V Praze opět vystavuje Jaromír Brabenec

V podvečer švédské obdoby našich "čarodějnic", oslavy zvané Valborgsmässoafton,  30. dubna, byla na zahradě švédského velvyslanectví v Praze odhalena skulptura Jaromíra Brabence. Tento pražský sochař a výtvarník, žijící řadu let ve Švédsku, v posledních letech střídá oba své domovy v obou zemích.

Socha vytvořená z masivního kovu, nazvaná Moment 45, svým "průstřelem", tedy mechanickou, umělecky ztvárněnou deformací, připomíná mnoho let nesvobody Československa a odporu proti ní. Tomuto odporu vydatně napomáhali i tehdejší švédští velvyslanci, působící v Praze (zejména Agda Rössel, známá osobnost švédské diplomacie, která v Praze prožila dobu po srpnu 1968.)

Objekt odhalila osobně současná velvyslankyně, paní Annika Jagander za přítomnosti početného mezinárodního publika pozvaného ambasádou. Socha Jaromíra Brabence nemohla být umístěna lépe - vždyť švédské velvyslanectví na pražském Pohořelci má unikátní polohu s úchvatným výhledem na celou pražskou kotlinu se stovkami věží, Vltavou a jejími mosty, ale i na těsně sousedící mohutné Hradčany a zelené, nyní i kvetoucí svahy vrchu Petřína. Dalším příjemným zpestřením večera byly i švédské lidové písně v podání studentského sboru z Brna.

MaF

Na fotografii hovoří velvyslankyně paní Annika Jagander, vpravo autor Jaromír Brabenec

A protože Jaromír Brabenec (Švédsko/ČR) má v současné době i výstavu v pražské galerii Pecka pod Vyšehradem, rádi přejímáme informaci o jeho tvorbě z pera Jiřího Machalického.

V tvorbě Jaromíra Brabence se projevuje hravost spojená s konstruktivním cítěním, náhoda s přesným řádem, vzpomínky s jasným vnímáním skutečnosti. Prosazuje se v ní smysl pro vyjádření energií,  pro vývoj přírodních procesů. Ovlivnily ji i některé  zážitky z dětství a mládí. Působilo na ni i  jeho technické cítění a vzdělání, které podpořilo schopnost vytvářet logicky uspořádané kompozice, přesně dělit a formovat plochu a prostor.

Pozoruhodné jsou geometrické asambláže, které vznikaly po dobu téměř tří desetiletí. Souvisejí s odkazem konstruktivismu i s konkrétním uměním. Projevuje se v nich také mimořádný cit pro barevné vztahy a volbu materiálů. V těchto reliéfních „obrazech“ se prvky mohou různými způsoby přeskupovat -  natáčet, přibližovat nebo vzdalovat.   Koncept těchto geometrických „obrazů“ je založen na myšlence nekonečného množství variant při použití nejexaktnějších výrazových prostředků.  Autor v nich nepřikládal  žádný význam osobnímu rukopisu.

Některé umělcovy sochy jsou založeny na vystižení přesného rozhraní mezi labilitou a stabilitou. Stačí jen málo, aby se porušila rovnováha, aby se zhroutily dlouho utvářené vztahy. V dalších objektech se zrcadlí jeho pohled na naše prostředí, spojený nejen s dávnými vzpomínkami,  ale i s hlubokým pochopením přírodních zákonitostí.

Sochař přemýšlí nad působením často protichůdných, pozitivních i negativních sil. Nad tím, jak jediný okamžik může všechno změnit a jak lze překonat i zdánlivě nepřekonatelné překážky. Jeho tvorba souvisí s některými událostmi, které zásadně ovlivnily vývoj naší společnosti. Reaguje na dávné osobní prožitky z války, které zůstaly hluboce zasunuté v mysli a které se do jeho díla promítly až po mnoha letech. Jeho práce někdy mají silně existenciální podtext.

V řadách „obálek“ z osmdesátých a devadesátých let  se prolíná  hravost, navazující na  dadaismus s jeho zdůrazněním náhody,  s konstruktivním cítěním. Umělec dokáže využít své nápady do důsledků, vyzkoušet jejich rozmanité možnosti,  balancovat mezi řádem a náhodou. V cyklu „gratulací“  rozvíjí své  kombinační schopnosti. Ve spojení stejných prostorových prvků a střídání různých barevných tónů se znovu uplatňují nevyčerpatelné variace. Promítá se do nich bohatství přírody, vývoj společnosti i pokrok v přírodních vědách a technice, který výrazně určuje životní styl. Někdy Brabenec zase naznačuje, k jak absurdním závěrům může dojít důsledné uplatňování určitých zákonitostí bez ohledu na přirozený vývoj.

V jeho tvorbě se často projevuje i  jemný smysl pro humor a s ním spojené odlehčení. Její jednotlivé linie se sice někdy dost liší, ale přesto je přirozeně spojuje nejen cit pro volné rozvíjení řádu, ale i pozitivní přístup k životu. Na jeho práci nesporně působí poznání různých prostředí a  z něho vyplývající zkušenost. Jeho názorová otevřenost se projevuje využíváním rozmanitých výrazových prostředků a schopností monumentálního i komorního až intimního vyjádření představ. Brabencovo široké pole působnosti, sahající od designu přes obrazy, objekty a sochy až ke konceptuálně zaměřeným projektům, odpovídá současnému vývoji, pro který je typické prostupování různých uměleckých oborů i výtvarných oblastí.

Jiří Machalický