Rudolfínští mistři

Díla dvorních umělců Rudolfa II. z českých soukromých sbírek

Na současné výstavě v Muzeu hlavního města Prahy spatříme díla umělců: Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen, Josepha Heintze st., Pietera Stevense, Dirka de Quade van Ravesteyn, Matthiase Gundelacha, Adriaena de Vries. Dále několik dosud anonymních zajímavých rudolfínských děl a také soubor grafických listů.

Muzeum hlavního města Prahy, kde je výstava do 29. 3. 2015, doplňuje tuto krásnou výstavu vzácnou kolekcí ze svých sbírek.

Vznik sbírky

Po skonu Maxmiliána II. (1576) převzal Rudolf II. císařskou korunu. Rozhodl se přesídlit z Vídně do Prahy: pro krásu města i klid, který poskytovala. S nespolečenskou povahou chtěl být dál od rodiny a císařského dvora i panovnických povinností. Po příchodu do Prahy roku 1579 císař žádal české stavy o daně na přestavbu Pražského Hradu, ty souhlasily. Poručil, aby do Prahy přešla i část z vídeňské císařské umělecké sbírky, o jejíž základ se postaral Maxmilián I., štědrý mecenáš umění a podporovatel např. A. Dürera. Maxmiliána následoval s menší zaníceností vnuk Ferdinand I. Další Maxmilián II. se staral spíše o architektonické zkrášlení Vídně: jeho obor, mající vztah k budoucí kunstkomoře, byla botanika (proto zde i mořské hvězdice, mušle a jiné pod/mořské rostliny). V 16. století bylo sběratelství činností i výsadou mnoha šlechtických rodů. Ale Rudolfova sbírka se stala největší a nejproslulejší v Evropě. Aby ji císař mohl rozšiřovat, na to potřeboval rozsáhlé prostory. A ty skýtal Pražský hrad.

Podpora umění

Na pražském dvoře Rudolfa II. pobývali umělci, například Giuseppe Arcimboldo, Hans von Aachen, Josef Heinzt, Dirk de Quade van Ravenstein, Pieter Stevens, Adrian de Vries, Bartoloměj Spranger aj. Také alchymisté, astronomové, astrologové, včetně Tychona Brahe a Jana Keplera. Rudolf II. se považoval více za učence a umělce, než za panovníka. Jeho nákupčí projížděli Evropou a skupovali všechna významná výtvarná díla i celé série. Ve sbírce se ocitla díla takových malířů jako např. Vinciho, Raffaella, Cranacha st., van Leydena, Brueghela a mnoha dalších. Benátský vyslanec Soranzo dosvědčil (1612), že Pražský hrad je přeplněn obrazy a sochami, mnohdy se vršícími do velikých neroztříděných hromad. U pražských zlatníků císař nechal také zhotovit osobní korunu, která byla později užívána jako koruna Rakouského císařství a dnes se nachází v klenotnici Weltliche und Geistliche Schatzkammer (Světská a církevní klenotnice) v hradě Hofburg ve Vídni

Osud sbírky

Slavnou kunstkomoru Rudolfa II. potkal krutý osud. Sotva se císař rozloučil se světem, nastala její postupná likvidace. Podstatnou část odvezl jeho bratr a nástupce Matyáš okamžitě do Vídně, něco zdědili další bratři. Osoby, které měly do hradních prostor přístup, se neváhaly obohatit. O definitivní konec slavných sbírek se přičinili švédští vojáci, kteří je na přání švédské královny Kristiny odvezli do Stockholmu. Chce-li náš turista poznat poklady, které vytvořily z Pražského hradu Mekku umění, musí navštívit Uměleckohistorické muzeum ve Vídni, kde je uložena její podstatná část. Díla jsou však roztroušeny po celém světě, protože ani švédská kořist nezůstala nedotčená. Dříve jsme mohli jen sledovat, jak se na světových aukcích prodávají umělecká díla z rudolfínských sbírek a české kulturní instituce nemají prostředky na jejich získání. Později se sběratelé zasloužili, že se některá z nich vrátila do země původu. I na domácí půdě.

Výstava děl

Nyní nastal čas představit veřejnosti formou výstavy soukromou sběratelskou aktivitu jako činnost, která uspokojuje osobní zálibu. Je smysluplným investováním peněz a v neposlední řadě podstatným obohacením našeho kulturního dědictví a má být i inspirací pro budoucí potencionální sběratele. Návštěvníkům muzeí a galerií má umožnit, aby se alespoň na omezenou dobu potěšili významnými uměleckými díly, které jsou jinak skryta jejich očím.

Muzeum hlavního města Prahy do 29. 3. 2015

Olga Szymanská