Politikon Zdenka Reimanna

Na politické scéně se nevyjasňuje jako obvykle, stále se mlží a zapínají mlhovky, abychom na své vlastní svinstvo lépe viděli a sváděli vinu za něj na někoho jiného.  O našem veselém prezidentovi netřeba mluvit.  Jeho jméno je pro příliš mnohé červeným šátkem, který by s radostí aktivoval svaly ruky s pěkně tlustým bodcem na konci. Jeho hradní mluvčí by měli skončit v jámě lvové; prezentovat prezidentské vulgarismy jako pokus o smysluplnou debatu o krásách českého jazyka je snad to nejidiotštější, co z lůna hrdých českých králů národa českého kdy vyšlo.

Ale jsou tu zajímavější věci, o kterých možno mluvit. V lidu bublá polévka přímodemokratických snah, tedy je tu řada zajímavých lidí a lidiček, kteří se snaží nastolit přímou demokracii, neb ta, kterou máme, je „sepsaná parlamentem a občanům vnucená.“  (Jiří Polák).

Pan Jan Piroutek tvrdí, že „soukromý majetek je neustále atakován, drze daněn, jako by bylo zločinem něco poctivě vlastnit. V dnešní době i většina dělníků má svůj soukromý majetek, domeček, zahrádku, auto , … pilu, svářečku …. o který by určitě nechtěla přijít. Náš stávající systém je pln hloupostí, jako je např. legalita násilím vymáhaných daní, které lid nikdy neodsouhlasil, nezodpovědnost prezidenta, politická (ne)zodpovědnost stran, hnutí, úřadů …  bez okamžitých záporných zpětných vazeb. Volbu stran není možné dovolit, když strany i hnutí jsou kolektivní, tedy kolektivně nezodpovědné entity. Nárůst počtu úřadů a úředníků je potřeba vážit na lékárenských vahách! Každý jeden z nich nás v průměru stojí ročně přes jeden milion Kč… “

A jsou tu mnozí další se zajímavými názory. Shlukují se v různých místních hnutích pod roztodivnými názvy, aniž mají přehled o celkovém stavu věcí veřejných. Často jim jde jen o právo zasadit či pokácet strom na svém nebo obecním a souvislosti s přetvářejícími se hodnotami dnešní doby ignorují. Stále více lidí nezapíná celý den televizi, protože sledovat producírování se hloupých politiků uprostřed vlezlých reklam nebaví. V rámci vyváženého zpravodajství pustí televize či rádio proruský projev prezidenta Zemana nebo našich věrných komunistů a vzápětí komentář nějakého západního zpravodaje, aniž se pokusí formovat v národě ponětí o našich euroatlantických židovsko-křesťanských hodnotách, s kterými jsme došli až do dneška a musíme vydržet jako tenkrát, když armády islámské Osmanské říše tábořily pod Vídní.

Ale na jaře se rýsuje kongres, nebo alespoň shromáždění malých přímodemokratických stran, hnutí a spolků, kde se budou jejich šéfové snažit sjednotit se a vytvořit asi osmimilionovou sílu opomíjených.  A začne snad tolik potřebné tóčo. Přihlaste se v redakci, pošleme více informací.