ČSÚZ - Rozhovor s předsedou ČSÚZ Jaromírem Šlápotou

Jak se stalo, že jste se začal zajímat o krajanskou problematiku?

- Po listopadu 89, resp. v roce 1991 ve Federálním shromáždění ČSR poslanci požádali ministra Dobrovského, aby podepsal souhlas se zásilkou ženijního materiálu pro rumunské krajany. Ministr nevyhověl, i když vše již bylo projednáno s rumunskou stranou - od vládních činitelů po celníky. V ČÚZ jsem zjistil, že jeden z hlavních zakladatelů byl monsineur Šrámek. Vzhledem k tomu, že k této osobnosti mám dlouholetý vztah, rozhodl jsem se spolupracovat a stal se jeho členem. Po roce mne členové ČÚZ požádali, abych kandidoval na předsedu a valnou hromadou jsem byl zvolen.

Jaké byly začátky Vaší činnosti jako nového předsedy?

- Nebyly lehké. Finance, které předtím plynuly od MZV ČR přestaly a my jsme museli přežít pouze z příspěvků členů. Nebylo také lehké překonat zátěž z minulosti, kdy zaměstnanci ČÚZ měli s některými krajany ve světě zákaz komunikovat. Že se tento problém podařilo časem zvládnout svědčí i to, že prof. Měšťan, který žil v Německu a v předlistopadovém období velmi nepříznivě mluvil, např. v radiu Svobodná Evropa o ČÚZ, se posléze seznámil s naší činností, přihlásil se za člena a v posledních letech je dokonce naším místopředsedou. I mnoho dalších krajanů se postupně stalo členy, ž čehož máme velkou radost.

Proč zůstal název Vaší organizace "československý" i po zrušení federace?

- Samozřejmě se o tom u nás vedla diskuze. Ale ukázalo se, že ponechat název je dobré, že to odráží situaci ve většině krajanských spolků, jejichž členská základna zůstala buď "československá" nebo "česká a slovenská".

ČÚZ je aktivní jak na tzv. Západě, tak i na Východě (Postavili jste např. sochu TGM v Mexiku i v Užhorodě.) Co chystáte v budoucnu?

- V posledních třech letech jsme se rozhodli, že se budeme věnovat vždy jednomu významnému projektu, který přinese trvalou hodnotu.

Jeden z nich je soustředit se na pomoc při vzdělávání dětí našich krajanů. To se nám daří v posledním období hlavně v Chorvatsku, kdy se snažíme zajistit vybavení školy a školky v obci Končenice. Při realizaci tohoto projektu, který předpokládáme ukončit do konce roku 2003, bude škola vybavena knihovnou TGM, audiovizuální technikou jak pro žáky tak pro učitele..

Tato knihovna bude sloužit celé obci, nechali jsme na ni zpracovat samostatný odborný projekt Bude jak chorvatská, tak česká.

Rovněž v Končenici zřídíme video a knihovnu pro mateřskou školku, pro kterou také zajistíme veškeré vybavení od šaten svítidel atd.

Ale pokud se zmiňujete o sochách zakladatele našeho státu a i zakladatele naše Ústavu T. G. Masaryka, jeho sochu chystáme vztyčit i Petrohradě a v Kokšicích...

Prosím, to je ale jenom krátký výčet našich aktivit. Já osobně jsem rád, že se s léta daří zvětšovat dosah naší činnosti.

A co Vás osobně těší na této práci? - Vztahy s krajany, které jsou srdečné a pozitivní. (I když také někdy dostanu vynadáno, že bychom to měli dělat jinak.) Ale v rozmanitosti těch, co odešli, je složité konat činnost, která by se líbila všem.

Sám mám největší radost, když se nám podaří zrealizovat něco užitečného pro děti. Nedá se ani vypsat radost dětských očí, když jsme jim věnovali na školku reliéf Ferdy Mravence.