ČSÚZ - JUDr. Jan Auerhan

2 2003 Ostatní česky
obálka čísla

Motto: "Dobro národa vyžaduje práci, vyžaduje odříkání a nevyžaduje útisk národa jiného. Útisk plodí nenávist a nenávist plodí válku

Vážení čtenáři, medailon o prvním předsedovi Čsl. ústavu zahraničního píši v chladných lednových dnech roku 2003, kdy svět, který se od počátku minulého století tolik zmenšil, je zmítán lokálními konflikty, o nichž se dozvíme takřka v momentě, kdy vznikly. Právě proto mi uvážlivá slova prvního předsedy ČSÚZ připadla svou zdánlivou prostotou a opravdovostí vhodným úvodem.

Muž, který se narodil 2. září 1880 v rodině hajného, na pomezí Vysočiny, vynikal bystrostí ducha, pílí a houževnatostí. Měl nejenom právnické, ale i ekonomické vzdělání. Celý život se jak teoreticky tak prakticky zajímal o život těch, kteří z různých příčin opustili nejprve Rakousko-Uhersko a později i svobodnou demokratickou Československou republiku. Již jako student v roce 1902 načrtnul a uveřejnil plán Ústavu pro pěstování styků s krajany v cizině a organizaci vystěhovalectví. V letech 1908-14 postupně navštívil skoro všechny krajanské kolonie v Evropě a vydal publikace, např. "Po stopách emigrantských osad v Prusku a Sasku" a "Česká kolonie na Volyni, v Rusku a na Kavkaze". V roce 1920 založil revue "Naše zahraničí", kterou 11 let řídil. Z jeho prací je zajímavá obsáhlá kniha. "Československá větev v Jugoslávii" z roku 1931, i když po rozpadu státu je všechno jinak, tak popisované problémy zůstávají. České kolonie Volyni a Kavkazu utrpěly jak za totalitního režimu v bývalém Sovětském svazu, tak po jeho rozpadu. Po osadách v Prusku a Sasku zůstaly nepatrné stopy občas připomínané tamními průvodci.

28.12.1928 byl Dr. Auerhan zvolen předsedou nově vytvořeného Československého ústavu zahraničního. Postupně se stal v krajanských otázkách profesionálem a zúčastnil se mnoha diskusí k otázkám národností, nacionalismu a vlastenectví. Svým pojetím "pozitivního" vlastenectví se přibližoval k Masarykovu chápání této otázky. Bohužel záslužnou a precizní práci Dr. Auerhana přerušila těžká choroba a následná operace, která zhoršila celkový zdravotní stav. Navíc byla v roce 1939 činnost Čsl. ústavu zakázána protektorátním režimem, stejný osud potkal i rychle vytvořenou organizaci Domovina zahraničních krajanů, ta byla zakázána roku 1941. Neobyčejnou krutost stanného práva po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha dokládá to, že prakticky invalidního dvaašedesátiletého muže zatklo 6. června 1942 gestapo a za pouhé tři dny 9. června 1942 byl komandem ranou do týla na střelnici v Kobylisích popraven. Odešel v něm člověk, který byl nejenom mužem rozumu, ale i hlubokého pochopení a citu pro ty, kteří opustili nebo museli opustit rodnou zem. Bohužel, pro náš malý národ ve středu Evropy byl jedním z mnoha velkých duchů, kteří odešli, aby po létech nesvobody v našich řadách chyběli. Stejně jako tam chybí ti, kteří v několika vlnách svou zemi nedobrovolně opouštěli a jen nemnozí se vrátili. V každém případě JUDr. Jan Auerhan dal do vínku Čsl. ústavu zahraničnímu tvořivé a demokratické vlastenectví založené na spolupráci a ochotně pracovat bez nároků na odměnu.

Jana Volfová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012