Problematická kulinární řešení

Ota Ulč 2 2014 Ostatní česky

Ano, občas či dokonce nezřídka se zabýváme problematickým vylepšováním naší stravy.

Chceme být zdraví, ztepilí, odvracíme se od umělých přísad, pokládajíce je za apriori škodlivé. V supermarketech vyhledáváme organickou potravu, tak jak ji příroda zrodila bez chemikálií, jakýchkoliv zhoubných novinek současné civilizace. Obchody zřidily sekce s takto bezpeèným zbožím, vznikají speciální obchody a restaurace s výlučnou, zdraví prospěšnou orientací.

Nevím, jak daleko - někam hodně nahoru či opačně, zcela zcestně - se pokročilo v České republice, ale za Atlantikem jakoby převládalo pravidlo, že cokoliv dobře či dokonce výtečně chutnající je radno podezírat ze zdravotně neblahých, ne-li přímo zkázonosných následkù. Snad v tom vězí pozůstatek puritánské tradice v čemkoliv příjemném, lahodném předpokládat ďábla hříchu.

Nic satanského mě věru nečekalo u protinožců v Melbourne, v domácnosti velmi pohostinného anglikánského reverenda: napřed pomodleni, pak na talíři pořádná porce rozvařeného tuřínu, politého jakýmsi hnědým roztokem, snad motorovým olejem. Jestliže Anglosasové jsou schopni přežít tu svou tolik jim chutnající stravu, tak přežijí všechno. Což se jim za druhé světové války sice při obraně Singapuru nepovedlo, ale japonští agresoři pak dál do Austrálie se přece jen nedoklopýtali.

Od reality tehdejších kulinárních útrap myslí jsem se pár tisíc mil vzdálil právě do onoho Singapuru, do tehdy ještě fungující ulice s hospůdkami, specializujícími se na hadí pochoutky. Tehdy jsme zasedli mezi dost zachmuřené strávníky u neprostřených stolů. Jídelní lístek nebyl k dispozici, co si tedy vybrat? Co když neprojevím zájem o smaženého brýlovce, marinovanou anakondu, třeba bych dal přednost krajtě, zpracované do podoby segedínského guláše. Hadí lahoda se tam servirovala jednotvárně - v polévce v hlubokém talíři. Obsah si všelijak okořenit. Před každého strávníka tam postavili mrňavý kalíšek. Někdo jen pozvolně usrkával., jiný to do sebe zvrhl na ex.

Ptám se manželky, jaký že to aperitiv a dozvěděl jsem se, že to byl jed. Ano, popíjejí jed. Je to užřitečný, zdraví prospěšný jed, tvrdila ta moje. Kdepak , čínská logika, na tu jsme my bledí barbaři krátcí.

Kanada je součástí téhož britského Commonwealthu. Tam mě tamější občané Škvorečtí informovali o svém zážitku. Josef a Zdena vešli v Torontu do zdravotně zvlášt správně korektní stravovny a na talíř tam dostali kopec jakési převařené trávy, bez chuti a s trochou nedefinovatelného zápachu. A u toho pak další princip s rovnicí: čím méně chutné či až zcela nejedlé, tím dražší.

Připomnělo mi to zkušenost amerického přítele, který strávil řadu let v Japonsku v diplomatické službě. Japonci, stejně jako Číňané a další Asiaté,,. si nepotrpí na mléčné produkty a zejména se vyhýbají sýrùm. Toho využívají provozovatelé nóbl restaurací, kam též chodí západní klientela a pořádají se bankety, na nichž sýr bývá jedním ze závěrečných chodů. Účastnící se hodující Japonec objedná pokud možno tu nejmenší porci. Toho využívá podnik, účtující v nepřímém poměru: čím méně sýra - a tím i méně utrpení - o to zaslouženěii větší bude účet.

Zdraví nade vše, bylo by pošetilé na něm šetřit, na co nám budou neutracené peníze, až budeme pod drnem. Tedy co by rozumný člověk neudělal pro své dobro - či, přesněji, pro iluzi takového dobra. Takovýmto uvažováním došlo ke zrodu znamenitě výnosného byznysu. Nedávno jsem šel koupit krabičku s obsahem několika málo "dietních doplňkù" (dietary supplements) a stála dvacet dolarù. S výrobní cenou třeba jen dvaceti haléřů..

Rovněž se to zdá být byznys nedostatečně regulovaný, jakoby na něj byla zapomněla federální byrokracie v podobě úřadu F.D.A. (Food and Drug Administration), proslulého svou někdy až výstřední přísností vùèi farmaceutickému prùmyslu. Ke schválení nového přípravku zpravidla potřebuje několikrát delší dobu, než je tomu v západní Evropě.

Prùmysl produkující dietní doplňky totiž spustil výtečně financovanou kampaň, k poplašení veřejnosti, že F.D.A. uvažuje o zákazu prodeje běžných vitaminù, že takové a podobné zboží zmizí ze supermarketů. Tato tzv.scare tactics přiměla řadu voličů kontaktovat své kongresmany a ti se přizpùsobili. Výsledkem bylo přijetí zákona (Dietary Supplement Health and Education Act of 1994), který ještě víc rozmělnil beztoho už nedostateènou dohlížecí pravomoc F.D.A. Výrobci tohoto problematického zboží nemusí dokazovat, že je účinné, ani že je bezpečné. Dopad zákona se projevil na podstatném vzrůstu zisků - mnohem víc miliard dolarů.

Teď ale těmto výrobcùm vzrùstají starosti. Prestižní časopis New England Journal of Medicine uveřejnil šest velmi kritických příspěvků, adresovaných jak výrobcům, tak provozovatelům alternativní mediciny. "Alternativní léčba by měla být podrobena neméně přísným vědeckým testùm, tak jak je tomu v případě běžné, standardní (conventional) léčby," domáhal se úvodník. Uvedeny byly případy dětí postižených rakovinou (Hodgkin`s), jejichž rodiče se odvrátili od nepříjemné chemoterapie k alternativním krokùm s neblahými následky. Zkoušky provedené v oddělení zdravotní služby v Kalifornii zjistily, že téměř jedna třetina tohoto F.D.A. nekontrolovaného zboží obsahovala jedovaté substance jako olovo, rtuť, arsenik, aniž by ovšem o tom byla varující zmínka na balení.

Varování postihuje řadu rostlinných (herbal) produktù z Asie. Přípravek údajně sloužící k "čištění zažívacího traktu" zpùsobuje nevolnost, zvracení a nepravidelnou srdeční činnost. Též se zjistilo, že tzv. plantain (rostlina, nikoliv ovoce téhož jména), jež se vyskytuje v mixáži tohoto přípravku, obsahuje též digitalis, jehož předávkování kardiakům bývá smrtelné. Tento produkt putuje z Nìmecka do USA na více než 150 adres výrobců, distributorů a obchodníků.

Česká republika mezi svými mnohými starostmi snad právě tuto nemá.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012