Vládní speciál na Ukrajinu

Zdenek Reimann 2 2014 Aktuality česky

Ohledně ukrajinské krize si můžeme položit otázku „Kam jdeš, Ukrajino?“; ale rovněž si můžeme položit otázku „Proč zapomínáš na Ukrajinu, Česko?“

Ukrajina neví, kam její jednotlivé části chtějí jít zrovna tak, jako Česko neví, co pro ni chce udělat. Naši noví politici „zaujímají stanovisko“ – oficiální i neoficiální ministři zahraničí (Zaorálek a Kmoníček, nikdo neví, který je který) se vyjadřují každý jinak, oba však nijak. Zatímco Zaorálek se nechce odchýlit od koordinovaného postupu EU, Kmoníček mlží a cituje různá fakta z médií, občas přidá „informaci ze svých soukromých zdrojů“ a s tajemným úsměvem nabádá k vyčkávání, jak se situace vyvine. Potom se na ČT 24 ptá: „Jak víte, že víte to, co víte?“ a chytře se usmívá, vysvětluje „správný postoj pana prezidenta.“

Ukrajina zatím trpí, její policisté prostřelují demonstrantům hlavy a srdce kulkami z bojových samopalů. Naše média přebírají Janukovyčovův slovník, že proti jeho legálně zvolené vládě stojí pravičáci, teroristé a ozbrojenci, ačkoliv jde o zoufalé řadové občany, kteří se „bojí bát.“ Vyšli do ulic jenom proto, aby nemuseli dále žít v prezidentském totalitním proruském režimu. Mnoho Ukrajinců cestovalo po Evropě, je napojeno na sociální sítě a komunikuje s celým světem. Vědí, co chtějí. Svobodu, jakou máme my. Oligarchové mají v Parlamentu asi stovku poslanců, kteří prý zvednou ruku na povel, ale žádný nedostávají. Ministři zahraničí EU, celé osmadvacítky, tvrdě pracují na svém „zaujímání stanoviska“ a samozřejmě nic neudělají; jen zmrazí zahraniční konta vládních prominentů a jejich jména dají na černou listinu těch, kterým se odmítnou víza. Střílení lidí na ulici jako prasat na jatkách bude pokračovat. Naše média ležérně diskutují o tom, kdo si vlastně začal.

Prezident Miloš Zeman zatím odmítá zrušit pozvání ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Ukrajina nám dluží peníze, nechal se slyšet. Zemanovy nevhodnosti snad už ani nikoho nepřekvapují. On nám však škodí. Pozváním ukrajinského prezidenta de facto vyjadřuje i podporu jeho represivní politice vůči ukrajinské opozici. Možná by pomohlo gesto, kdybychom vypravili vládní speciál pro ukrajinské těžce zraněné. Sedět a nedělat nic je prostě nečestné.

Zdenek Reimann

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012