Chartista Bohumír Janát

Anna Sobotková 7 2014 Dějiny česky

Tento rok je to již 16 let, co zemřel filosof, signatář a mluvčí Charty 77 Bohumír Janát, který svým životem i filosofickými texty podává svědectví o morální pevnosti uprostřed povrchního světa. Zároveň je to však i svědectví o nás, kteří rychle zapomínáme na osobnosti a hrdiny Charty 77.


Je to připomínka, jak děsivá byla minulost komunistického režimu, na kterou v současné době pozapomínáme a vytváříme tak prostor pro narůstání nového zla. Mnoho lidí věnovalo svou energii i život tomu, aby komunistický režim podlomili, jedním z nich byl také filosof Janát. Co málo o této osobnosti ve stručnosti říci. Narodil se 7. 11. 1949 v Táboře. Vystudoval filosofii a psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Smrt Jana Patočky, k jehož filosofickému odkazu se po celý život hlásil, ho přivedla do řad Charty 77. K rozhodnutí podepsat Chartu 77 však nebyl motivován osobními ambicemi. Za celou dobu působení ve funkci mluvčího se nezavázal přijetím hmotné podpory. V tomto období byl propuštěn z řad zaměstnanců Akademie věd a živil se mimo jiné jako stavební dělník a vrátný. Často také překládal pro potřeby Charty 77. Pro své názory a účast na politických demonstracích byl často zatýkán. Někdy se tak dělo i bez zjevné příčiny, jak vypovídá jeho dopis datovaný        12.12.1987, ve kterém upozorňuje tehdejšího ministra vnitra Oldřicha Vajnara na své zatčení, které bylo vykonáno u něj doma. Dva muži v civilu zazvonili, jeden z nich se legitimoval jako příslušník VB. Oznámili mu, že v zájmu jeho bezpečnosti bude během plánované manifestace na podporu OSN odveden na předem nespecifikované místo.    Potom byl nucen strávit deset hodin na oddělení VB, aniž by se dozvěděl pravý důvod svého zadržení. Po revoluci 1989 se mohl vrátit zpět na své místo v Akademii věd. Na rozdíl od svých kolegů Janát po sametové revoluci nevstoupil do politiky, ale jak bylo jeho zvykem, zůstal v pozadí. Nikdy nezradil své svědomí a nejednal v  rozporu s vlastním přesvědčením. Dál pracoval a věnoval se filosofickým tématům doby. Hlavním tématem filosofa Bohumíra Janáta se stala krize současné doby. Ve své práci často odkazoval a čerpal ze svých vzorů, kterými byli T. G. Masaryk a Jan Patočka. Janát byl faustovským tématem přitahován od mládí, teprve po sametové revoluci však vytvořil několik faustovských studií.  Poslání Charty 77 chápal v nadčasovém významu, a proto patřil i ke třem mluvčím, kteří odmítli její zrušení. Po jeho předčasném odchodu vyšla ve spolupráci s manželkou Alenou Janátovou kniha vzpomínek a dokumentů  - Výzva a inspirace.

- Anna Sobotková -

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012