se rolníci při kopání studny propadli do starověké chodby. Její stěny se začaly hroutit a oni stáli obklíčeni vojáky v plné zbroji. Archeologové chodbu během několika hodin zapečetili. Znovu zasypali vykopaný prostor a dva roky se nikdo nesměl k nalezišti přiblížit. Samotná císařova hrobka nebyla z důvodu obav archeologů o její poškození odkryta.

 

Císař

Císař Čeng, panovník státu Čchin, po nástupu na trůn kolem roku 220 př. n. l. nechal oslovovat Čchin (hlava státu Čchin). Byl prvním panovníkem, kterému se podařilo Čínu sjednotit. Za účelem obrany země před nájezdy severních kmenů vybudoval čínskou zeď. Vládl diktátorsky: kdo nesouhlasil s jeho názory, byl zaživa pohřben. Knihy, odporující jeho ideologii, byly páleny. Rozmařilý císař nechal pro sebe vybudovat přepychový císařský palác. Během života začal i s výstavbou své hrobky, na jejíž vybudování užil sil od sedmi set dvaceti tisíc lidí. Její výstavba zabrala téměř čtyřicet let, v nichž Číně vládl (246-210 před naším letopočtem), a v době císařovy smrti ještě nebyla hotová.

 

Armáda

Součástí hrobky je podzemní armáda 8000 terakotových válečníků, umístěných ve třech koridorech. Nejpůsobivější pohled na armádu je v první největší hale. Toto 230 metrů dlouhé a 62 metrů široké naleziště obsahuje na ploše 14260 m² hlavní formaci armády: se šesti tisíci vojáky a s padesáti válečnými vozy. Vepředu jsou tři řady po 70 mužích, otočených tváří k východu. Za nimi následuje v jedenácti oddělených vydlážděných chodbách celkem 38 zástupů s obličejem směrem k východu. Pouze vojáci v obou krajních řadách jsou otočeni tváří do stran, tj. na sever a na jih. Chodby byly původně překryty dřevěným stropem. Druhá jáma zaujímá plochu "jen" 6000 m². Má tvar písmene L: je zde uloženo více než 1000 bojovníků, včetně jezdců a válečných vozů. Třetí jáma nepravidelného tvaru se rozkládá na ploše pouhých 520 m². Ukrývá 64 vojáků, koně s vozy: představuje velení celého vojska. Čtvrtá jáma (nedokončena) je prázdná.

 

Výzdoba

V jámách se nalézá vojsko lučištníků, pěšáků, kušníků, vozatajů, jezdců a generálů v geometricky přesných regimentech. Sochy z terakotové hlíny, původně barevné, jsou v nadživotní velikosti: s výškou 166 – 187 cm a vahou 100 – 300 kg. S pravou výzbrojí, vyrobenou z bronzu a dřevěných částí, které se nedochovaly. Nenajdeme zde dvě stejné sochy: každá je unikátní typem tváře, které zobrazují 10 z celkem 10516 znaků čínského písma, jejichž pravý význam neznáme. V jednoduchém převodu: "Pozorně si prohlédni vojáky v chodbách a rozlušti skryté tajemství Slunce a Boha, tajemství, jež sahá až do počátku času". Bojovníci ukrývají skryté významy a symboliku: v polohách rukou, v účesu, ve výzbroji. Jsou tu i dva bronzové vozy císaře a stáj, znázorňující chov koní. Vozy, tažené koňmi, symbolizují poslední cestu Prvního císaře: věřil, že po smrti ho odvezou mraky ke Slunci, aby se stal středem vesmíru. Na kočárech jsou modří, časem zšedlou, vymalovány mraky, draci a ptáci fénixové, doplněné geometrickými ornamenty.

 

Současnost

Turistům jsou dnes zpřístupněny všechny tři jámy: první největší s terakotovými válečníky, druhá a třetí jsou z velké části neodkryté. Menší turistickou atraktivitu těchto dvou jam vyrovnávají zasklené sochy lučištníka a důstojníků různých hodností, které si lze prohlédnout zblízka. Také videoprojekci o průběhu vykopávek. V muzeu města Si-an je umístěno 2500 miniatur válečníků, objevených v roce 1965. Vzhledem k obrovskému historickému významu byla hrobka Prvního císaře zařazena na seznam světového dědictví UNESCO (1987). Budoucnost armády je ale i po dvou tisících letech nejistá: průmyslem znečištěné ovzduší i vlhkost terakotové sochy narušuje: úředníci proto rozhodli o zasypání částí výkopů, aby byly sochy zachovány i pro další generace.

 

Výstava

„Oproti všem předchozím výstavám, jež byly v souvislosti s Terakotovou armádou dosud v Čechách k vidění, se tato expozice bude také podrobně věnovat životu a hlavním atributům doby, ve které první čínský císař žil. Výstava „Terakotová armáda a první čínský císař“ navíc nebyla dosud nikde k vidění, svoji světovou pouť zahájí právě v naší metropoli“, prozrazuje jedinečnost expozice Štěpán Janeček z Beyond Entertainment. Na ploše 1800 m2 je 300 replik z terakotového vojska, včetně vozů a koní, bronzových zbraní. Ručně a s důrazem na detail i maximální shodu s originálem vyrobených v Číně-ve stejném regionu, kde bylo mauzoleum objeveno. Další část výstavy nabízí seznámení se sochami. S prvky charakterizujícími hodnost každého dokládá typ účesu, brnění, založení rukou, původní barevnost – na originálech dochované nepatrně. V podobě soch je „vyobrazen“ i celý proces a náročnost výroby Terakotové armády. S objevem hrobky či životem prvního čínského císaře se návštěvníci seznámují i prostřednictvím projekce dokumentárních filmů či audio průvodce .„Abychom lidem přiblížili zážitek z návštěvy pravého mauzolea v Číně, budou do hrobky na Výstavišti nahlížet shora – ze zhruba metrového mola, které povede po celém jejím obvodu“ dodává Štěpán Janeček.

Po celou dobu konání výstavy k dispozici zvýhodněné vstupné pro studenty, seniory, ZTP a školní skupiny. Předprodej zajišťuje Ticketpro.

 

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012