Co jedli slavní Pražané

9 2014 Dějiny česky

To je název nové výstavy v Muzeu gastronomie v Praze. Bude se postupně obměňovat a zaměřovat na další významné osobnosti. Dozvíte se, co měli rádi k jídlu slavní Pražané a co naopak vůbec nemuseli. První expozice je logicky věnována rodině a osobnosti Tomáše Garrique Masaryka.

 

Vznikla ve spolupráci s Muzeem TGM Rakovník. Dozvíte se, jaký vztah ke gastronomii měl první československý prezident, jaká byla jeho oblíbená jídla nebo názor na pití alkoholu. Během prohlídky také ochutnáte Masarykovo oblíbené cukroví a recept si budete moci odnést domů.  Připraveny jsou i interaktivní prohlídky pro děti  nebo komentovaná prohlídka výstavy.

Pro výstavy „Co jedli slavní Pražané“ byl v muzeu otevřen nový výstavní prostor „Králodvorská pasáž“. Toto místo poskytuje dostatek místa pro přehledné panely i artefakty přibližující nejen samotné osobnosti a jejich oblíbená jídla a nápoje, ale i životní styl doby, ve které žily.  Pohled na historii z okna kuchyně je velmi zajímavý a vypovídá o době daleko víc a poutavěji, než strohá data bitev a významných politických a hospodářských rozhodnutí.

 

První léta československé republiky a první léta TGM v roli prezidenta, nebyla z gastronomického hlediska nikterak idylická. První světová válka značně zpustošila celou Evropu a dotkla se samozřejmě i zásobování potravinami v Rakousku-Uhersku. Již záhy po jejím vypuknutí byly stanoveny nejvyšší ceny všech druhů mouky (28. listopadu roku 1914), přídělový systém byl pak zaveden 11. dubna roku 1915 a pokračoval i po vyhlášení Československé republiky až do 1. července roku 1921.

Přídělové hospodářství se dotklo většiny potravin. Mouka, chleba, mléko, maso, sádlo, cukr i brambory byly na příděl, stejně jako uhlí i textil. Dobové kuchařské knihy odrážely stav zásobování a zohledňovaly císařská nařízení.  V týdnu byly předepsány tři bezmasé dny, kdy se nejen nesměly prodávat, ale i konzumovat masné výrobky. Toto nařízení neplatilo jen pro hostince, ale i pro domácnosti. Autoři kuchařek se tedy předháněli ve vymýšlení úsporných a bezmasých receptů, nebo předpisů na pokrmy z vnitřností.  Plíce, ledviny, ani játra nebyly zařazeny mezi masa, stejně jako tlačenka a některé uzenářské výrobky. Zvýšila se konzumace zvěřiny a byl podporován a doporučován chov králíků. V muzeu je možno nahlédnout do „Králíkářské kuchařky“ obsahující více než sto receptů na úpravu králíka.

 

S ohledem na nedostatek potravin v prvních letech nové Československé republiky je o to ještě sympatičtější pohled na jednoduše a skromně prostřené stoly prezidentovy rodiny.

Alois Kadlec, prezidentův stolník, napsal: „Jestliže mám mluvit o jídle, musím povědět, že pan president vůbec neměl v lásce složitá jídla, která měla bůhvíkolik chodů. Proto taky byla jeho tabule docela jednoduchá. Polévka, předkrm, maso, moučník a dost. Černá káva však po obědě chybět nesměla.“

Prezident Masaryk byl milovníkem dobré kávy. Návštěvníci se také seznámí s dobovou kulturou přípravy kávy. Patří k tomu vedle domácích pražítek na kávu také velmi zajímavé různé druhy kávovarů.  Příležitostně budou připraveny i ochutnávky oblíbených jídel pana prezidenta Masaryka - švestkové knedlíky, oblíbené cukroví, lidově přezdívané Masarykovy dukáty, nebo tradiční guláš.

 

Další osobnosti, se kterými plánujeme návštěvníky seznámit, jsou slavní hudebníci Bedřich Smetana, nejen co rád jedl, ale také jakou pochoutku po něm pojmenovali ve Švédsku. Dále  Antonín Dvořák, mistr Jan Hus, výstava bude připravena ku příležitosti šestistého výročí jeho upálení. Připravujeme také jídelníček Karla IV. a dietní doporučení jeho lékaře, prostřené stoly Václava IV. a jeho prohřešky, co vařila Olga Scheinpflugová Karlu Čapkovi a mnoho mnoho dalších.

 

Foto: Muzeum gastronomie

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012