Řád zlaté vařečky

Pamatujete si na popleteného krále z pohádky o princezně se zlatou hvězdou na čele? Stanislav Neuman ocenil svého kuchaře řádem Zlaté vařečky. Tak to jediné letos chybělo.
Poprask, který nastal po letošním udílení vyznamenání k 28. říjnu, se zřejmě zapíše do historie tím, jak vše začalo. Po prvních větách moderátora Jakuba Železného vypadl obraz i zvuk. Po chvíli se objevil titulek s oznámením, že je porucha a že nám děkují za pochopení. To se mne netýkalo, protože nechápu, jak to, že přenos nebyl jištěný! A to ne jednou, ale hned dvakrát! Takže jsem přemýšlela, jestli techniky popraví hned nebo druhý den. Nebo že by hackeři?
Předehra to byla jak víno. Po chvíli tam televize hodila záznam zpráv z 18 hodiny s odpoledním vyznamenáváním sira Wintona a Winstona Chuchilla. Pak v půli věty střih - jsme opět ve Vladislavském sále. Tam všichni čekali, až TV pokyne a bude moci začít slavnostní akt.
Prezident mluvil z patra, dlouho a vyjmenovával zásluhy některých vyznamenaných, aniž uvedl jejich jména. Přitom vynalezl nové slovo: přetržka. (I počítač mi je teď označil jako neexistující pojem!)
Řev (ohlas) v hromadných sdělovacích prostředcích je srovnatelný jen s tím, jak byla komentována alkoholická viróza Miloše Zemana při prohlídce korunovačních klenotů.
Vyznamenaní byli stateční lidé, bojující za vlast i vědecký pokrok, humanisté a odpůrci komunistického režimu. Jejich jména jsme všichni slyšeli a pak četli. Ale i jiná jména.
Takže zpět k tomu řádu Zlaté vařečky. Asi by měl Miloš Zeman obnovit na dobu svého panování tituly Zasloužilý umělec (příp. zasloužilý kamarád). Lucii Bílé, Robertovi Sedláčkovi a Filipu Renčovi by (bez urážky!) patřily. A Robert Sedláček by mohl přijít i v převlečení třeba za Kašpárka. Jestliže mluvčí pana prezidenta Jiří Ovčáček „pokládá za nepřípustné, aby si někdo stoupl před Vladislavský sál a vyháněl budoucí vyznamenané kvůli tomu, jak jsou oblečení”, asi k tomu má prezidentské požehnání.
K čemu tedy máme na hradě ceremoniáře, k čemu jsou nám tradice, proč se vůbec takovou oslavou zdržujeme? Režisér Jan Němec byl tak znechucen, že své vyznamenání na protest proti výběru oceněných a vůbec celému večeru vrátil. Škoda jen, že byl sám a škoda, že je dostal už od prezidenta Havla. Jenže: našel by se někdo z loňských oslavovaných, který by to udělal? Když si je vybral sám Zeman?
Copak se asi přihodí příští rok? Nemáte někdo v zásobě vyznamenání, které byste mohli na vrátnici Hradu vrátit?
Venda Šebrlová
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad