Hlučná samota

100 let Bohumila Hrabala

Minulé týdny jsme prožívali hrabalovské oslavy a nebylo periodika, které by nepřispělo k analýze jeho života a díla. (Nevím, jak se s tím vypořádal bulvár, protože ho nečtu, ale snad se aspoň tentokrát držel zpátky. Doufám!)

Probíráno samozřejmě bylo i jeho chování za normalizace. Velmi dobrý materiál byl s titulkem Bohumil Hrabal v osidlech cenzury, s podtitulkem Jak komunisté ovládali nejlepšího českého spisovatele a dojemným portrétem spisovatele s psím obojkem na krku - díky týdeníku Respekt!

Teď nastal čas klidného listování v obří knize Hlučná samota. Autoři si právem zaslouží naši úctu, textu a obrazového materiálu je tak půl na půl. Dokumenty, fotografie, rukopisy,dopisy editorů i cenzorů, články z oficiálního normalizačního tisku i samizdatu... A to všechno v zasazeno do širších společenských souvislostí. Budete rádi, že v roce 1989 se dostalo spisovateli hojně úcty doma i v zahraničí. Jenže, to už byl dost unavený. I když - na fotografii s Josefem Škvoreckým a Zdenou Salivarovou vypadá šťastný. To se skoro v pětasedmdesáti znovu vrací ke psaní. A v letošním roce byly jeho knihy překládány už do třicátého cizího jazyka!

Hodně materiálu je z osobního Hrabalova archívu, u některých fotografií nebylo možné dohledat kdo, kde a kdy... Ale nebojte se, zcela přesně byla např. určena fotka už legendárního strýce Pepina, (který má na první pohled do charismatu Jaromíra Hanzlíka hodně daleko!), ale on prý skutečně takový pábitel byl! Když jsem při náhodném setkání s panem Hanzlíkem nazvala jeho ztvárnění geniální, odpověděl: „ To ne já, to Menzel je geniální!”.

Ke knize se budete vracet a číst v ní nahodile. Budete se bavit, budete se vztekat, budete smutnit. Zamyslete se nad poslední celostránkovou fotografii Milana Jankoviče: Bohumil Hrabal odchází polní cestou pryč od závisti, neporozumění, nemoci a únavy - ale nemá sklopenou hlavu! Pak se vraťte na str. 239 a podívejte se na rukopisný citát: ... rakev je má kolébka, hřbitovní nápis listem křestním...!. I tato kniha změnila kousinínek hřbitovního nápisu v list křestní.

Vydala Mladá fronta