S Čínou na věčné časy...

Venda Šebrlová 4 2014 Aktuality česky

Chceme zlepšit vztahy s Čínou a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se snaží, až mu kape pot z čela. Pro jistotu hned na počátku své třídenní návštěvy Pekingu prohlásil, že Tibet považujeme za součást Číny.

Ale to přece nikdy nezpochybňoval ani Václav Havel a současný dalajláma chce pro Tibet jen širší autonomii. Jenže česká vláda má potřebu zvýraznit náš přátelský postoj k asijské velmoci, od které by (podle jejího názoru) mohly proudit větší peníze. Budeme víc vyvážet, budeme vřeleji vítat čínské turisty... Jenže hotelů je u nás až až, turisté z celého světa se v nich v klidu střídají a nevypadá to, že by ubytovací služby při přibíraly tisíce zaměstnanců. A vývoz? Kde je díra na trhu, vědí především lobisté a jejich zprávy (valnou většinou) nejsou určeny české vládě. Obchodujeme s podniky různých zaměření a velikostí především proto, že jsme schopni platit. Takže prohlášení ministra Zaorálka je zbytečné plácnutí do vody. Jako když začátečník skočí místo šipky placku...

Představa, že bych v Praze ještě jednou na vlastní oči viděla dalajlámu a slyšela jeho moudrá slova, se teď zdá neskutečná. Přitom vyspělé západoevropské státy se nebojí kritizovat potlačování lidských práv v Číně a dalajláma pro ně není nebezpečný exotický tvor. Díky sametové revoluci a Václava Havlovi jsme pro svět (resp. pro většinu zemí) zemí s dobrou pověstí. Český ministr zahraničí byl v Číně naposledy před patnácti lety. Nynější šéf Zaorálek svým prohlášením těžko zaujal natolik, aby si jej v Číně pamatovali. Takže asi nejdůležitější je, že jedná o přímé letecké lince mezi Pekingem a Prahou.

Venda Šebrlová

 

 

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012