Sté výročí

Olga Szymanská 7 2014 Dějiny česky

Atentát na Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu 1914 odstartoval první světovou válku, která skončila roku 1918 dohodou evropských mocností. Toto výročí, stejně jako příčiny Velké války (stále aktuální) – touha po moci, nenasytnost, nedostatek charakteru – je dobré si připomínat. Pokusme se o to v osobách a událostech.

 

Pár

František Ferdinand Rakouský (18. 12. 1863/Štýrský Hradec) - syn Karla Ludvíka (bratra rakousko-uherského císaře Františka Josefa I.) a Františky Ferdinandy, dcery Ferdinanda II., vladaře Království obojí Sicílie. Následník trůnu. Povoláním voják: jako Generální inspektor veškeré branné moci v Rakousku-Uhersku v případě války svrchovaný velitel vojsk. Po smrti modenského vévody Františka V., arcivévody rakouského, jediný univerzální dědic jeho majetku i predikátu „Este“. Věnoval se lovu (na Konopišti 3000 trofejí - jedno procento z celkového počtu), sběratelství, cestování. Po koupi zámku Konopiště ho i s okolím zvelebil.

Hraběnka Žofie Chotková (1. 3. 1868/Stuttgart) - dcera Vilemíny Kinské a Bohuslava Chotka, rakouského velvyslance v Bádensku-Wurttembersku (patřil k III. rodové linii Chotků: zakladatel hrabě Karel byl významný státník a nejvyšší purkrabí Čech). V Čechách Žofie pobývala s rodinou ve Velkém Březně i na zámku Kinských v Kostelci nad Orlicí. Byla vzdělána jazykově a hudebně, nadána tanečně i sportovně, se zálibou k divadlu. Ztepilá, s oduševnělou tváří.

 

Manželství

Poprvé na Vídeňském plese 1885 sedmnáctiletá Žofie modrookého Františka ihned upoutala. Jako dvorní dáma arcivévodkyně Isabely poznávala členy panovnického rodu. Po setkání při pražských dostizích 1894 začala mezi oběma korespondence. Ferdinand akce organizoval tak, aby Žofii mohl vidět. Od jeho audience u císaře, s prosbou schválení sňatku uplynulo šest let, nežli k němu císař po právnických jednáních svolil. Svatba se konala 1. 7. 1900 na zámku Zákupy. Hraběnka od císaře obdržela titul Kněžna z Hohenbergu, později titul Vévodkyně. V př. ovdovění měla obdržet zámek Arsteten. Arcivévoda stvrdil přísahou sňatek za nerovnorodý, tj. potomci nebyly oprávněni nárokovat trůn. Žofie se nezúčastňovala mnoha akcí císařského dómu. Manželství přineslo tři děti. Ferdinand zvelebil Konopišťský zámek se zahradami, parkem, okolím. Coby zbožný člověk nechal postavit v kraji kapličky. Roku 1907 se zastavil v Benešově i císař, aby synovce pozdravil, kromě význačných hostů navštívil zámek i císař Vilém II . F. F. měl četné služebnictvo, personál, zaměstnával lid z okolí. Často cestoval s rodinou, sám v rámci státnických a vojenských povinností.

 

Atentát-Důvody

Berlínská smlouva 1878 ustanovila území Bosny a Hercegoviny, do té doby provincii Osmanské říše, pod správu Rakousko-Uherska. Srbsko, etnickou populací svébytné pouze zčásti, bylo však státem s vlastní správou. Po sporech Bosnu a Hercegovinu Rakousko-Uhersko anektovalo, proti čemuž Srbsko ostře protestovalo. Po zprávě Ruska Srbsku, že v př. válečného konfliktu by ho západní mocnosti nepodpořily, Srbské vedení s podmínkami R.-U. souhlasilo. Vhodná záminka ke konfliktu přišla v červnu 1914: rakousko-uherská armáda realizovala v Bosně vojenské manévry. Bosna a Hercegovina, Srbskem podporována, s připojením k monarchii nesouhlasila. Arcivévoda František F. - jako vrchní inspektor r.-u. armády byl pozván do Bosny na přehlídku svých jednotek při vojenských manévrech. Věděl, že strýce Františka Josefa I. se tajná organizace srbských nacionalistů Černá ruka pokusila zabít již r. 1911, přesto se rozhodl v závěru manévrů navštívit hlavní město Bosny - Sarajevo. A to i s vévodkyní Žofií: po jeho boku by jí stejnou měrou jako jemu byla projevována náležitá úcta.

 

...pro naše děti!

Hlavní body atentátu: 28. června 1914 nastoupil arcivévoda cestu vlakem z lázní Ilidža. Na sarajevském nádraží se Žofií a doprovodem přesedl do aut. Málo policistů, vojsko žádné: policejní ředitel přesvědčen, že v zemi panuje pořádek. U kasáren čekala trojice atentátníků: na vůz následníka hodil granát Čabrinovič, který explodoval pod koly druhého vozu. Útočník zajat. Vozy pokračovaly k radnici. Zbylí dva atentátníci se neodvážili zaútočit. Vše snad zažehnáno… Po návštěvě radnice se Ferdinand rozhodl pro změnu: navštívit v nemocnici členy doprovodu, raněných granátem. Nastoupil s chotí do třetího vozu. Jeden z trojice atentátníků Gavrilo Princip byl v ulici, kudy vozy mířily k nemocnici. Vystřelil na vůz arcivévody: jednou kulkou zasáhl vévodkyni do břicha, druhou Franze Ferdinanda do krku. Oba ihned převezli k ošetření do guvernérovy rezidence, ale bylo již pozdě. Dle výpovědi hraběte Harracha (ve voze po arcivévodově levici chránil tak jeho srdce proti kulce) zazněla poslední slova Ferdinanda: "Žofie, Žofie, neumírej! Zůstaň na živu... pro naše děti!"

 

Válka-Příčiny

Ve sporech o svrchovanost, surovinové zdroje, kolonie a mocenský vliv byl atentát poslední kapkou. Základem spojeneckých celků (od konce 19. st.) byla dohoda mezi Německem a Rakousko-Uherskem (1879), k nimž se připojila Itálie: vytvořily Trojspolek. Protipólem byla smlouva Ruska a Francie (1894), později mezi Francií a Velkou Británií, který Rusko doplnilo: vytvořily Dohodu. Německo by uvítalo útočné operace, ale na rozpoutání válečného konfliktu si netroufalo. Připojením Bosny a Hercegoviny k Rakousku-Uhersku se politické napětí vyostřilo na nejvyšší míru. Srbsko atentátem demonstrovalo nezávislost. Rakouská strana mu odpověděla ultimátem. Na radu Ruska Srbsko ustoupilo, podmínky ultimáta však nepřijalo. R.-U. vyhlásilo Srbsku válku. Následek: ostrý konflikt kvůli spojeneckým dohodám. Po kořisti toužící Německo se do něj zapojilo vyhlášením války Rusku i Francii (zač. srpna 1914), na jejichž území chtělo přes Belgii. Následovalo vyhlášení války Velké Británie Německu, nato vyhlášení války od R.-U. Rusku a Černé Hoře. Francie i Velká Británie se přidaly na stranu nepřátel monarchie. V Asii se k Dohodě připojilo Japonsko, k Trospolku Osmanská říše, tím vstoupily do války.

 

Výročí

K letošnímu 100. výročí atentátu na Františka Ferdinanda d´Este a začátku Velké války probíhá v součinnosti zámku Konopiště, měst Benešov, Brno, Písek, Plzeň, Praha, Arstetenu i dalších řada akcí. Výstavy: Spojeni svazkem manželským-Spojeni stejným osudem (Zámek Konopiště), Velká válka aneb Začalo to v Sarajevu (Špilberk Brno), Naše moře/Rakousko-Uherské válečné námořnictvo (NTM Praha), Pošta za Velké války (Poštovní muzeum Praha) a mnoho dalších. Konference, pietní akty, vojensko-historické akce, manévry, fimové, televizní pořady, konference. Z ostatních akcí: Mým národům 1914-2014-Mezinárodní setkání klubu vojenské historie (Benešov), Den válečných veteránů (Benešov) ad. Vystavení parní lokomotivy se salónním vozem AZA 1-0086 F. F. (Praha, Brno)+ vydání dopisnice s motivem vozu (Česká pošta). Setkání představitelů šlechtických rodů v Chlumu u Třeboně a v Arstetenu.

Podrobný program na www.velkavalka.cz.

 

Olga Szymanská

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012