Slovo na červen

Eva Střížovská 6 2014 Slovo redakce česky

Právě jsem se vrátila z každoročního setkání Čechů a Slováků ve Skandinávii. Odehrává se, jak již mnozí čtenáři vědí, uprostřed Švédska, aby to účastníci měli pokud možno podobně daleko. Protože tam je všechno dosti daleko. Když se kouknete na mapu, hlavní město Stockholm je teprve v asi dolní třetině země, ale jedete z něho do Kyrkekvarnu, kde se všichni sejdou, autem asi čtyři hodiny.

 

Je to poblíž druhého největšího švédského jezera v krásném přírodním prostředí, plném zeleně a vody, což je ostatně ve Švédsku typické. A zatím co tady, v Česku, koketovali s možným návratem  zmrzlíci a záplavy, na severu bylo krásné léto.

 

Jely jsme s bývalou kolegyní Marinou, jako jsme jezdívaly už asi od roku 1995, než ji vystřídala Martina Fialková, protože Marina musela nastoupit do nějakého výdělečného zaměstnání. Uživit tři děti z Českého dialogu prostě nebylo možné. Nicméně, ve spolupráci pokračujeme, i když je dnes Marina už 13 let šéfredaktorkou prestižního vědeckého časopisu Akademický bulletin. Aspoň se u nás občas objeví zajímavý rozhovor či článek z oblasti vědy, což my, s Martinou moc nezvládáme.

 

Každoročně se do Kyrkekvarnu (česky je to Kostelní mlýn) sjíždí asi 70 až 100 milých lidí ze všech koutů Švédska, ale i z Norska a Dánska. (Z Oslo je to např. stejně daleko jako ze Stockholmu.)

 

Setkání začíná ve čtvrtek odpoledne kávou a dortem.  Švédi mají totiž volno na svátek nanebevzetí panny Marie. Pak si vezmou v pátek volno a program může být na celé čtyři dny. Je kulturní i sportovní.

 

Mívám tam vždy nějakou přednášku – většinou o svých cestách do světa za krajany. Ale letos jsme si s Marinou zopakovaly veselé i smutné povídání o naší nejlepší zpěvačce Evě Olmerové, které jsme měly loni v srpnu na velikém setkání v Pikovicích u řeky Sázavy. Eva měla loni 20 let od své smrti a letos by oslavila osmdesát let. Fotky, muzika i naše řeči se líbily.

 

Jindra Šípek měl jako vždy moc pěkné vyprávění a promítání ze svých cest.  Tentokrát to bylo o Madagaskaru, kde je ještě středověk. (Kilimandžáro před pár lety bylo také moc poutavé).

Oblíbená je také každoroční Chvilka poezie. Mezi Čechy je několik zdatných básníků. Po Otovi Štorchovi, který připravoval Chvilku mnoho let, ji nyní přichystala Jitka Vykopalová. A ta také pozvala na besedu slovenského spisovatele Vladimíra Oravského. Za dobu svého pobývání ve Švédsku napsal mnoho knížek v různých jazycích. Bylo milé si s ním povídat a o jeho knížkách ještě napíšeme.

 

Když jsme před několika lety navštívily Kyrkekvarn s Marinou i s Martinou dohromady, hrál k večerní náladě i k tanci Vlado Hronec (před ním ještě Jura Holásek, ale to jste již asi dříve četli). Teď asi třetí rok přijíždí do Švédska Kapela starých časů z Moravy. Ve čtvrtek hraje trampské a country písně, v pátek přidá cimbál a bez mikrofonů (což cením) hraje moravské lidové. V sobotu pak směsku a mezitím si vždycky dá Do kalíšku, do kalíšku…a pak je přestávka. Letos Moraváci přivezli i vínko k ochutnání, což bylo příjemným zpestřením programu. Také sem přijíždějí zástupci konzulátů českého i slovenského, Informují, o novinkách, besedují a večer s námi zpívají.

 

A písničky - to je také jeden z důvodů, proč se tady všichni cítí tak dobře…

Na snímku Petra Růžka jsou pánové, kteří naslouchají veršům při Chvilce poezie.

Eva Střížovská

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012