Zničený památník trampů

3 2014 Aktuality česky

Možná, že hraběnka ani nevěděla, že tam mají trampové památník, možná ani neví, co jsou to trampové a jaká je to světová jedinečnost. Jistě ani sama nešla kácet stromy...bude zajímavé, jak se k tomu postaví...

-red-

Trampové, rozzuření zničením svého nejposvátnějšího tábořiště v zemi, chystají vyslat protestní deputaci k majitelce lesa, hraběnce Kristina Colloredo - Mansfeld. Ve hře je i demonstrace před Úřadem vlády.(FOTOGALERIE)

V takovém případě by se jednalo o vůbec první veřejný protest po více jak 80 letech, kdy se tisíce trampů setkali v Praze na demonstraci proti policejní brutalitě. Trampové už Colloredo-  Mansfeld zaslali do jejího sídla protestní otevřený dopis. V případě majitelů lesa se totiž jedná vesměs o cizí, rakouské státní příslušníky - potomky šlechty, kterou sem v rámci tuhé rekatolizace pozval v 17. století rakouský císař. Jak navíc redakci upozornil známý historik, publicista, hudebník a člen Foglarova skautského oddílu Jaroslav Čvančara, Kristina Colloredo- Mansfeld (ještě před nedávnem majitelka lesů, nyní patří jejímu synovi Leonardhovi- pozn. red.) se po 22 let až do minulého roku marně soudila s českým státem o rozsáhlý majetek, který byl jejímu otci zabaven na základě Benešových dekretů.

Co nezničili komunisté, dokázala prosudetská šlechta
To vše způsobil necitlivý zásah dřevařů, kteří na příkaz vedoucího polesí Colloredo- Mansfeld v Dobříši (používání šlechtických titulů je u nás už od roku 1918 zakázáno zákonem, každý kdo tento zákaz poruší, hrozí citelná pokuta- pozn. red.) Vladimíra Kocoura, který nechal 17. Února porazit tři staleté smrky, ke kterým pět generací trampů nosilo své památeční kameny nebo dřevěné „placky“ na památku dvou trampů- příslušníků protiněmeckého odboje. Němci je za jejich odbojovou činnost zavraždili v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. Jak přitom vyplývá ze zápisů dřevařů, kteří nechali před zahájením akce v památeční knížce na mohyle, která se jako zázrakem zachovala, ani jim se pokyn vedení Colloredo-Mansfeld nelíbil, museli však splnit příkaz, jinak by byli vyhozeni z práce.

Vladimír Kocour se po akci před trampy hájil, že o památečnosti místa pro trampy (ti přitom tady nikdy nespali, protože místo pro ně bylo uctívané stejně jako pro staré Slovany jejich posvátné háje- pozn. red.) nikdo nevěděl.

„To je lež. Tohle místo přežilo německou okupaci, přežilo 50 let barbarského komunismu. Vždyť i bolševici, kteří tady všude kolem ničili opakovaně naše místa a třeba je v roce 1976 vyhazovali do vzduchu i pomocí semtexu, se na památeční camp Zlaté dno neodvážili vztáhnout ruku. Chápali, že to není tábořiště, ale symbolický hřbitov, památky odboje za svobodu země. Bohužel to nechápete vy, zaměstnanci cizí, pobělohorské katolické šlechty, která se navíc asi zapletla s nacisty,“ tvrdě tento víkend na Brdech oponoval Kocourovi tramp s přezdívkou Paf. Podle něj tedy Zlaté dno tedy přežilo půl století komunismu, ale ne ani jednu generaci kapitalismu.  Místo navíc po roce 1990 pietně upravila Česká tábornická unie, což je na rozdíl od neorganizovaných trampů oficiální instituce

Češi jsou nepoučitelný národ, tvrdí historik

Vladimír Kocour naopak tvrdil, že stromy bylo nutné porazit. „Hrozilo nebezpečí, že když přijdou silné poryvy větru, nápor nevydrží a padnou sami,“ řekl Kocour.

„Camp Zlaté dno, nejposvátnější místo českého trampingu, byl srovnán se zemí jako Lidice a Ležáky. Právně je možná všechno v pořádku, viník ale zničil místo vysoké morální hodnoty, které ctily generace lidí,“ řekl naší redakci Jaroslav Čvančara. Ten na brdské Zlaté dno jezdil třeba s jiným známým hudebníkem a malířem Rychlých šípů Marko Čermákem už od 60. let minulého století. 
„Pan Kocour nepochopil, že dějiny trampingu, tohoto světově unikátního hnutí, jsou vlastně dějinami českého národa,“ uvedl Čvančara. „Trampové Packard a Broches, kteří sem jezdili už od roku 1929, neváhali v boji za svobodu obětovat vlastní životy. Stejně jako tisíce dalších, kteří létali nad Anglií, bojovali už ve Španělsku, na Dukle nebo v africké poušti. Jsme my Češi ještě vůbec schopní přijmout ponaučení, ať už z doby totalit nebo z dnešní schizofrenní doby?“ ptá se Čvančara a sám si hned odpovídá: „Lidská hovada kradou bronzové pamětní desky padlých na pražských domech, na hřbitově v Terezíně, další hovado ukradlo sochu dítěte ze sousoší zavražděných dětí z Lidic. Necháme to zase jen tak?“

Porušili dřevaři zákon?
Aby toho nebylo málo, kromě poražení staletých zdravých stromů a zničení poutního místa, těžba dřeva v lesích na Brdech v poslední době graduje. A jak redakce zjistila o víkendu přímo na místě, kácí se zde nyní i stromy, na kterých je nakreslené turistické značení.

„O tom nic nevíme a majitel lesa má povinnost nám to dát vědět,“ sdělil redakci šéf značkařů Klubu českých turistů Karel Markvart. Podle něj za to hrozí viníkovi podle přestupkového zákona až do výše 3000 korun, plus další náklady na opravu značení, dopravu a diety pro vyslané značkaře. „Nechápu to. Vlastník lesa přece musel vědět už od podzimu, že zde bude kácet. Vyšlu tam značkaře, aby se na to podívali, nemohu vyloučit, že pak bude podáno oznámení o spáchání přestupku,“ dodal Markvart. Podle něj má tuto oznamovací povinnost o tom, že se budou kácet i stromy s veřejně prospěšným turistickým značením každý majitel lesa, ať je jím stát nebo soukromník.

Trampové se chystají vrátit úder
O tom, co bude dál, se mezi trampy na místě i na sociálních sítích vzápětí rozhořela poměrně živá diskuze. Část z nich prosazuje spolupráci s vedením polesí, jenže to chce po trampech, aby jim sdělili svá jména (prý aby s kým jednat) a sami některé z okolních tábořišť zničili, protože je využívají i houbaři a bezdomovci. To naopak druhá část trampů striktně odmítla jako nepřípustnou kolaboraci, navíc s cizáky.

„Veškeré pokusy mocipánů o to, mít tramping pod kontrolou, nikdy neuspěly. Naštěstí,“ říká Čvančara a dodává. „Pan Kocour nás má za prosťáčky a hraje s námi očividně bago“ Způsobů, jak nás mohli o těžbě informovat, byla spousta, třeba přes Country rádio nebo zanecháním vzkazu na místě!“. To se však nestalo a tak byla většina cenných trampských památek na Zlatém dni, starých mnohdy i skoro 50 let, nenávratně zničena těžkými dřevařskými stroji. Jejich zbytky pak trampové celý víkend pracně vyhrabávali z hromady větví a odřezků.

„Osobně si myslím, že už není žádného důvodu příliš ustupovat,“ domnívá se Čvančara. Právě v kruhu trampů kolem něj proto vzešla myšlenka vytvořit protestní poselství a vyrazit za Colloredo- Mansfeld. „Ve hře není úplně při nedohodě co dál se Zlatým dnem třebas i demonstrace před Úřadem vlády,“ uvedl jeden z nich. Možná to však nebude nutné: podle posledních zpráv se včera večer na trampy obrátili zástupci Colloredo-  Mansfeldů se žádostí o schůzku. Redakci serveru Prvnizpravy.cz to dnes potvrdil Čvnčarův kamarád, tramp Rostislav Čapek.

BIS po vzoru StB v boji proti trampům
„To bude mít BIS radost,“ ušklíbl se nad přáním polesného Kocoura získat adresy trampů muž vystupující pod přezdívkou Karlos. Připomněl, že Bezpečností informační služba už nejméně 15 let vede na trampy speciální složku. „Jsme pro ně asi stejné nebezpečí, jako jsme byli už pro komunistickou Státní bezpečnost. Mají plné huby demokracie, ale chovají se jako to rudé gestapo. Konečně, jak by také ne, když ve vedení BIS jsou dodnes staří estébáci a nikomu to nevadí?“ odmítl Karlos právě z obav o vlastní bezpečnost uvést své jméno.

Podobná situace jako nyní na Brdech přitom před časem nastala na Českolipsku, kde si po zásahu úřadů trampové z tzv. Roverských patriotů začaly po dohodě s místními lesáky organizovat brigády v lese (dělaly se tam už ale i předtím- pozn. red.) a pravidelně o nich informovat.  Na druhou stranu ale začali někteří z nich jiným trampům jako samozvaní policajti zakazovat sem jezdit.
(petrblahus)

Ilustrační obrázek indiána poslal Láďa Křivánek z Montrealu.

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012