Pro děti i ne-děti

Minule jsme oznámili, že zavádíme novou podrubriku s tématem děti a starší občané, kterým se většinou říká senioři. Těšíme se na Vaše ohlasy, nápady a zatím pokračujeme s malou básničkou a hezkým obrázkem.

Stonožka

Stonožka jménem Kamila

potkala motýla Emila.

„Emilku, motýlku,

půjč mi svá křidélka na chvilku!

Kdybych tvoje křídla měla,

chodidla by nebolela.

Létáš si vesele po obloze

a nevíš, co to je,

mít puchýře na každé noze!“

Perličky  od našich nejmladších

• Když jsme vstupovali s vnukem do naší chaty, nezapnuli jsme světla, aby za námi nepřilétli komáři a jiná havěť.  Nebyli jsme úplně úspěšní, několik světlušek se dostalo dovnitř.  Vnuk je viděl dřív, než já a zklamaně prohlásil: "Babi, nemá to cenu, komáři na nás jdou s baterkama!"

• Když se mne vnuk zeptal, jak jsem stará, v žertu jsem odpověděla, že nevím.  Poradil mi: "Podívej se do spodních kalhot, v mých je napsáno ´4 až 6 let´.

• Děda vedl své tři vnoučky domů, když kolem nich přejelo hasičské auto. Vedle řidiče v něm seděl velký pes.  Děti začaly přemýšlet, jakou úlohu ten pes má.  První uvažovalo, že asi aby udržoval diváky v uctivé vzdálenosti od ohně.  "Kdepak", mínilo druhé, "mají ho jako maskota pro štěstí."   Diskusi ukončilo třetí dítě: "Nic z toho, oni ho vozí sebou, aby jim hledal požární hydranty".

• Můj vnuk chodí do druhé třídy.  Jednou přišel domů a pyšně oznámil: "Babi, dnes jsem se naučil, jak se dělají děti!"  Snažila jsem se zachovat klid: "Tak jak se dělají děti?" - "To změníš "í" na "ě"  a "ě" na "i" (dítě-děti).

• Zeptali se šestiletého, kde bydlí jeho babička.  "Ta bydlí na letišti.  Kdykoli nás přijde navštívit, jedeme ji tam vyzvednout a když skončí její návštěva, vezmeme ji zase domu na letiště.

• "Můj dědeček je ten nejchytřejší.  Učí mne to nejlepší, ale nevidím ho dost často na to, abych už byl tak chytrý jako on."

Autor básničky je Mirek Seifert a kreslířkou Dagmar Broučková